Žádný senior neslyší rád, že už na něco nestačí.
„Manžel byl vždycky paličatý a řízení si nechtěl nechat vymluvit. S hrůzou vzpomínám na cesty, kdy k pádu do příkopu nebo srážce s autem v protisměru chyběly doslova centimetry,“ přibližuje svoji zkušenost Zdeňka z Brna. Sama řidičák nemá. Jejímu choti zatrhla další hazardování v autě v pětasedmdesáti letech až praktická lékařka na základě nálezu neurologa.
Podobnou situaci bude řešit stále více rodin. Zatímco nyní je ve věku 65 a více let asi 1,8 milionu Čechů, v roce 2030 by jich mělo být už 2,6 milionu.
Seniorské neduhy? Skoro jako začátečnická nezkušenost
V projektu Consol zjišťovali výzkumníci Centra dopravního výzkumu spolu s odborníky z dalších šesti evropských zemí úroveň mobility a potřeby starších šoférů. Výzkum ukázal, že čeští senioři spoléhají na auto víc než Nizozemci, Dáni nebo třeba Němci. Ti totiž často jezdí za vyřizováním a nákupy na kole.
Čeští řidiči podle věkuVěk / počet řidičů v daném věku / z toho s platným řidičským průkazem (údaje platné k 11. 10. 2016):
Pozn.: Lékaři musejí hlásit pouze ty řidiče, kteří již nejsou způsobilí řídit. Nikoli ty, kteří od nich potvrzení dostanou. Pokud má dotyčný nad 65 let ještě platný řidičský průkaz, avšak sám od sebe se rozhodne o potvrzení už nepožádat (nezakáže mu řídit lékař), není vyzván k odevzdání řidičského průkazu a je tudíž veden jako aktivní. Zdroj: Ministerstvo dopravy, pozn.: jde o výběr |
„Auta jsou pro seniory důležitým pomocníkem pro zajištění mobility a i jejich počet roste, v roce 2015 připadlo v Česku na tisíc obyvatel 486 aut, v Praze dokonce 584, což ji řadí na jedno z předních míst v Evropě,“ vyčísluje Zuzana Strnadová z Centra dopravního výzkumu (CDV).
Z oslovených českých seniorů, kterých se výzkumníci ptali na jejich dopravní návyky, vlastní automobil neměla k dispozici pouhá třetina. Řidičák má skoro 5,8 milionu Čechů, z toho 824 tisíc je ve věku od 65 do 79 let, od 80 let výš stále řídí 91 tisíc lidí. Nejstaršímu řidiči s platným průkazem je 102 let.
Besip ověřil, že seniorské neduhy mohou mít na nehodovost stejně neblahý vliv jako začátečnická nezkušenost, zejména v situacích vyžadujících rychlé reakce a prostorové vnímání. Senioři si však podle odborníků většinou jsou vědomi svých limitů, zhoršené zdraví kompenzují opatrností a daleko častěji než viníky fatálních kolizí jsou jejich oběťmi.
„Senioři patří k nejvíce ohroženým skupinám v silniční dopravě. Podle statistik z roku 2015 při nehodách zemřelo 140 lidí ve věku nad 65 let, což je prakticky čtvrtina z celkového počtu úmrtí při dopravních nehodách,“ upozorňuje Strnadová.
Když se počet zaviněných nehod vztáhne k počtu ujetých kilometrů, jsou na tom senioři nad 65 let podle staršího amerického výzkumu sice poměrně výrazně lépe než mladí řidiči do 24 let, ve srovnání s lidmi ve středním věku však o dost hůř, jak ve svém odborném článku na toto téma upozornila přední česká neuroložka Jindra Svátová.
Dílčí závěry letošního průzkumu Asociace dopravních psychologů a Autoklubu ČR však ukázaly, že více než polovinu dotázaných řidičů ohrozil v provozu starší člověk. Každý druhý také uvedl, že zná ve svém okolí seniora, který nezvládá řídit auto bez problémů. Horní hranici pro možnost držení řidičáku by však dotázaní nezaváděli.
Lékař: Systém není třeba měnit
Zodpovědnost za posouzení schopností řidičů u nás leží na bedrech praktických lékařů. „Třeba v Německu podobné kontroly způsobilosti nemají a nemám informace, že by jejich statistiky ukazovaly nějaká dramatická čísla,“ říká k tomu místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.
Stává se, že k němu bezradní příbuzní přicházejí s nářky, že děda už by řídit neměl, ale jejich prosby na něj neplatí. „Dost často přijde rodina s tím, že se dotyčný chystá na prohlídku a už nepovažují za vhodné, aby řídil. Praktický lékař je rodinný lékař, je to hlavně o komunikaci s tím člověkem. Zajímám se třeba i u manželky, jestli se s dotyčným cítí bezpečně,“ přibližuje.
