Propracovaný design a vysokou úroveň technologií nového LS 400 si Američané okamžitě oblíbili. V září téhož roku se Lexus začal prodávat po celém území Spojených států u 81 nově vybudovaných dealerů a poměrně rychle zaznamenal velký úspěch.
Motor měl výkon 190 kW, točivý moment 353 Nm, čtyřstupňovou automatickou převodovku, nechybělo nezávislé zavěšení kol a vzduchové odpružení. Vůz dokázal z 0 na 100 km/h zrychlit za 8,5 vteřiny a dosahoval maximální rychlosti 250 km/h.
Nad novou luxusní limuzínou se rozplývali i motorističtí novináři. Vůz byl překvapivě tichý se solidní konstrukcí, měl ergonomický interiér, propracovanou aerodynamiku a dobré jízdní vlastnosti.
Redakce časopisů Automobile Magazine a Wheels Magazine ho ocenily několika cenami a časopis Car and Driver v recenzi napsal, že nový lexus je dokonce lepší než Mercedes-Benz 420 SEL v ceně 63 tisíc dolarů nebo BMW 735i za 55 tisíc dolarů. LS 400 se přitom prodával za pouhých 38 tisíc dolarů.
Prodeje německých výrobců šly okamžitě dolů, Mercedesu údajně poklesl obrat o 19 procent a BMW dokonce ještě o deset procent více. Ztrátu pocítili i Američané, 35 procent nových zákazníků si Lexus pořídilo jen díky tomu, že dali do zástavy svůj lincoln nebo cadillac.
Dokážeme to?
Podnět pro vytvoření prémiové značky dal v roce 1983 Eiji Toyoda. Na tajné schůzce nejvyššího vedení se údajně předseda správní rady zeptal svých kolegů: Jsme schopni vyrobit luxusní vůz, který by konkuroval těm opravdu nejlepším?
Členové představenstva odpověděli jednomyslně. Ještě ten den byla koncepce nové luxusní značky schválena a projekt nového vozu byl pojmenován F1. O rok později dostal projekt viditelné obrysy a zcela nový manažerský tým.
Inženýři se přitom nesměli ohlížet na standardní řešení a sami měli nalézt nové technologické postupy. Práce začaly s pověstnou japonskou precizností a tak vzniklo několik speciálních oddělení: pro aerodynamiku, motor, pohonnou jednotku, konstrukci podvozku, řízení a ovládání, brzdy, řízení trakční síly, hluk a vibrace, elektrická a elektronická zařízení, povrchovou úpravu, ochranu před korozí a pro kvalitu.
Vůz za miliardu
Podle serveru toyotaklub.cz k celkovému počtu 60 návrhářů a designérů přibylo 24 odborných týmů, které tvořilo 1 400 inženýrů, 2 300 techniků a 220 pracovníků dalších profesí. Každý z těchto týmů dostal za úkol nejprve zmapovat největší úspěchy světových výrobců automobilů v dané oblasti a poté vyvinout ještě dokonalejší koncept včetně technického vybavení.
Dva roky po zahájení projektu už vznikly první prototypy z celkových 450, testovaly se i na evropských silnicích. Cíl zaměstnanců Lexusu byl jediný: být stejně dobří nebo ještě lepší než ostatní vyspělé automobilky. Japonci rozebírali vozy značek z celého světa a neustále věnovali svým prototypům velkou pozornost. Po ujetí 80 tisíc testovacích kilometrů prý vůz neměl vykazovat žádné podstatné změny proti novým vozům, které právě opustily výrobní linku.
Po šestileté výzkumné a vývojářské práci a utracení zhruba miliardy dolarů dospěl LS 400 do sériové výroby. Tým Lexusu zaregistroval po celém světě zhruba 300 patentů.
