Ford 40 Speedster je automobilový dědeček se zajímavou historií. Začala se psát v roce 1932, kdy se Edsel Ford, syn zakladatele Henryho Forda, vrátil z cest po Evropě. Styl evropských aut ho zaujal a požádal hlavního designéra své automobilky E.T. "Boba" Gregorieho, aby mu navrhl sporťák ve stylu evropských aut.
S prvními návrhy ale nebyl šéf spokojený. Chtěl auto nižší, sportovnější a atraktivnější. Gregorie přání vyslyšel a výsledkem byl v roce 1934 představený Ford 40 Speedster. Edsel Ford si ale auta příliš neužil, zemřel předčasně na rakovinu žaludku v roce 1943.
Auto bylo postaveno na značně modifikovaném podvozku Ford 1934 (Ford 40) s téměř sériovým rozvorem necelých 2,9 metru. Oproti běžným roadsterům ford ale vypadal delší, protože byl výrazně nižší a sportovnější. Rám i panely karoserie vyrobili z hliníku a výroba byla svěřena továrně Lincoln a letecké divizi Fordu.
Tmavě šedý nátěr karoserie doplňoval kožený, světle šedivý interiér. Přístroje na palubní desce pocházely ze sériových lincolnů, chyběly stupačky, chromovaných prvků bylo minimum, prostě účelový sportovní design. Dominantní byla dlouhá kapota s masivním chladičem a šípovitá záď. Oproti mnoha sportovním vozům té doby měl roadster zakrytované podvozky. Do těchto krytů pak designér zakomponoval přední i zadní světla.
Původní motor byl sériový agregát se skromným výkonem 75 koní. Při hmotnosti auta pod 1 000 kilogramů i takový motor dokázal auto solidně rozjet. V zimě 1940 ale blok motoru praskl, a tak ho nahradil vidlicový osmiválcový agregát Lincoln s výkonem 100 koní. Ve stejné době prodělala přestavbu i karoserie, především přední část a kapota. Auto dostalo rychloměr cejchovaný až do 160 mil za hodinu (257 kilometrů za hodinu) a nové přístroje Stewart-Warner.
Další historie unikátního Fordu 40 Speedster dlouho nebyla tak zářivá. Auto měnilo majitele, v druhé polovině padesátých let bylo prodáno Johnu Pallaschovi za směšných 600 dolarů. Pak zmizelo v jeho garáži, Pallasch změnil barvu auta na červenou, přepracoval do stejné barvy i interiér a nechal opravit motor. Auto se znovu objevilo až v roce 1999 na přehlídce v Amelia Island, kde ho vystavil nový vlastník Bill Warner. Auto koupil kompletní, chyběly jen disky kol. A na tachometru bylo jen 19 000 mil, které vůz pravděpodobně najel od rekonstrukce v roce 1940.
Ve stejném roce si u Warnera auto prohlédl jedenadevadesátiletý designér Gregorie, který upřesnil některé původní specifikace, například barvu karoserie a interiéru. Speedster prošel částečnou rekonstrukcí a v roce 1999 ho koupil texaský sběratel John O'Quinn už za horentní sumu 1,79 milionu dolarů. Po předčasné smrti sběratele získal auto Edsel Ford II, syn Henryho Forda II, tedy pravnuk zakladatele značky.
Auto prošlo zásadní rekonstrukcí a vrátilo se do podoby z roku 1940. Restauraci provedla kanadská firma RM Restorations z kanadského Ontaria. Veřejnosti se znovuzrozený Ford 40 Speedster předvedl minulý týden na přehlídce elegance v kalifornském Pebble Beach. Vystaven pak bude v muzeu Edsela a Eleanor Fordových v Detroitu.
