Když výrobce připravuje příchod nového modelu na trh, musí splnit celou řadu podmínek a pravidel. Jednou z podmínek pro to, aby se auto mohlo začít prodávat, je získat takzvanou homologaci, tedy schválení pro provoz. Homologace říká, že je auto v daném provedení technicky způsobilé a splňuje všechny podmínky.
Samotná homologace je poměrně komplikovaný proces. Probíhá v nezávislých a k tomu schválených zkušebnách, kterých je po celé Evropě v podstatě poskrovnu. „Homologaci vydává vždy národní autorita. Podkladem je technické schválení, které provádí technická zkušebna pověřená národní autoritou. Pokud je homologace vydána jedním státem EU, uznává se i v ostatních zemích unie. Pro tovární značku Škoda probíhá homologace pro evropský trh ve Velké Británii. Škoda si Velkou Británii zvolila ještě v době, kdy Česká republika nebyla v EU a návazně tam homologaci provádí dodnes,“ popisuje proces Tomáš Neřold, tiskový mluvčí Ministerstva dopravy.
Součástí homologace je i proces měření emisí, který v současnosti probíhá podle tolik diskutovaného cyklu NEDC (New European driving cycle). Ten je podle mnohých zastaralý a dovoluje automobilkám využívat určité skuliny, které ústí v nižší deklarované emise i spotřebu, než jaké hodnoty auta vykazují v reálném provozu. Automobilky to dělají ovšem proto, aby splnily přísné emisní normy.
norma | platnost od | NOx | CO | uhlovodíky + NOx | částice (PM) | částice (počet na kilometr) |
---|---|---|---|---|---|---|
Euro 1 | červenec 1992 | - | 2,72 | 0,97 | 0,14 | - |
Euro 2 | leden 1996 | - | 1,0 | 0,7 | 0,08 | - |
Euro 3 | leden 2000 | 0,5 | 0,64 | 0,56 | 0,05 | - |
Euro 4 | leden 2005 | 0,25 | 0,5 | 0,3 | 0,025 | - |
Euro 5a | září 2009 | 0,180 | 0,5 | 0,23 | 0,005 | - |
Euro 5b | září 2011 | 0,180 | 0,5 | 0,23 | 0,005 | 6 x 1011 |
Euro 6 | září 2014 | 0,080 | 0,5 | 0,170 | 0,005 | 6 x 1011 |
Cyklus NEDC se testuje na dynamometru a má jasně předepsaný průběh, i proto je jeho případná identifikace, kterou měl Volkswagen svým softwarem v řídící jednotce provádět, relativně jednoduchá. Celý cyklus trvá 1 180 sekund a auto při něm ujede na válcích celkem 11,06 kilometru. To znamená průměrnou rychlost 33,6 km/h. Přesně definovány jsou hodnoty zrychlení i rychlosti v jednotlivých fázích cyklu. Auto se většinou pohybuje v nízkých rychlostech, které simulují městský provoz, pro jejich napodobení slouží čtvero opakování úseků o délce 195 sekund, v každém z nich auto třikrát zrychlí a zase zastaví. Pak následuje rychlejší úsek, ve kterém auto na krátkou dobu zrychlí na 120 km/h, celá tato rychlejší fáze trvá 400 sekund.
Během celého tohoto cyklu se měří nejen množství vypouštěného oxidu uhličitého, ale také emise ostatních škodlivin. Ty musí vyhovět v dané době aktuální normě, současnou je přísná Euro 6. Z množství emisí se také dopočítá spotřebované množství paliva a určí se tabulková spotřeba.
Na STK měří jen kouřivost
Samotné měření emisí během pravidelné technické kontroly je zcela jiný proces, který s tím homologačním úplně nesouvisí. I proto se nemusí řidiči obávat, že by pro ně měla aféra nějaké negativní důsledky třeba v tom smyslu, že auto neprojde další STK. „Ze zatím zjištěných informací neplynou pro provozovatele žádné povinnosti, svá vozidla mohou nadále normálně provozovat. Zjištěné nedostatky se vztahují k homologační zkoušce, která je navíc v USA přísnější než v Evropě. Homologační zkouška se provádí při schválení vozidla jako typu, před jeho uvedením na trh. Něco jiného je pak emisní kontrola, která prověřuje stav konkrétního vozidla v provozu,“ vysvětluje Neřold.
Měření na STK je oproti tomu homologačnímu mnohem jednodušší. Konkrétně u moderních turbodieselů začíná proces vizuální kontrolou – motoru, sání, výfuku a podobně. Výfuk nesmí být děravý, vizuální kontrola by mohla odhalit třeba chybějící katalyzátor. Následuje kontrola diagnostiky vozidla a to, zda funguje správně. Pak teprve následuje samotné měření emisí. To se u dieselů provádí takzvanou metodou volné akcelerace, kdy na provozní teplotu zahřátý motor zrychluje z volnoběžných otáček do maximálních na plný plyn a v těchto maximálních otáčkách při měření setrvá tři sekundy, pak se nechá motor zpomalit opět na volnoběh. Tato procedura se opakuje minimálně pětkrát. Auto má přitom zařazený neutrál. Otáčky musí souhlasit s tím, co udává výrobce, co se emisí týče, měří se u vznětových motorů jen kouřivost. Ta se zjišťuje opacimetrem, pro konečný výpočet se použije čtveřice měření, první slouží k vyčištění výfukového systému.
Limitní hodnoty kouřivosti jsou pak ve vyhlášce určeny zvlášť pro auta dle roku výroby, starší vozy mají volnější předpisy, u novějších aut se nesmí kouřivost o určitou hodnotu odchýlit od toho, co udává výrobce, který získal referenční hodnotu stejným způsobem a deklaruje ji při homologaci.