"Výkonové zpoplatnění dopravní infrastruktury by se nemělo týkat jen nákladních vozidel. Kdo využívá infrastrukturu víc, měl by nést větší břímě," řekl pro deník Aktuálně.cz nový ministr dopravy Antonín Prachař.
Ministerstvo dopravy už prohlásilo, že se chce zbavit papírových dálničních známek, a ušetřit tak na jejich distribuci mezi koncové uživatele. Nástupcem takzvaných kuponů by mohl být kamerový systém rozpoznávající registrační značky vozidel, který by kontroloval, zda mají zaplaceno. Uvažuje se i o využití technologie RFID (identifikace na rádiové frekvenci), která se používá například k označení zboží v obchodech a při bezhotovostních platbách.
Ale to je jen předstupeň. V plánech je už totiž výkonové zpoplatnění dálnic i pro osobní vozidla, tedy klasické mýtné, u kterého platí motoristé za ujeté kilometry.
Podle informací iDNES.cz už rok a půl běží ověřovací projekt pod záštitou Centra dopravního výzkumu. "Mezi lidmi je teď rozdáno asi osm set jednotek, cílem je tisícovka. Jsou to auta, která jezdí po celé republice. Těžiště je prozatím v Moravskoslezském kraji, další dostali řidiči v Praze a Brně," popisuje pro iDNES.cz Martin Hájek z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, která se projektu účastní. Cílem pilotního projektu je zjistit, kolik lidé najezdí. "Testuje funkčnost jednotky. Ta má velikost krabičky od sirek. A také se systém kalibruje z uživatelského hlediska," popisuje.
Palubní jednotka pro elektronický výběr mýtného, která se testuje v Česku
Ladí se nastavení cen
V další fázi je naplánován dotazníkový průzkum mezi třemi tisíci řidičů. Výzkumníci je budou rozesílat přesně strukturované skupině, ve které mají být zastoupeny všechny sociální skupiny obyvatel. "Hlavním cílem je totiž nastavení tarifů," vysvětluje pro iDNES.cz Hájek. Tarifní politika se má podle dopravního odborníka podobat ceníkům mobilních operátorů. "Kdo jezdí hodně, platí za kilometr méně," ilustruje Martin Hájek. "Z výzkumu je nejdůležitější právě nastavení flexibilní tarifikace, aby se nevyřadily některé sociální skupiny," dodává.
"Ti, co jezdí relativně málo, ale stejně kupují kvůli občasným jízdám roční známku, naopak oproti dálniční známce ušetří," dodává Hájek. Dnes totiž vlastně přispívají na časté uživatele. Ten, kdo jezdí hodně, by měl podle Hájka dostat výraznou množstevní slevu. V zájmu státu totiž není auta z placené dálnice vyhnat vysokými cenami na okresky, které jsou zadarmo. Podle odhadů dnes jezdí po zpoplatněných dálnicích až 15 procent řidičů bez dálniční známky.
Podle Hájka je cesta mýtného jedinou možností, jak efektivně financovat rozvoj a udržování dálniční sítě. Při správném nastavení je mýtné také velmi efektivním nástrojem pro regulaci dopravy. Ve špičce je tak mýtné dražší než v hodinách, kdy je slabý provoz.
"Tímto směrem jde celý svět. V USA už došli tak daleko, že na jednom mostě, kde už ani klasické mýtné pro regulaci dopravy nefunguje, testují ještě systém rezervace časových slotů pro přejezd," popisuje Martin Hájek z ostravské univerzity.
Systém placení od ujetého kilometru je spravedlivější, ale také více zatíží peněženky těch, kteří používají dálnice pravidelně. Před deseti lety využívalo podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR automobil k dopravě do zaměstnání 28 procent Čechů, dnes je to již 40 procent. Podle loni provedeného průzkumu KPMG lidé dnes za prací dojíždějí na mnohem delší vzdálenosti než dříve. A často z nebo do míst, která jsou hromadnou dopravou jen obtížně dostupná.
Musí se to spočítat
"Zavedení mýta je politické rozhodnutí. Záleží také na tom, zda se náklady na výběr a provoz mýtného vyplatí," vysvětluje pro iDNES.cz odborník na telekomunikace, který nechce být jmenován. "To je stejný případ jako u mýtného na silnicích první třídy pro kamiony, o kterém se dnes mluví. Náklady budou tak obrovské, že to žádný zisk nepřinese." Mluví se o něm už od roku 2006, naposledy v prosinci minulého roku schválila minulá vláda možné rozšíření mýtného pro kamiony a autobusy na všechny silnice prvních tříd po roce 2016, kdy vyprší stávající smlouva se společností Kapsch.
Konkrétní výběr mýtného od osobních aut by v Česku probíhal asi výhradně elektronicky, stejně jako u kamionů. "Od klasických mýtnic, kde se vybírají peníze, se upouští, protože je to velmi nákladné," vysvětluje odborník. Znamenalo by to navíc výrazné stavební úpravy na dálnicích. Palubní jednotky jsou navíc dnes už velmi laciné. Na dálnicích už stojí infrastruktura pro výběr mýtného, které dnes platí kamiony, ta by se pravděpodobně využila i pro osobní auta.
V Česku je podle údajů Státního fondu dopravní infrastruktury necelých 1 200 kilometrů zpoplatněných silnic. Roční dálniční známka dnes stojí 1 500 korun. Při zavedení mýtného zaplatí řidiči, kteří pravidelně jezdí, určitě o dost víc.
Mýtný systém je v Evropě velmi rozšířený. Jízda po španělských, francouzských a italských dálnicích je tak velmi drahá. Ve Španělsku jsou tak dálnice relativně prázdné, řidiči si raději kousek zajedou. A například Francouzům pracujícím v Paříži a bydlícím ve 200 kilometrů vzdáleném Le Mans se více vyplatí dojíždět do práce drahým rychlovlakem TGV než jezdit autem, což jen na mýtném vyjde na 700 eur za měsíc (přes 19 tisíc korun). Italové se skřípěním zubů zaplatí za přejetí kozačky Apeninského poloostrova od severu k jihu 55 eur, tedy přes 1 500 korun.
V systému časového zpoplatnění v Česku dnes průměrný uživatel platí 0,40 Kč za jeden kilometr jízdy. Průměrné ceny za kilometr jízdy po dálnici se v evropských zemích pohybují mnohem výše. Italové platí průměrně 1,70 Kč, Francouzi 2,43, Chorvaté 1,43, Španělé 1,83 a třeba Portugalci 2,05 Kč za kilometr.
