„Máme poznatky, že naši němečtí sousedé z příhraničních oblastí přijedou svým stařičkým autem do Chebu, dojdou si na večeři, odmontují značky, odjedou a šrot nám tu nechají,“ řekl chebský místostarosta Zdeněk Hrkal. Město před jarním čištěním eviduje kolem dvou desítek zjevně opuštěných automobilů. Řada dalších vozů dlouhodobě zaparkovaných v ulicích sice značky má, ale nemá platnou technickou kontrolu, stojí na prázdných pneumatikách nebo má rozbitá světla či okénka.
„Některá ta auta stojí například na sídlišti Zlatý vrch, kde je nouze o parkovací místa. Další vraky jejich majitelé nechávají na soukromých parkovištích u nákupních center,“ upřesnil Hrkal.
Podle jeho slov se také stává, že zahraniční účastník dopravní nehody na svůj havarovaný vůz rezignuje. Než by zaplatil odtah a likvidaci v Německu, raději „zapomene“, že takové auto vůbec kdy měl.
„Při dopravní nehodě se řidič s policisty domluví, že vůz nechá odtáhnout. Ale stává se, že slib nesplní. Pokud vůz nebrání silničnímu provozu či neohrožuje okolí, není síla, která by to auto dostala z ulice pryč. Na Májové ulici jsme takto chodili kolem havarovaného vraku půl roku. Vědělo se, že majitel je z Německa, ale nebyly páky, kterými bychom ho donutili ten šrot odvézt. Teprve po půl roce jsme mohli vůz nechat odtáhnout,“ popsal Hrkal. Zrezlou rachotinu navíc musí město jako nalezenou věc půl roku na odstavném parkovišti hlídat. Teprve poté ji může nechat zlikvidovat.
Dohledat majitele je složité
Druhý chebský místostarosta Pavel Hojda vidí problém v tom, že majitele opuštěných vozů se většinou nedaří identifikovat. „Vozy jsou většinou bez SPZ nebo mají značku, která na vůz nepatří,“ řekl Hojda. Identifikační číslo VIN v řadě případů v české databázi není - je tedy ze zahraničí. „Pro nás je to konečná, tady nejsme schopni majitele zjistit,“ dodal Hojda. Ale ani v případě, že se podaří „papírového“ vlastníka dohledat, nemá radnice vyhráno.
„Už několikrát šla do Německa výzva na odstranění havarovaného vraku, ale ti lidé buď vůbec nekomunikují, nebo se přijde na to, že udali jinou adresu, než na které se zdržují. Nebo že ten vůz vůbec není jejich,“ doplnil Hojda.
Podle tiskového mluvčího ÚAMK Petra Vomáčky se problém odložených vraků ze sousedních států týká celého příhraničí. „Kolik přesně takových vozů je, to nezjistíme. Víme však, že ten problém existuje,“ potvrdil Vomáčka. „Likvidace autovraků je v Německu poněkud složitější než v Česku. Je zřejmé, že odvézt vrak za hranice a ponechat jej vlastnímu osudu se některým motoristům v zahraničí jeví jako nejjednodušší způsob likvidace vysloužilého vozu.“
4. srpna 2016 |
