„Do sériové výroby se však nedostal, protože v 50. letech dostal přednost skútr ČZ (Čezeta) později pro svůj tvar nazývaný Prase,“ vysvětlil majitel muzea Jaroslav Šerý (více o čezetě zvané Prase čtěte zde).
Na návrhu karosérie skútru pracoval inženýr Jaroslav Hausman s karosářem Josefem Sodomkou. Vyrobili jediný kus. O stroji se ve své době psalo ve Světě motorů, Motoristické současnosti i dalších časopisech. Když se ale nedostal do výroby, sešel z očí a dlouhá desetiletí zůstal skryt ve vlastnictví Hausmanových dědiců.
Zachoval se v původním stavu. „Celý jsme ho rekonstruovali. Sedlo je nové, lak je nový, ale jinak je ten motocykl původní,“ řekl Šerý.
Stroj obklopuje trubkový rám. Motor je chlazený vzduchem, který nabírají otvory v přídi skútru. Pod předním krytem je rozměrný prostor, v němž se nachází rezerva. Skútr Hausman váží 120 kilogramů a může vyvinout rychlost až 100 kilometrů v hodině.
Unikátní je i jeho jednoválcový motor, který má obsah 170 krychlových centimetrů. „Stosedmdesátka jako taková se nevyráběla. Těchto motorů bylo vyrobených jenom šest. Pět kusů bylo použito do soutěžních motocyklů a jeden motor je v tomto skútru,“ řekl Šerý.
V muzeu je k vidění i rám pro další skútr, který už ale inženýr Hausman nedodělal. „Mám k němu výkresy jedna ku jedné. První trubkový rám byl takový kulatý, ten druhý rám je hranatý, v tom se to lišilo a v nějakých drobnostech. I karoserie měla být trošku jiná. Chtěli udělat něco jiného, lepšího,“ řekl Šerý.
V muzeu Old Timer jsou k vidění desítky historických automobilů i motocyklů známých značek z celého světa, mezi nimi i několik unikátních exponátů.