Rodák ze Sao Paula přičichl k závodění brzy. A okamžitě bylo jasné, že v malinkaté motokáře sedí budoucí velká osobnost motorsportu. Už od třinácti let se proháněl po lokálních brazilských okruzích ve stroji, který si během dlouhých večerů postavil s otcem. Zprvu outsider se během několika závodů vypracoval a rok po závodnickém debutu slavil první vítězství. Na rozdíl od svých souputníků ale nebral závodění jen jako další klukovský rozmar. Už tehdy to byl profík každým coulem.
Pečlivost, píle, profesionalita
Když ho jednou na okruhu zastihl déšť a on kvůli němu ztratil jasné vítězství, reagoval tak, jak se na budoucího mistra světa sluší a patří. Každý den pečlivě sledoval předpověď počasí a vyhlížel jakékoliv zmínky o dešti. Když přišel, vytáhl svou motokáru na nedaleký okruh Interlagos a sám dlouhé hodiny trénoval.
O několik let později se mu měla jeho píle a umanutost mnohonásobně vrátit. Jeho posedlost detaily ho přivedla až ke sbírání zlomků sekund, které na okruzích dělí vítěze od poražených.
Brazílie začala být jeho talentu záhy těsná a mladý Ayrton se vydal sbírat štěstí do Evropy. S přehledem zvítězil v britském šampionátu Formule Ford 1600 a v jeho schránce přistála nabídka na debut ve formuli 1. Senna odmítl a dál se věnoval pilování svých schopností v nižších motoristických kategoriích.
Do královny motorsportu vstoupil až v roce 1984 v druhořadém týmu Toleman. Jeho hvězdný rozlet dostal první ránu. V první sezoně nasbíral jen několik bodů a celkově se umístil až na 9. místě. Na první větší úspěch si musel počkat až do další sezony, kdy zvítězil v GP Portugalska.
Stoupání po výsledkovém žebříčku vyvrcholilo v roce 1988, kdy Senna definitivně vyslyšel volání Rona Dennise a stal se druhým pilotem stáje McLaren, kde dělal dvojku dvojnásobnému mistru světa Alainu Prostovi. V tu dobu byl Senna stále považován tak trochu za nováčka, znal ale svou cenu a byl si neochvějně jistý svým talentem. V době podpisu smlouvy byl nejlépe placeným pilotem seriálu formule 1, ani úřadující šampion Nelson Piquet se nemohl chlubit tak výhodnou smlouvou.
Střet horkokrevného Brazilce a chirurgicky přesného rodáka z Francie měl za následek celou řadu potyček jak v zákulisí, tak přímo na závodních okruzích. Mezi piloty sice moc oblíbený nebyl, techniky u dodavatele motorů Honda ale svým perfekcionismem přímo uchvátil. "Ayrton byl vůbec prvním pilotem, který dokázal během velkých cen a testovacích víkendů nasbírat hromadu poznatků o chování auta a následně je do nejmenších detailů popsat našim technikům," potvrzoval svého času šéf stáje McLaren Ron Dennis.
Dravé mládí proti zkušenému kalkulu
Nejznámější výroky Ayrtona Senny"Být druhým znamená být prvním z poražených."
"Nemám žádné vzory. Uznávám jen dřinu a poctivou práci."
"Neznám jiný způsob závodění než ten na hraně."
"Na závodním okruhu neexistují malé nehody." |
Možná právě proto hned ve své první sezoně pod Dennisem porazil mnohem zkušenějšího Prosta a radoval se z vůbec prvního titulu mistra světa. A nemělo to být naposled, po roční přestávce bodoval také v roce 1990 a 1991.
Následující silně nadprůměrné výkony ale jezdce Sennova formátu neuspokojovaly. Tři roky po svém posledním mistrovském titulu přestoupil do konkurenčního Williamsu a očekával nové nastartování své kariéry.
I přes ohromnou publicitu a mediální zájem však Senna nikdy nezapomínal na to, odkud vzešel. Rodina pro něj byla vším, i když byl od ní mnohdy na tisíce kilometrů daleko. Během každého závodního víkendu trávil hodiny na telefonu v dlouhých hovorech se svými nejbližšími. Snažil se tak alespoň na chvíli zapomenout na závodnický shon, který ho hlavně v pokročilejších fázích kariéry vyčerpával. Rodinou ale pro něj byla i celá Brazílie. Mnohokrát prohlásil, že svou zemi nadevše miluje a udělal by pro ni všechno.
