Jozef Kabaň se stal v Česku doslova hrdinou. Vozům Škoda dal zcela novou tvář, která automobilku jasně identifikuje a odlišuje od ostatních. Autům, která byla mnohými považována za obyčejná (byť se na nich podíleli také velmi významní designéři), dodal špičkový design, jenž přitom díky využití chytrých řešení a zajímavých detailů není drahý.
U BMW je jeho role jiná. Zatímco u Škody vybudoval jakýsi základ kompletního designového jazyka značky, mnichovská automobilka si ho buduje už po dlouhá desetiletí sama a každý nový model navazuje na delší a delší tradici vozů s typickými „ledvinkami“ na masce chladiče. Pro Kabaně je to dvojnásobná změna: poprvé ve své vrcholné kariéře opustil domácké prostředí koncernu Volkswagen a vydal se do zcela neznámých vod.
Designérská superstarJozef Kabaň (45) Slovenský designér zasvětil většinu své dosavadní kariéry koncernu Volkswagen. Jeho kariéra nabrala vcelku rychlé obrátky, však mu je teprve 45 let a už vede designové studio u druhé velké automobilky. Už při studiích v Bratislavě nastoupil coby dvacetiletý elév na stáž do Volkswagenu, kam se o čtyři roky později, po získání titulu Master of Arts na londýnské Royal College of Arts vrátil, aby dal tvář malému Seatu Arosa, sourozenci VW Lupo. Pak si v podstatě splnil sen mnoha kluků, kteří sní o kariéře automobilového designéra: stal se součástí týmu, který navrhoval (tehdy) nejrychlejší auto planety Butgatti Veyron. Ve svých třiceti letech si vyzkoušel, jaké je to pracovat u Audi a o pět let později pak nastoupil na pozici šéfa designu Škody. Automobilce dal novou a zcela jasnou tvář s vyváženými proporcemi a charakteristickými prvky, které byly často dávány za příklad současné automobilové elegance, což dosud nebylo pro automobilku vyrábějící především dostupná auta úplně obvyklé. Z kraje roku 2017 oznámil odchod k BMW. Stalo se tak paradoxně v době, kdy veřejnost trochu nelibě reagovala na jeho facelift Škody Octavia s dvojitými světlomety. To BMW má s kontroverzním přijetím designu bohaté zkušeností třeba kvůli osobě někdejšího šéfdesignéra Chrise Bangla. Kabaň tu dostane více prostoru k rozletu díky špičkové technice, zároveň se musí držet i tradic, které značka reprezentuje. Milníky kariéry Jozefa Kabaně
|
A aby to nebylo jednoduché, tak kromě toho, že u BMW ctí tradici, je to také jedna z nejpokrokovějších značek světa, která intenzivně investuje do elektrombility, autonomního řízení a dalších moderních trendů. Škoda byla z tohoto pohledu konzervativnější.
365 dní u BMW. Jaké byly?
Je to skoro na den přesně (rozhovor vznikl na začátku října na autosalonu v Paříži - pozn. red.). Třetího nebo čtvrtého října jsem začínal. Pestré, velmi pestré. Musím však říci, že to není z hlediska změny z místa na místo nic nestandardního. Já už jsem těch změn měl pár za sebou, takže jsem tak trochu věděl, do čeho jdu. Ale samozřejmě to krásné na změně je, že je to trošku jiné, než člověk očekával.
Vašich kariérních změn bylo dost, ale vždy byly v rámci jednoho týmu. Toto bylo něco zcela nového. Co jste po nástupu do BMW udělal jako první věc?
Potkal jsem se s týmem lidí a postupně jsem procházel celý tým, abychom se poznali. Prohlédl jsem si všechna auta, vše, co bylo do té doby udělané, s týmem jsme si dali dohromady spoustu termínů. Začátek je asi takový, že člověk první měsíce víceméně nabírá informace a nějakým způsobem si je třídí a ukládá k tomu, s čím sám přichází.
Překvapilo vás v novém působišti něco?
