Výzkum institutu dopravní ekonomie univerzity v Kolíně nad Rýnem zjistil, že kdyby měla všechna auta ESP, ušetřilo by se 16 miliard euro každý rok.
Zavedení povinnosti pro výrobce montovat do aut stabilizační systém by tak vyšlo levněji než odstraňování následků, vyplývá z výzkumu.
Stabilizační systém dokáže identifikovat, kdy jde auto do smyku a zasahuje na motoru a brzdách tak, aby ho vyrovnalo. Aktivně předchází nehodám, patří tedy mezi prvky aktivní bezpečnosti, podle dopravních expertů je nejvýznamnějším příspěvkem bezpečnosti na silnicích od dob zavedení bezpečnostních pásu.
Smyk je podle údajů firmy Bosch příčinou 35 % smrtelných dopravních nehod. "ESPčko" prý dokáže nebezpečí smyku snížit až o 80 %.
"Dnes je ovšem pouze 42 % nově kupovaných aut v Evropě vybaveno elektronickými stabilizačními systémy. Chybí hlavně malým autům a modelům nižších cenových kategorií," dodává výrobce autoeletroniky Bosch.
Podle výzkumníků kolínské univerzity vyjde vybavení auta ESPčkem průměrně na 130 euro. Což ovšem není koncová cena, ale cena za výrobu a instalaci. Částka, kterou platí zákazník, bývá vyšší, dá se ale předpokládat, že by mohla klesnout.
Při vyčíslování nákladů, spojených s nehodami zaviněnými absencí ESPčka, se počítalo s evropským průměrem: 1 milion euro za každého mrtvého a 51 tisíc za každého těžce zraněného. Kromě toho, že nehody způsobují škody na životech, způsobí také průměrně šestitisícovou škodu na majetku, na pět tisíc pak vyjdou náklady spojené se zvětšením objemu dopravy.
Kdyby měla všechna auta na evropských silnicích elektronického anděla strážného v podobě stabilizačního systému, bylo by na evropských silnicích o 4 tisíce obětí a 100 tisíc zraněných z dopravních nehod méně, vyplývá z výzkumu Herberta Bauma, Sörena Grawenhoffa a Torstena Geißlera z univerzity v Kolíně nad Rýnem.
V EU je dohromady 212 milionů aut, průměrné stáří je 12 let, uvádí jejich studie.
Podle výzkumu Evropské komise je povědomí řidičů o stabilizačních systémech v autech jen velmi malé. "Když dotazovaným vysvětlili výhody stabilizačního systému, 80 procent prohlásilo, že by si ho do svého příštího auta přikoupilo," říká eurokomisařka Viviane Redingová.
Od roku 2012 chce Evropská unie zavést povinnost pro výrobce aut vybavovat nově vyrobené vozy stabilizačními systémy. Spojené státy americké zvažují zavedení stejné povinnosti ještě o rok dříve.
Jak to funguje
Elektronické stabilizační systémy mají za úkol zajistit bezpečné chování vozu v mezních situacích, zejména při průjezdech zatáček nebo na kluzkém povrchu. Systém během jízdy vyhodnocuje množství parametrů. V případě, že hrozí nebezpečí smyku, systém přibrzďuje jednotlivá kola a je tak schopen – v rámci fyzikálních zákonů – vůz vrátit do původního směru.
Jízdní situace je vyhodnocována z údajů o příčném zrychlení a otáčení vozu okolo svislé osy. Pokud systém zjistí odchylku od standardních hodnot, ESP zasáhne. Upraví se točivý moment motoru a je přibrzděno jedno nebo více kol, čímž se odstraní nežádoucí pohyb vozidla.
Stabilizační systém umí korigovat nedotáčivost a přetáčivost vozu při jízdě v zatáčkách. Nedotáčivost je korigována přibrzděním zadního vnitřního kola. Při přetáčivosti se přibrzďuje přední vnější kolo.
Vše začalo vylepšením ABS
V roce 1983 začali vývojáři uvažovat o vylepšení stability vozidla při plném brzdění optimálním seřízením ABS. Bosch začal na systému pracovat a v roce 1987 podal žádost o jeho patentování. V letech 1990/1991 rozšířili inženýři funkci systému na ostatní jízdní stavy a v březnu 1995 se ESP začalo sériově vyrábět.
Losi, mercedes a ESP
Za rychlým rozšířením stabilizačních systémů stojí losí test, který v roce 1997 zarmoutil automobilku Mercedes. Švédští novináři převrátili v průběhu testu stability tehdejší žhavou novinku: Mercedes třídy A. Automobilka díky tomu na krátkou dobu dokonce zastavila výrobu "Áček", řešení problému přinesla právě montáž stabilizačního systému ESP.
