Německo chtělo původně dálniční poplatky pro osobní auta zavést v roce 2019, podle německých médií se tak stane nejdříve o rok později.
„Upřímně řečeno, každá země má dálniční známky, tak proč by to měl být nějaký zásadní problém?“ ptal se Ťok po jednání s německým ministrem dopravy Andreasem Scheuerem začátkem týdne. Zavedení mýtného, o němž německý parlament rozhodl loni, je podle Ťoka čistě věcí spolkové republiky.
Německo počítá s tím, že výše mýtného pro osobní auta se bude lišit podle objemu motoru a množství emisí, které produkuje. Například řidiče vozu Škoda Octavia, který splňuje ekologickou normu Euro 4 a má naftový motor o objemu dva litry, má roční mýtné přijít na 100 eur (2 587 korun).
Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim o tuto částku sníží daň z motorových vozidel. De facto tak německé dálniční poplatky budou hradit jen zahraniční řidiči.
Ťok to však za diskriminační nepovažuje. Nebylo by podle něj férové, aby němečtí řidiči na výstavbu dopravní infrastruktury přispívali dvakrát - v rámci daně z motorových vozidel a ještě skrze mýtné. „Podle mého názoru mají Němci právo od třetích stran, které nepřispěly na ty dálnice a používají je, ten příspěvek vybírat. Když budu upřímný, my to děláme stejně, Rakušané to dělají stejně, proč se to má zrovna Němcům vyčítat, to nevím,“ řekl.
Za diskriminační v minulosti německé plány označoval například expremiér Sobotka. Rakousko kvůli nim dokonce spolkovou republiku zažalovalo. Česko se k žalobě nakonec nepřipojilo, i když o této možnosti nějakou dobu uvažovalo. Argumentovalo nakonec i postojem Evropské komise, podle níž druhý německý návrh mýtného - na rozdíl od toho prvního - diskriminační není.
