Zatímco Evropská unie diktuje výrobcům automobilů limity pro vypouštění CO2 jejich automobilů, v USA úřady udávají přímo, jaké spotřeby paliva mají výrobci v průměru dosáhnout. V obou státech se limity určují poměrně složitým systémem a výrobci mohou získat nejrůznější úlevy a výjimky.
Společný je ale fakt, že postupem času se limity zpřísňují a za jejich neplnění hrozí výrobcům sankce. V USA jsou prozatím relativně malé, existují ale tlaky na jejich zvýšení. V Evropě jsou naopak sankce přísné, během několika příštích let by se v případě nesplnění limitů mohla auta výrazně prodražit.
Přitom to nejsou jenom automobilky, které mohou průměrnou spotřebu prodávaných vozů ovlivnit. V obou společenstvích se totiž plnění podmínek počítá z prodaných vozů, nikoli z nabídky výrobců. A v tom je háček. Zákazníci v USA totiž loni podle všeho přestali úsporná auta kupovat. Zatímco v roce 2009 činila průměrná spotřeba v USA prodaných vozů 22,4 mil na galon (10,5 l/100 km), loni to bylo 22,5 mil na galon (10,45 l/100 kilometrů). V roce 2008 byla spotřeba 21 mil na galon (11,02 l/100 km).
Zdá se tedy, že se Američané vracejí k dražším a větším automobilům s vyšší spotřebou. Vypadá to, jako by si chtěli udělat radost a kupují si auta. Přitom již letos by automobilky měly dosáhnout spotřeby 27,3 mil na galon (8,6 l/100 km) a v roce 2016 dokonce 35,5 mil na galon (jen 6,7 l/100 km).
To se v současné situaci na americkém trhu zdá být téměř nemožné. A to i přesto, že automobilky prodávají stále víc vozů s extrémně nízkou spotřebou a ceny paliva v USA vytrvale stoupají. Jenže zatímco za první dva měsíce letošního roku prodal Chevrolet 602 kusů svého modelu Volt a Nissan 154 kusů modelu Leaf, Cadillac za stejnou dobu prodal 2 793 svých mamutů escalade a Lincoln 1 193 navigatorů.
Různé crossovery si loni v USA koupilo 2,9 milionu zákazníků, zatímco běžných kompaktních a sub-kompaktních vozů (tedy dle našich standardů malých vozů a vozů nižší střední třídy) se prodaly jen dva miliony. Světové automobilky budou mít v USA s dosažením limitů v roce 2016 opravdu problém.
A to jsou tamní limity podstatně méně přísné než ty evropské. Existují sice velké rozdíly mezi evropským a americkým trhem a chováním zákazníků, ale ani v Evropě nemají automobilky vyhráno.
Spotřebitelé v EU hledí na spotřebu víc, což je dáno i tím, že je tu palivo výrazně dražší než v USA. Jezdí tu podstatně menší auta s nižší spotřebou.
Potíž je ale jinde. Automobilkám se v Evropě poměrně rychle podařilo stlačit spotřebu, a to především dramatickým nástupem dieselových motorů v posledních deseti letech a uplatňováním downsizingu benzinových motorů v posledních letech. S limitem plus minus 130 gramů CO2 na kilometr (limitní hodnota pro každého výrobce se liší podle průměrné hmotnosti jeho vozů), který začne platit příští rok, tak možná potíže nebudou, ale to také díky tomu, že bude platit pouze pro 60 % prodaných vozů.
Do roku 2015 má toto procento růst, až se bude vztahovat na celou flotilu. Se zvyšováním pokut za překračování limitů a s postupným rušením různých úlev a odpočtů pro automobilky ale potíže ale nastanou.
Zásadní skok v technických inovacích, který se udál v posledních letech, už si totiž automobilky vyčerpaly a každý ušetřený gram CO2 teď pro ně bude velkým bojem.
A automobilky se mohou jen strachovat, aby se Evropané po krizi také neotřepali a nezačali si kupovat větší auta se silnějšími motory.
