Dne 10. července 1973 najela Olga Hepnarová s vypůjčeným nákladním automobilem Praga RN do lidí čekajících na tramvajové zastávce na pražském Strossmayerově náměstí. Zabila osm lidí, dvanáct zranila a její čin jí vynesl provaz. Bylo to také poprvé, kdy někdo podobným způsobem použil automobil ke spáchání hromadné vraždy. Více o případu čtěte zde.
Auto jako zbraň teroristů |
Osobní nebo nákladní auta do té doby sloužila především jako řízené mobilní bomby, jakási pozemní obdoba vzdušných kamikaze z druhé světové války. První autobomba byla podle Jalopniku použita již v roce 1905, kdy se lidé napojení na arménské separatisty pokusili vyhodit do povětří auto otomanského sultána Abdula Hamida II., v roce 1914 pak přišel i nám velice dobře známý atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este, který rozpoutal druhou světovou válku. I v něm hrál automobil svoji roli.
Automobily naložené výbušninami stojí za těmi nejhoršími teroristickými útoky historie: používala je severoirská IRA, v roce 1981 explodovalo auto u iráckého velvyslanectví v libanonském Bejrútu, kde zabilo 61 lidí, 63 obětí si vyžádal podobný útok na ambasádu USA rovněž v Bejrútu. I dnes tento typ útoku teroristé zejména na Blízkém východě používají. Ale auto samotné, nenaložené výbušninami, se jejich zbraní stalo až na začátku 21. století.
V roce 2001 najel Palestinec Khalil Abu Alba do skupiny izraelských vojáků na autobusové zastávce, zabil sedm příslušníků armády a jednoho civilistu. Další podobné útoky se začaly objevovat kromě Izraele i v USA a postupně se dostaly do Evropy. Zintenzivnily ovšem až v posledních letech, poprvé v roce 2006, následně 2011. Do té doby byly používány jen sporadicky k útokům na vládní nebo vojenské cíle. V roce 2010 se v online magazínu Inspire organizace Al-Káida objevil podrobný návod, jenž popsal auto jako zbraň a přinesl průvodce, jak ho co nejúčinněji použít k zabíjení.
Policejní vyšetřovatelé ohledávají místo teroristického útoku v Nice. V pozadí je vidět bílý nákladní automobil, který útočník použil. (15. července 2016).
Zatímco mezi lety 1970 a 2010 zemřelo po nájezdu aut do lidí 87 obětí, v posledních osmi letech to bylo 328. Velká část připadá na nejkrvavější incident ze 14. července 2016 v Nice, při oslavách Dne pádu Bastilly bylo zabito 84 lidí. Ne všechny podobné útoky se navíc dají svést na muslimské teroristy, v USA zabíjel na shromáždění proti rasismu v Charlottesville sympatizant nacistů.
Důvod nárůstu podobných útoků je paradoxní: může za něj to, že se policie a tajné služby naučily proti teroristům účinně bojovat. „Naše protiteroristické jednotky se vyvinuly,“ říká Beth Altierová z New York University. „Dnes je výrazně těžší unést dopravní letadlo, protože se naše bezpečnostní služby posunuly dále. Stejně tak se ovšem vyvinuli i teroristé,“ říká Altierová. Nejenže auto je symbolem západní civilizace a svobody, je také jednoduše dostupné a jeho pořízení je víceméně nevystopovatelné. Na teroristický útok s jeho pomocí navíc nemusíte být ani nijak školení, ani nijak zvlášť dobrý řidič.
Nárůstu počtu podobných útoků nahrává i decentralizovaná struktura současných teroristických organizací. „Takzvaný Islámský stát vlastně ani nemá žádného vůdce, spoléhá na kohokoli, jakéhokoli sympatizanta dostatečně šíleného nebo zfanatizovaného na to, aby zaútočil. Takoví lidé nemají žádné speciální schopnosti, neumí sestavit bombu. Auto je pro ně ideální prostředek ke spáchání jejich činu,“ říká Beth Altierová.
Útoky navíc mají velký psychologický efekt – mohou se stát kdykoli a kdekoli, kde je zrovna více lidí (v policejní terminologii měkké cíle). Města se proto snaží přijít i s fyzickými zábranami, které by podobným útokům zamezily. Například v Severním Irsku úřady běžně regulují pohyb různých shromáždění nebo okolo nich pomocí hasičských vozů usměrňují dopravu. V Praze a dalších městech se objevila různá betonová svodidla.
Taková opatření pochopitelně nemohou ochránit všechny, teroristé prostě přesunou svoji pozornost jinam. Co se dá dělat jiného? Zakázat auta? Pomohou nám autonomní vozy? Nic podobného nám nepomůže. Po odzbrojení Irské republikánské armády v roce 1996 všichni v nadšení očekávali konec všech teroristických útoků. Jeden nejmenovaný policista tehdy prohlásil: „Dva muži s lopatou dokážou vyrobit 500kg bombu za pár hodin v kravíně, a když jejich činnost odhalíte, mohou s ní za pár hodin začít jiní jinde. Potřebují k tomu jen ty lopaty a ty nemůžete zakázat. Co musíte udělat, je změnit lidské hlavy.“ Terorismus zastavíme až ve chvíli, kdy se podaří odstranit jeho příčiny: ať už jde o náboženskou nenávist, spory o území, nebo, jak se ukázalo při nedávných útocích v Torontu, chorobnou nenávist k ženám.
