Jestli kdy byl v tuzemsku propanbutanový pohon příčinou exploze automobilu a případně i garáže a domku, nestalo se tak nikdy v případě homologovaného, odborně namontovaného a úředně schváleného zařízení. Všechny dostupné prameny konstatují, že maléry způsobily neodborné zásahy všeumělů, ale častěji škodily zakázané manipulace s plynem.
Kdo užívá či užívat teprve hodlá výhod propanbutanového pohonu vozidla, měl by za svaté vzít platné předpisy, podle nichž se nesmí tankovat plyn jinde než u oficiálních čerpacích stanic LPG. V tuzemsku plní plyn do tlakové nádrže vždy obsluha čerpadla, řidič jen odšroubuje krytku plnicího ventilu a po doplnění plynu jej opět uzavře. Mimochodem - to je velmi důležité, neboť při jízdě s nekrytým uzávěrem hrozí znečištění plnicího ústrojí a s tím dříve či později související jeho netěsnost.
Jestliže lze v Česku tankovat plyn jen u oficiálních čerpacích stanic LPG, znamená to, že je zapovězeno využívání propanbutanových bomb, z nichž někteří řidiči dostávají plyn pro domácnost do automobilových nádrží za pomoci různých čerpadel - ručních i motorových. Toto rizikové počínání však víc než zákazy omezuje situace na silnicích a na trhu s plynem. Čerpacích stanic totiž přibývá, v zemi jich už je ke třem stům padesáti. Jsou-li tedy i nejmenší plynové nádrže pětačtyřicetilitrové a garantujícící při osmdesátiprocentním plnění zhruba čtyři stovky kilometrů, je dojezd prakticky kamkoliv zaručen. Také ekonomika hovoří proti nebezpečnému snažení. Zatímco před časem stávala bomba s deseti kilogramy plynu pro domácnost sto a později sto padesát korun, nyní se cena vyšplahala ke dvěma stovkám. A ačkoliv si mnozí kupci představují, že ve zmíněném obalu získali dvacet litrů plynu, ve skutečnosti ho koupili jen osmnáct litrů. To znamená, že za litr dali přes jedenáct korun, tedy víc, než stejné množství stojí u čerpací stanice. Navíc kvalita plynu z bomb sice plně postačuje k využití v domácnosti, ovšem automobilovému pohonu různé oleje a nečistoty nesvědčí. "Užívání plynu z bomb v autech poškozuje multiventil plynového zařízení. Tento celý díl stojí kolem dvanácti set korun, oprava vyjde na pětistovku, " říká Milian Šmíd z firmy, která v zemi distribuuje jedno z nejrozšířenějších plynových zařízení.
Bomby s topným plynem tedy navzdory zákazům poslední dobou stále víc využívají jen motoristé zmíněných okolností neznalí a lidé z venkova, odkud je k oficiálním čerpacím stanicím LPG daleko. Čas však i v těchto případech přinese řešení. Čerpacích stanic LPG přibývá, do příštího roku se jich v zemi očekává už kolem čtyř set. A další zlepšení je na dohled. Jestliže v současnosti jezdí v tuzemsku zhruba sto padesát tisíc vozidel na plyn, do let 2003 až 2005 jejich počty podle názoru odborníků vzrostou až na tři sta tisíc.
Právě kvalita plynu je jedním z aspektů, které v autě ovlivňují funkci plynové techniky. Ta svou trvanlivostí přežije motor, samozřejmě při nezbytné údržbě, která není nijak náročná.
Plynové zařízení vyžaduje pravidelnou kontrolu
Po pěti tisících kilometrech by měla přijít kontrola, zda se v regulátoru neusadily kaly ze znečištěného plynu. Jde o nenáročný úkon, který zvládne řidič sám.
Po deseti tisících kilometrech je třeba měnit běžné zapalovací svíčky, jinak hrozí nepravidelný chod motoru, zvýšená spotřeba a poškození - zpětným elektrickým šlehem - sacího ústrojí. Odborníci doporučují využití speciálních zapalovacích svíček pro plynový pohon, které mají stříbrnou elektrodu a jsou označeny písmenem "S". Kus stojí kolem sedmdesáti korun.
Po deseti tisících kilometrech nebo jednou ročně je také vhodné svěřit odbornému servisu kontrolu těsnosti spojů a nízkotlakých hadic, elektrického zařízení, kontrolu tlaku výparníku a samozřejmě celkové seřízení. Ostatně - jedenkrát ročně je celková kontrola plynové techniky předepsána u automobilů, u kterých bylo zařízení schváleno na základě hromadného povolení. Vozidla s plynovou technikou individuálně schvalovanou mají tuto praxi jednou za dva roky, leč zmíněné kontroly těsnosti se seřízením jsou rok co rok vhodné i v tomto případě.
Po padesáti tisících kilometrech nebo po třech letech provozu je předepsána generální revize výparníku a elektromagnetických ventilů. Do rámce této práce spadá kupříkladu výměna filtru přívodního ventilu a výměna těsnících dílů reduktoru.
Po deseti letech je předepsaná kontrola tlakové nádoby - nádrže plynu, což stvrzuje oficiální osvědčení.