Podle svých slov má dobrou možnost posoudit, jak se vyvíjí obratnost, koordinace či psychický stav člověka. Připouští také, že jen menší část seniorů, kterým se rozhodne doklad o zdravotní způsobilosti již nevydat, sdělení vezme smířlivě a vyrovnaně.
„Žádný chlap se nechce vzdát automobilu. Reakce není vždy pozitivní, ale už dlouho jsem nezažil kvůli této situaci konflikt, je to poměrně okrajová záležitost. Spousta lidí to pozná sama, řídit přestane a nedojde to ani do stavu, abychom jim to museli zakázat my,“ říká.
Když pacient vzdoruje, může ho poslat ke specialistovi nebo na speciální dopravně-psychologické vyšetření, které ale nehradí pojišťovna. „Když jim řeknu, že je pošlu na vyšetření za tři tisíce, a je velká pravděpodobnost, že výsledek pro ně bude negativní, často si to ještě rozmyslí,“ popisuje Šonka.
Na seniory za volantem myslí i automobilky. Vývojářům pomáhá oblek:
21. listopadu 2013 |
Od roku 2010 se nedaří prodlužovat život ve zdraví
Poprvé musí řidič na kontrolu způsobilosti před dovršením 65 let, posléze za tři roky a pak už každé dva. Úprava platí od roku 2013, do té doby museli k lékaři pro potvrzení už šedesátiletí. Pokud se u někoho projeví diagnóza neslučitelná s řízením i dřív, má lékař povinnost nahlásit to dopravnímu inspektorátu.
„Pokud mám pocit, že za dotyčného dva roky nemůžu ručit, že by se jeho stav mohl zhoršit rychleji, pozvu si ho dřív. Někdo by si mohl myslet, že z něho tím tahám peníze, takže dřívější prohlídku provedu bezplatně a naúčtuji mu až tu pravidelnou po dvou letech,“ vysvětluje lékař.
Ordinoval i na vesnici, takže podle svých slov dokáže pochopit, že pro některé důchodce z odlehlejších končin je auto nepostradatelné.
„Často je to pro ně poslední spojení s okolím. Když vím, že pacient jezdí jen na blízký hřbitov, mohu využít takzvané harmonizované kódy a určit, že může jezdit třeba jen do vzdálenosti 30 kilometrů od bydliště, nějakou maximální rychlostí, s doprovodem, nebo naopak že nemá nikoho vozit ani sedat za volant v noci,“ popisuje méně známou pravomoc praktiků, které však lékaři využívají sporadicky.
Harmonizované kódyPraktický lékař může řidiči na základě vyhlášky uložit omezení jízdy. Příslušný kód pak dopravní inspektorát zanese do řidičského průkazu, podobně jako například povinnost nosit při řízení brýle. Lékař smí:
|
O tom, kolik řidičů se některým z těchto omezení musí řídit, nemá ministerstvo dopravy přehled. „Museli bychom požádat firmu, která spravuje evidenci řidičů, aby údaje vyfiltrovala, každý takto složitý požadavek se však platí a musí být řádně zdůvodněn,“ řekl iDNES.cz mluvčí resortu Tomáš Neřold.
Systém je podle lékaře Petra Šonky nastavený dobře a není potřeba jej měnit. „Předpokládá se, že lidé budou do vysokého věku podávat plný pracovní výkon a na druhou stranu je budeme omezovat? Pravidla bych nezpřísňoval, pokud statistiky neukážou, že přibývá nehod zaviněných seniory,“ míní.
Právě pětašedesáti let se dnešní lidé dožívají v relativně dobrém zdraví, pak už se různé neduhy objevují více a podle dat ČSÚ se od roku 2010 nedaří délku života prožitého ve zdraví prodlužovat.
Ministerstvo dopravy momentálně žádnou novou regulaci neplánuje. „Novela zákona o silničním provozu z poloviny roku 2013 reagovala na to, že se populace dožívá stále vyššího věku a posouvá se tak přirozeně i hranice produktivního věku. Žádné další změny v tomto směru momentálně ministerstvo nechystá,“ doplnil Neřold.
Podle Zuzany Strnadové jde o celospolečenský problém a města by měla usilovat o to, aby byla uspořádána přátelsky a všechny potřebné služby byly dobře dostupné i bez auta. „Čili jak říká jeden britský expert, spíše než se soustředit na to, jak lidem v pokročilém věku umožnit, aby mohli i nadále řídit auto, měli bychom hledat způsoby, jak je zbavit nutnosti sednout za volant.“
