Spolumajitel smíchovských garáží Břetislav (někde se uvádí jméno Bohuslav) Jan Procházka a jeho spolujezdec Jindřich Kubias na cestu vyrazili v sériové Škodě Rapid v sobotu 25. dubna 1936 ve čtvrt na pět odpoledne a domů se vrátili po 97 dnech.
Jejich cesta kolem světa už víceméně upadla do zapomnění, ve své době ale dobrodružství Procházky s Kubiasem přitahovalo pozornost tisku i široké veřejnosti.
Škoda Rapid během cesty na československé ambasádě v Teheránu
Noviny a časopisy přinášely články o postupu malého československého vozu - proti běžné verzi měl jen zvětšenou stolitrovou benzínovou nádrž - Ruskem, Persií, Čínou či Spojenými státy. Za mnoha články stál sám Procházka, který svými telegramy a dopisy neúnavně informoval žurnalisty o postupu cesty.
Čtenáři se tak mohli jen s mírným zpožděním dočíst o bahnitých cestách v Rusku, rekordním průjezdu Persií, „skvostné jízdě do Singapore“ nebo zájmu, který rapid se dvěma Čechoslováky po cestě budil.
Procházka, který „mluví německy, francouzsky a anglicky, jest dobrým filmařem amatérem, ženat, otcem dvou hošíků a dcerušky a jest mužem činu“, sledoval i různé drobné zajímavosti, příkladem za vše může být krátká noticka o „Baťových tropických sandálcích na nožkách Číňanek“, kterou poslal v půli června z čínského přístavu Permang.
Trasa cestovatelů Břetislava Jana Procházky a Jindřicha Kubiase
Když se krátce před polednem 1. srpna 1936 vrátili cestovatelé do Prahy, vítal je před sídlem autoklubu v dnešní Opletalově ulici nadšený dav. A jak dodal všímavý redaktor časopisu Auto, jindy výřečný Procházka nemohl najít slov.
Měl ale být na co pyšný - se sériovým vozem, který měl navíc před cestou najeto 60 tisíc kilometrů, urazil za 97 dní 27 tisíc kilometrů. Při přejezdu napříč Spojenými státy navíc bez zastávky pokořil 6 tisíc kilometrů ze San Franciska do New Yorku za 100 hodin a 55 minut.
Garáže přežily nacisty, po Únoru Procházka emigroval
Po velkolepé cestě kolem světa se Procházka, který mimochodem pocházel z rodu pánů z Dubé, vrátil k podnikání. Spolu s bratrem provozovali moderní garáže na pražském Smíchově, které přežily i německou okupaci. Po únoru 1948 bratři Procházkové emigrovali do USA a garáže připadly ministerstvu vnitra. Do rukou rodiny se podnik vrátil v roce 1991.
Ve stejné době jako Procházka a Kubias se z Československa vypravilo na výjimečné cesty i několik dalších motoristů, kteří šířili slávu zdejšího průmyslu. V roce 1934 se čtyři vozy Škoda Popular vydaly na cestu z Prahy do Indie, o dva roky později pak spisovatel a nadšený propagátor motorismu František Alexander Elstner připravil cestu zvanou „Sto dní v malém voze“. Projel USA z New Yorku do Texasu, navštívil Mexiko, Arizonou, Kalifornií a vrátil se zpět do New Yorku.
Elstner, Procházka s Kubiasem a další druhdy slavní motoristé jsou dnes pozapomenuti, jejich průkopnické činy ale inspirovaly dvojici dobře známých cestovatelů - Jiřího Hanzelku a Miroslava Zikmunda. Ti na svou první cestu s Tatrou 87 vyrazili téměř přesně jedenáct let po Procházkovi s Kubiasem, 22. dubna 1947.
Slavná Tatra 87, kterou Hanzelka se Zikmundem projeli Afriku:
3. září 2014 |