Symbol Brazílie
"To, že po každém vyhraném závodu vytáhnu brazilskou vlajku, je myslím to nejmenší, co mohu pro svou zemi udělat. Doma mě podporuje neuvěřitelné množství lidí. Nezáleží, jestli jsou chudí nebo bohatí, všichni spolu zasednou k televizi a sledují, jak vítězím. Mí lidé se se mnou ztotožňují, každá moje bitva, každé vítězství, je tak i pro ně takovým malým osobním zadostiučiněním. I když u nás nejsou podmínky pro život ideální, každé dva týdny se alespoň na pár hodin lidé odtrhnou od reality a baví se, za což jsem jim neskonale vděčný," uvedl Senna v odpovědi na otázku směřující na jeho lásku k vlasti.
Senna byl brazilskou odpovědí světu, který měl zemi karnevalu v Riu jen za vzor neschopnosti. Jak jeho vítězství na závodních okruzích, tak úspěchy na poli obchodu měly být pro obyčejné lidi tím nejlepším povzbuzením. O svou modlu a vzor ale měli o několik měsíců později tragicky přijít
Soustředění a modlitba před posledním závodem
Závodní víkend na okruhu v Imole v roce 1994 byl prokletý. Už během tréninků na něm totiž tragicky zahynul Roland Ratzenberger. Na jezdeckém mítinku několik hodin před samotným závodem za něj jezdci drželi minutu ticha, která byla následována vzrušenou debatou o zajištění bezpečností závodníků na okruzích.
Jezdci vedení Sennou se dohodli na uspořádání schůzky, která se měla zabývat problematikou bezpečnosti pilotů podrobně. Termín byl stanoven na příští závodní víkend.
Senna následně spěchal do boxů, kde se měl připravovat na zahájení závodu. Před nasednutím do vozu si nasadil nehořlavou kuklu a naposledy probral detaily nastavení svého vozu s techniky. Po zahřívacím kole se vozy seřadily na startovním roštu. Smolný závod začal těžkou havárii, při které zranily odletující trosky vozů i několik diváků. Po odklizení trosek závod pokračoval. Senna si udržoval vedení.
Nešťastné sedmé kolo a zatáčka Tamburello
V sedmém kole se rychlostí 310 km/h přibližuje ke zrádné zatáčce Tamburello. Jeho monopost reaguje na změnu směru hustým rojem jisker a všem včetně Senny je jasné, že něco není v pořádku. O zlomek sekundy později jeho monopost směřuje nekontrolovatelně směrem k bílé zdi, která lemuje závodní okruh. Při ohlušující ráně lapají po dechu miliony Sennových fanoušků po celém světě.
Během minuty je u zdemolovaného stroje lékařské vozidlo. Senna je vyproštěn z vraku, zatímco o kousek dál už přistává helikoptéra, která těžce zraněného závodníka za potlesku tribun odváží do nedaleké nemocnice.
Právě v momentě, kdy se Sennovi poprvé zastaví srdce, ukazují záběry kamer nepřehlédnutelnou červenou skvrnu, která zdobí asfalt hned vedle odstaveného monopostu. Ayrton znovu ukazuje svou sílu a vrací se zpět mezi živé. Snažil se bojovat s několikanásobnou frakturou lebky a masivním krvácením do mozku. Na pár chvil úspěšně.
Když těsně po čtvrté hodině vystupovali jezdci na stupně vítězů, byl mezi nimi i Ayrton. Nebyl ale ani na jednom ze stupínků, vznášel se vysoko nad všemi tak, jak to dělal po celou svou závodnickou kariéru.
Při jeho poslední cestě na hřbitově Morumbi v Sao Paulu ho doprovázelo přes milion fanoušků. Na jeho hrobě září skromná deska s nápisem Nada pode me separar do Amor de Deus (Nic mě nedokáže oddělit od lásky Boží).
Když se na místo jeho posledního odpočinku vydáte, narazíte na hromady květin a krátkých vzkazů. Senna byl umíněný, precizní a nekompromisní. Pro Brazilce je modlou a symbolem úspěchu dosud.
