Ještě před čtyřmi lety byla situace Opelu hodně dramatická. Pod křídly amerického koncernu GM za dvě dekády prodělala rüsselsheimská značka téměř dvacet miliard dolarů. Michael Lohscheller se ale ukázal jako výborný krizový manažer. Pomohl předimenzovaný Opel zeštíhlit a rychle posunout k ziskovosti. Ještě před ustavením koncernu Stellantis se mu s rüsselsheimskou automobilkou podařilo takřka nemožné.
V rekordním čase přesunul novou Corsu na platformu PSA, zavedl elektrifikované vozy a zařídil, že vývoj aut s palivovými články pro celý koncern bude spadat pod Opel. A také společně se šéfem Stellantisu Carlosem Tavaresem načrtl novou ofenzívu ve znamení elektrifikace a plán vstupu Opelu na čínský trh. Ten tehdy na podzim 2017 v souvislosti s Lohschellerem, který musel zredukovat třicet tisíc pracovních míst, poznamenal, že „nepopulární vůdci dneška budou hrdiny zítřka.“
Maratonec s oblibou ve sprintu
Jeho slova se nyní naplnila. Automobiloví šéfové většinou po skončení kontraktu opouštějí centrály automobilek potají zadními vrátky. Michael Lohscheller (52) ale vyjde z centrály Opelu hrdě předním vchodem. A ještě se předtím nechal vyfotit se svým nástupcem. Zprávy, kam se rozhodl vydat, následovaly vzápětí.
Stane se generálním ředitelem automobilové divize VinFast Global, která je součástí největšího vietnamského konglomerátu Vingroup, který vlastní první vietnamský miliardář Pham Nhat Vuong. Ten v roce 1993 začínal malou restaurací na Ukrajině a během několika let ovládl tamní trh instantních nudlí. Byznys v roce 2009 prodal za 150 milionů dolarů firmě Nestlé a peníze dále zúročil.
Pro svoje modely VinFast, které vyrábí od roku 2019, koupil platformy a motory od BMW a začal spolupracovat s Pininfarinou, Magnou Steyr a Siemensem. První vietnamská značka se chystá k expanzi do Evropy a Severní Ameriky, kde již otevřela první prodejny. Továrna na umělém ostrově u vietnamského města Hai Phong je koncipovaná pro výrobu 250 tisíc vozidel ročně a od letoška má začít vyrábět i elektromobily.
 |
I v tomto směru Lohscheller jistě využije bohaté zkušenosti od Opelu. Není bez zajímavosti, že kromě sedanu vyšší střední třídy LUX A2.0 a LUX SA2.0 VinFast vyrábí v bývalé továrně GM i malý hatchback Fadil, což není nic jiného než licenční Opel Karl.
„Během mé kariéry mě vždy přitahovaly nové výzvy,“ zdůvodňuje Lohscheller náhlou kariérní změnu. Ač je vášnivým maratonským běžcem, tak v práci prakticky vždy upřednostňoval sprint na kratší tratě.
Díky svým kvalitám rychle stoupal po kariérním žebříčku. Hvězdnou automobilovou kariéru začal v roce 2001 u evropské pobočky Mitsubishi Motors. V roce 2004 se stal vedoucím skupiny pro marketing a řízení prodeje u Volkswagenu. Po čtyřech letech usedl do křesla finančního ředitele americké pobočky Volkswagenu.
V roce 2012 tento štíhlý dlouhán přešel k Opelu, kde se stal členem představenstva, a o pět let později usedl do křesla generálního ředitele. Po uplynutí čtyř let tedy nastal čas opět zvednout kotvy. Lohscheller odchází z restrukturalizované společnosti, která je dobře připravena na budoucnost.
Novým šéfem Opelu se od 1. září stane Uwe Hochgeschurtz (58), který působil u Fordu, Volkswagenu a naposledy od roku 2004 u Renaultu. Od roku 2016 vedl dovozní organizaci pro Německo, Rakousko a Švýcarsko. Je to pro něj tedy velký kariérní postup.
Elektrická Manta a vzpomínka na rekordy GT
Na digitální konferenci Stellantisu „EV Day 2021“ ještě Lohscheller načrtl plán dalšího vývoje, když oznámil, že všechny Opely se do roku 2024 dočkají elektrifikace a od roku 2028 bude tato značka nabízet v Evropě jen osobní a užitková auta s plně elektrickým pohonem. Výhradně s tímto druhem pohonu Opel vyrazí dobývat čínský trh.
Vše samozřejmě s využitím koncernové techniky, která tento přechod pomůže urychlit. Příští generace Astry (prohlédněte si ji zde) tak na rozdíl od té současné již spalovací motor nenabídne. Lákadlem budoucí modelové řady má být Manta-e. Na rozdíl od továrního restomodu Manta GSe ElektroMOD, který zajímavým způsobem spojil minulost s budoucností, se ale bude jednat o futuristický crossover. K zákazníkům se má dostat přibližně do čtyř let.
S elektřinou si Opel „zahrával“ již v minulosti. Letos je to přesně padesát let od doby, kdy na Hockenheimringu vytvořil Georg von Opel (pravnuk zakladatele značky Adama Opela) se speciálně upraveným elektrickým Opelem GT šest světových rychlostních rekordů pro vozy s tímto druhem pohonu.
Prototyp byl poháněn dvěma stejnosměrnými elektromotory Bosch, které dohromady vytvářely nepřetržitý výkon 88 kW (120 k) a špičkový výkon dokonce 118 kW (160 k). Čtyři nikl-kadmiové baterie používané obvykle ve stíhačkách byly instalované vedle a za řidičem. Pro pokus o rekord na dlouhé vzdálenosti s nimi malé kupé vážilo 1,7 tuny, tedy stejně jako kratší verzi nákladního vozu Opel Blitz.
Extra hmotnost vyžadovala tvrdší pružiny a společnost Continental vyvinula speciální vysokotlaké pneumatiky, které minimalizovaly valivé tření na minimum. Za volantem seděl sám vynálezce. Na kilometru s letmým startem elektrický prototyp GT dokázal vyvinout rychlost 188,86 km/h, se stojícím startem pak 115,88 km/h.
Vzdálenost 10 km zvládl za 4 min a 43,69 s rychlostí 126,89 km/h. Nízká energetická kapacita baterií Ni-Cd však zabránila novému světovému rekordu na 100 km při konstantní rychlosti 100 km/h. Tento pokus tak skončil již po pouhých 44 km.
