Jednou budeme v kolonách jezdit všichni. Alespoň to tvrdí Volvo, na jehož zkušebním okruhu nedaleko švédského Göteborgu systém podstoupil první zkoušku mimo simulátory. A dopadla na výbornou. Auto hladce následovalo vedoucí nákladní volvo.
"Jsme velmi potěšeni tím, že různé systémy již napoprvé tak dobře fungují,“ říká Erik Coelingh, vývojář švédské automobilky. "Vždyť tyto systémy pocházejí od sedmi firem ze čtyř zemí, které jsou do projektu SARTRE (Safe Road Trains for the Environment – Bezpečné autovlaky pro životní prostředí, pozn. red.) zapojeny. Zimní počasí pak umožnilo provedení dodatečných testů kamer a komunikačních zařízení.“
Počáteční nedůvěra se vytratila
Cílem projektu je zavést na dálnicích takzvané silniční vlaky, které povede jeden profesionální řidič na začátku konvoje. Ostatní automobily sledují vzdálenost, rychlost a směr jízdy a upravují tyto parametry podle vozidla vpředu. Všechna auta jsou přitom zcela nezávislá a každé z nich může konvoj kdykoliv opustit.
K řízení tak nepotřebujete ruce, nohy ani pozornost. Automobil sám zatáčí, rozjíždí se a brzdí. Během prvních testů si řidič třeba četl noviny. "Na začátku je velice těžké věřit tomuto systému. Neustále sledujete vozovku, jste připraveni kdykoliv zasáhnout," říká jeden z výzkumníků. "Ale po několika jízdách, když vidíte, že auto dokonale sleduje první vůz a můžete s ním zahnout i za roh, se váš přístup začne postupně měnit."
Bez nehod a s menší spotřebou
Hlavní předností systému SARTRE, o které výzkumníci hovoří nejvíce, je bezpečnost silničního provozu. Z tohoto důvodu také výzkum spolufinancuje Evropská unie. "Tato technologie minimalizuje lidský faktor, který je příčinou nejméně 80 procent všech dopravních nehod," tvrdí výzkumníci.
Většina bezpečnostních prvků je už v podstatě vyrobená, ale jak sami vědci tvrdí, nejdelší čas bude trvat schvalování legislativy (25 vlád EU musí přijmout podobné zákony) a přijetí tohoto systému u široké veřejnosti. Výhrad, které mají řidiči proti svěření řízení počítači, je zatím víc než dost.
Kdo bude vlastně ten profesionální řidič v prvním vozidle? Jak budou reagovat automobily "ve vlaku", když mají různé jízdní vlastnosti? Jak systém vyhodnotí situaci, když řidič uprostřed kolony zkolabuje a začne vyjíždět mimo vozovku? V internetových diskusích tyto otázky neberou konce.
"Profesionální a dokonale vyškolený řidič ve vedoucím voze je důležitým faktorem, zajišťujícím bezpečnost v projektu," říká Erik Nordin z Volva. Řidič vozu je navíc podporován nejmodernějšími bezpečnostními technologiemi jako je systém hlídání pozornosti řidiče, systém varování před čelní kolizí a stabilizační systémy, které zvyšují pozornost řidiče a minimalizují riziko nehody.
Výzkumný tým slibuje i další pozitivní efekty systému. Jízda v konvojích má zvýšit bezpečnost silničního provozu a uspořit až 20 procent paliva a tedy také snížit emise CO2.
Kdo vede kolonuVedoucí vůz je vybaven všemi v současnosti nabízenými bezpečnostními systémy. Kromě systémů ESP (elektronický stabilizační systém), je to systém podpory pro udržování v jízdním pruhu (Lane Keeping Support, LKS), podpory pozornosti řidiče (Driver Alert Support, DAS), podpory při změně jízdního pruhu (Lane Change Support, LCS) a adaptivního tempomatu (ACC). Dále je vybaven všemi bezpečnostními systémy, které jsou aktuálně testovány v rámci různých výzkumných programů financovaných EU. |
Káva a noviny ve 130 km/h?
Podle vývojářů se také zlepší využití kapacity stávajících komunikací, což nabízí potenciál ke zkrácení celkové doby jízdy. Uživatelům tato technologie nabídne praktické výhody jako příjemnější, předvídatelnější a levnější cestování, s čímž souvisí i důležitý přínos v podobě více volného času.
Vývojáři dokonce tvrdí, že k zavedení silničních vlaků nebude potřeba měnit stávající komunikace a chtějí proto "definovat soubor přijatelných strategií pro jízdu v konvojích, které umožní provoz silničních vlaků na veřejných komunikacích". Možná si tak za 10 let opravdu v autě otevřeme noviny, vychutnáme kávu a pohodlně se opřeme v sedadle, zatímco pofrčíme po dálnici.
