Arrinera Automotive je mladá firma z polského hlavního města, která má ty největší ambice, ale doposud za ní nestojí žádný dokončený projekt. Prvním produktem má být supersportovní dvoumístný vůz s agresivním designem a slibovanou moderní a hightech konstrukcí. Jenže právě v tom může být zádrhel. Projekt se totiž zatím prezentuje jen v podobě počítačových ilustrací a několika málo detailů technické specifikace.
Pokud budeme prohlášením varšavské firmy věřit, můžeme se těšit na dvoumístný sporťák s motorem od amerického koncernu GM a progresivním rámem z uhlíkových vláken, vysokopevnostní oceli a hliníku. Rám by měl být velmi pevný a přitom lehký.
Design vozu se zjevně inspiroval u Lamborghini, nechybí tedy vzhůru výklopné dveře. Karoserie bude vyrobena z uhlíkových vláken a kevlaru. Žádné další detaily firma neuvádí, vystačit si musíme s obrázky. Arrinera se ale pochlubila chutí instalovat do auta keramické brzdy a devatenácti- a dvacetipalcová kola s rozměry pneumatik 255/30 R19 vpředu a 335/25 R20 vzadu.
Auto, které zatím nemá ani žádné jméno, bude pohánět motor LS9 od koncernu GM. Tento osmiválec s objemem 6,2 litru normálně pohání špičkový Chevrolet Corvette ZR1. S pomocí kompresoru Eaton dává motor výkon 476 kW a točivý moment 819 Nm. Jak bude takový motor s prvním polským supersportem cvičit, je ale ve hvězdách. Výrobce o zrychlení i maximální rychlosti mlčí.
Z výbavy je známa jen instalace infračervené kamery a chuť připravit interiér v luxusním duchu. Autu nebude chybět kompletní elektrická výbava, navigace, špičkové audio a firma chce na výzdobu interiéru použít jen ty nejlepší materiály. Kůže na sedadlech má být stejná jako v luxusním Maybachu a vedle ní bude interiér vyveden i z kevlaru a hliníku.
Jak doopravdy dopadne snaha neznámého polského výrobce, se máme dozvědět již v červnu. Papírově vypadá první polský supersport zajímavě, ale z papíru na silnici je cesta dlouhá a s nejistým výsledkem.
Polská autaPolský autoprůmysl byl převážně závislý na licenčních produktech Z vlastních konstrukcí masové produkce stojí za zmínku jen model Syrena a Polonez. Od konce padesátých let produkovaná syrena byl malý dvoudveřový sedan s dvoudobým dvouválcem velmi jednoduché konstrukce. Na svou dobu vypadal vcelku pohledně, ovšem většinu produkce tvořila poslední modifikace, která se vyráběla od roku 1972 do roku 1983 v závodě FSM v Bielsku-Bialej. A v té době už auto vypadalo jako z muzea a moc nepomáhal ani inovovaný dvoutaktní tříválec. Původní model před přesunem výroby produkovala továrna FSO ve Varšavě. Od padesátých let v Polsku vznikal i velký sedan FSO Warszawa, což byla ovšem licence ruské pobědy. A aby byl výlet do automobilové historie dokonalý, tak poběda byla licencí amerického předválečného Fordu B. Je tedy zřejmé, že s koncem produkce warzsawy v roce 1973 byly její předválečné barokní tvary, slušně řečeno, zcela mimo trend. Poláci následně vsadili na úzkou spolupráci s italským koncernem Fiat. S tím chtěli spolupracovat již těsně po válce, ale Sověti tuto spolupráci zatrhli. Koncem šedesátých let však Fiat pomohl vybudovat závod na vozy Lada v sovětském Togliatti a tak se i v Polsku mohli vyhrnout na licenci produktů Fiatu. Vybrán byl model 125, který v polské verzi dostal označení 125p. Poměrně velké a pohodlné sedany či kombi se vyráběly až do roku 1991. Nástupcem byl Polonez, auto domácí konstrukce, které vyjelo v roce 1978 a produkce byla ukončena až v roce 2002 pod hlavičkou firmy Daewoo. Polonez vycházel z Fiatu 125p a přestože v době svého vzniku působila jeho pětidveřová karoserie docela moderně, moc úspěšný model to nebyl. Do tehdejšího Československa se třeba vůbec nedovážel. Druhou podstatnou licencí od Fiatu byl legendární Maluch alias Fiat 126p. Ten se v Polsku vyráběl od roku 1973 a od roku 1980 bylo do Polska přesunuta kompletní produkce i z mateřské Itálie. Výroba malucha, kterého si můžeme pamatovat při cestách našich severních sousedů na rodinou dovolenou přes půl Evropy se zahrádkou až do nebes, skončila v roce 2000. V nabídce ho nahradil v Polsku montovaný Fiat Cinquecento a další modely. |