Až tak velké překvapení tam nebylo. Samozřejmě BMW nepatřilo mezi značky, kde bych znal hodně lidí. Je to pro mě zajímavá zkušenost a nějaké velké překvapení tam nebylo. Je nádherné vidět, s jakými technologiemi a jakými věcmi se zabývá BMW. Ale každá značka má nějaké svoje. V principu se dá říct, že to všechno je velmi zajímavé.
Takže pár měsíců rozkoukávání. Když přijdete jako nový šéfdesignér, po jako době dokážete v této pozici něco ovlivnit a v praxi změnit na autě? Říká se, že vývoj auta trvá šest let. Dá se ta doba zkrátit? Co třeba nové BMW řady 3. Je v něm už nějaký váš vklad?
To jedině, že bych si v ní něco zapomněl (smích). Samozřejmě, že ne. To auto už bylo v době mého nástupu dávno mimo dosah, vývoj už se jen dokončoval. Vliv na produkty začíná samozřejmě už na začátku, ale projeví se to až v průběhu času. Rozdělit to můžeme na dvě větve pohledu na věc. Na vliv, kdy jen něco doplňujete a jemně dolaďujete, nebo vliv na produkt od začátku. Ten od začátku samozřejmě trvá pár let, než bude viditelný. A ten běžný vliv na vývojové nebo detailní věci, ten se odrazí také až v průběhu. Trvá to zhruba dva a více let.
Šéfdesignér značky BMW Jozef Kabaň
BMW je klasická značka a stále klade velký důraz na radost z řízení vozu. Jak moc si to rozumí s rozvojem elektromobility a autonomního řízení?
Myslím, že fantasticky. BMW je milované kvůli řízení, milované kvůli technologiím a myslím, že BMW a technologie patří k sobě a není tomu jinak ani v případě autonomního řízení. Domnívám se, že tyto změny obohatí obě dvě strany, jednak značku a samozřejmě také zákazníka. Kombinace těchto faktorů způsobí, že to, jak nás auta dokázala do dnešní doby nadchnout, se v budoucnu trochu změní. To současné nadšení je jen menší část toho, co se ještě o autech dozvíme a co nás na nich bude přitahovat.
Jak vlastně probíhá zasvěcení nového designéra do značky BMW? To ho provedete muzeem a ukážete mu, z čeho všeho značka vychází? Máte nějaký speciální úvod, rituál?
Je to kombinace různých rozhovorů, událostí, kterými člověk prochází. A ano, i ta historie je v tom zapojená. Ale je to spíš kombinace diskusí a různých analýz, se kterými je člověk konfrontovaný a se kterými se nějakým způsobem setká. Když přijde nový designér, ať už šéf nebo řadový, nemění se celý tým. Takže je tu značná setrvačnost toho týmu. A v případě nového šéfa je pak otázka, co s tím dokáže udělat, do jaké míry dokáže to dosavadní směřování týmu ovlivňovat.
Čím můžete to směřování ovlivnit. Vlastními kreativními návrhy?
Není to až tak o kreativitě jako spíš o pohledech, o tom záměru a hlavně o cíli, ke kterému by se chtěla ta dotyčná skupina dostat. Ale je to všechno propojené, je to velmi komplexní záležitost a pro takovou automobilku, jako je BMW, je to velmi citlivá záležitost. Takže ano, změny budou. Ale změny budou, ať přišel Kabaň, nebo ne. Je to součást našeho života a základní kámen úspěchu pro jakoukoli firmu, jakýkoliv produkt nebo dokonce i život. Změny tedy nastanou a samozřejmě doufám, že budou dostatečně ovlivňované mnou. Ale není to to nejnutnější. Důležité je, aby výsledky byly správné.
A co byste si představoval, že změníte? Větší ledvinky? Žádné ledvinky?
Představ je mnoho a vycházejí z toho, že se nacházíme v době průlomu autonomního řízení a nástupu různých nových technologií. Možností a šancí je tam mnoho. Co mě samozřejmě zajímá, je, aby produkt v budoucnosti i nadále nějakým způsobem kombinoval zážitek estetický se zážitkem z pohybu. Ale zároveň aby byl i jakýmsi uklidňujícím bodem. Místem, kde člověk najde svůj klid, kde najde možná i ztracený čas. Myslím si, že auto má strašně moc možností, kde paradoxně v tom pohybujícím se tělese možná člověk najde víc klidu, než v zabetonovaném stabilním nepohybujícím se domě.
