Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvPosledního března skončila zákonná povinnost mít na vozech zimní pneumatiky. Ještě v dubnu je o Velikonocích v některých místech řidiči využili, v květnu už ale jezdí na letních hlavně ti, kdo chtějí dojet opotřebovanou zimní sadu. Před tím odborníci varují.
„Oproti zimním pneumatikám se v případě nouze významně zkrátí brzdná dráha a zvýší ovladatelnost automobilu. Navíc poklesne i spotřeba paliva. Jezdit v létě na letních kolech se vyplatí,“ vypočítává Roman Budský.
Měkčí směs a vysoký počet lamel zimních pneumatik mají v teplejším počasí za následek větší hlučnost, vyšší počet záběrových hran se zase projevuje negativně na hodnotě spotřeby. Při vyšších teplotách se zimní pneumatiky navíc přehřívají, což zapříčiňuje prodloužení brzdné dráhy. |
Průzkumy naznačují, že v České republice pětina řidičů jezdí i v létě na zimních či celoročních pláštích. Za zimních podmínek je zákonem požadovaná minimální hloubka dezénu zimních plášťů osobních vozidel čtyři milimetry. Má tedy ještě daleko k obecně požadovaným 1,6 milimetrům.
„Při vyšších teplotách nejsou zimní pneumatiky jen nepohodlné a neekonomické, ale hlavně nebezpečné,“ říká Boris Tománek z Goodyear Dunlop Tires Czech. Přestože se totiž zimní a letní pneumatiky na první pohled tvarem ani vzhledem příliš neliší, mají zcela jiné jak složení směsi, tak i dezén běhounu. „V létě se jezdí zpravidla rychleji a často na mokru, někdy dokonce i ve velmi hustém dešti, a přesně takovým podmínkám je konstrukce letních pneumatik přizpůsobena.“ Například je-li na vozovce zhruba půlcentimetrová vrstva vody, musí se pneumatika o šířce 205 milimetrů při rychlosti 130 km/h vypořádat se zhruba 35 litry za sekundu.
„Tvrdší směs a běhoun se širokými obvodovými drážkami jim při letních podmínkách propůjčují daleko lepší bezpečnostní parametry,“ vysvětluje Boris Tománek rozdíly mezi zimním a letním obutím. Rozdíly mezi pneumatikami pro konkrétní určení za specifických povětrnostních a teplotních podmínek různých období roku se podle Tománka navíc stále zvětšují.
Zimní a letní pneumatiky mají rozdílné složení směsi, ze které jsou vyrobeny. Ty zimní musí zajistit dobrou ovladatelnost automobilu za drsného mrazivého počasí. „Zato teploty vyšší než sedm stupňů Celsia jim nesvědčí. Jsou příliš měkké až houbovité. Jejich vysoká elasticita je výhodou na ledu a sněhu, ale zásadní slabinou na teplém povrchu silnice,“ vysvětluje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Zimní pneumatiky totiž obsahují ve směsi gumy více siliky (speciálně upravený kysličník křemičitý, který se přidává do běhounových směsí) než letní, aby byly k vozovce přilnavější. Zimní pneumatiky se tak v létě na ohřátém asfaltu přilepí a trhají se.
Především se prodlužuje brzdná dráha, což ověřil i laický test iDNES.cz (sledujte video). „Rozdíl brzdných drah může činit významných 20 procent. Nicméně za vysokých letních teplot okolo 30 stupňů Celsia to může být téměř jedna třetina,“ uvádí Roman Budský.
Zhoršuje se také ovladatelnost vozidla. „V případě potřeby provést náhlý razantní úhybný manévr automobil hůře reaguje na pokyny řidiče. Podle údajů zveřejněných výrobcem pneumatik Bridgestone může být automobil o 8 procent méně ochotný reagovat na pokyny řidiče. Při řešení nouzových situací to může rozhodnout o tom, zda se podaří střetu zabránit či nikoliv,“ varuje Roman Budský.
Zimní pneumatika má za tepla vyšší valivý odpor. To se projeví vyšší hlučností, zvýšeným opotřebováním dezénu a samozřejmě i vyšší spotřebou paliva. Rozdíl u osobních automobilů může být i několik desetin litru na 100 kilometrů.
„Za tepla při vysokých dálničních rychlostech hrozí, že zimní pneumatika extrémní tepelnou zátěž nevydrží. Hrozí roztržení, což může být pro posádku automobilu a případně i další účastníky silničního provozu velmi nebezpečné,“ varuje odborník na dopravní bezpečnost.