BMW řady 3 je asi nejdůležitější model značky. Možná ne co do prodejů nebo výdělku, ale čistě do filozofie. Jak je pro vás složité toto auto prezentovat, když jste přišel už k hotovému? A co se vám na něm nejvíc líbí?
Trojková řada je jedním ze základních kamenů BMW a je už od roku 1975 víceméně ikonou této značky. A tentokrát v sedmé generaci jsou očekávání stejná jako dosud. Je to nejúspěšnější prémiové auto vůbec. BMW řady 3 představuje z hlediska proporcí kombinaci limuzíny se sportem, má zároveň i dynamické vlastnosti. Co se týče příchodu tohoto vozu z mého pohledu, je to samozřejmě velký moment. Ale prezentovat produkt, který není mnou ovlivněný, pro mě vlastně není nic nového. V tomto světě je to úplně běžná věc.
Nejen šéfdesignér, ale každý, kdo změnil nějakým způsobem svou profesi, musí po určitou dobu, než se jeho práce dostane do té úrovně, aby byla opravdu prezentovatelná, v podstatě stát za dosavadním výsledkem. Nejde až tak o to, co si myslím já, ale o to, že i já reprezentuji tým lidí, který tam dál je a který dal do toho výrobku všechno.
A myslím, že je to na tom autě vidět. Vyzařuje suverénnost, má fantastickou kombinaci perfektních proporcí a čistých tvarů a pokud se podíváme i na čistotu interiéru a způsob, jakým jsou integrované například digitální displeje, jakým způsobem je vyčištěný i celý prostor okolo řidiče a preciznost prošití kůže, tak mohu říci, že to není nepříjemný pocit u něj stát. Naopak, je to dobrá práce. Naším nejdůležitějším úkolem je soustředit se na naše cíle, na naše sny a hlavně na naše zákazníky.
BMW je BMW, protože je svoje. Je německé a zároveň je to globálně působící automobilka. Jak moc globální zákazník a globální přístup vstupuje do designu? Jak moc se snažíte uspokojit všechny národnosti od Číňanů přes Indy až po Američany? Anebo je to spíš strategie jít si vlastní cestou a lidi budou chtít BMW, protože je to BMW?
Kombinace obojího. Myslím si, že jít jen svojí cestou a nevnímat svět je asi ne úplně šťastná cesta. Pokud tedy člověk nehledá na konci neúspěch. Ale v tomto případě samozřejmě chceme být úspěšní a chceme poslouchat i zákazníky a záleží nám na tom. Takže i v BMW existuje mnoho možností, jakým způsobem dochází k tomuto kontaktu a jakým způsobem dochází k výměnám různých plánů a snů do budoucnosti.
Ale samozřejmě i v tomto prostoru si chceme i nadále zachovat svojí pozici a chceme v tom zachovávat genetiku značky. Myslím, že zákazníci opravdu hledají to BMW, ale zároveň chtějí i něco svého. A ta kombinace si smyslím, i co se týká budoucnosti, bude hrát velmi velkou roli a kdo ji zvládne lépe, bude úspěšnější. Myslím, že úspěšná značka musí mít svoji tvář, ale zároveň i zákazník musí být schopný v tom autě najít sám sebe. Pokud se tyto dvě věci nesetkají, asi to nedosáhne toho bodu, který obě dvě strany hledají.
Ve svém předchozím působišti jste pracoval s tématem křišťálu. Je pro něco takového u BMW prostor?
Určitě ano, ale ještě nemáme co ukázat. Těch věcí je mnoho, ale je brzy o konkrétních prvcích hovořit. Křišťál vycházel velmi pragmaticky z toho, že člověk hledal právě to propojení s kulturou. Myslím si, že pokud se vám podaří najít to správné propojení, tak je to něco, co je mnohem nadčasovější než nějaká linka či nějaký detail.
