„Romano Artioli byl vždy předurčen hrát svou roli v automobilovém průmyslu. Už v dětství dokázala kniha o prostém získání řidičského průkazu zaujmout jeho představivost natolik, že ji četl opakovaně od začátku do konce,“ popisuje automobilka, která dnes patří do světa koncernu Volkswagen.
Sňatek z rozumu: Bugatti patří chorvatskému pavouku, část v něm má Hyundai |
Artioli, narozený v roce 1932 vystudoval strojní inženýrství a pokračoval jako autoopravář, než si založil vlastní prodejnu automobilů. Historikové také zdůrazňují, že auta dovážel, díky tomu se potkal s Pavlem Rajmišem, olomouckým rodákem, který ho doprovází – když už ne přímo, tak alespoň na dálku – celý život.
Utajený Čech, co stavěl nejlepší supersport, ladil audi a léčil se Itálií |
Artioli v Itálii zastupoval značku Suzuki, prodával ferrari a měl mnoho dalších aktivit. V polovině 80. let se byl úspěšný, že se rozhodl splnit si svůj sen a zahájil jednání s francouzskou vládou o koupi značky Bugatti. V roce 1987 se jeho sen stal skutečností.
Artioli vnímal význam Molsheimu jako symbolického domova značky. „Ale také si rychle uvědomil, že inženýři a designéři, které potřeboval k vytvoření něčeho nesrovnatelného, už v této oblasti nejsou,“ píše automobilka. Znovuzrození Bugatti muselo být podle Artioliho ve znamení vozu, který dostojí heslu zakladatele značky Ettore Bugattiho: „Pokud je to srovnatelné, už to není Bugatti.“
Romano proto potřeboval ty nejskvělejší inženýry, přední technické mozky, nejlepší zařízení a designéry s velkými vizemi – a intuitivně je hledal v italské Modeně.
V letech, které následovaly od konce 80. let, postavil supermoderní závod na výrobu automobilů na ploše o rozloze 240 000 metrů čtverečních v blízkosti značek Ferrari, Maserati, De Tomaso nebo Lamborghini. Součástí byla administrativní budova, designové studio, vývojové a testovací laboratoře, výrobní haly, zkušební dráha, stylová jídelna a výstavní prostor.
„Založil úzký tým lidí, vedený některými z největších inženýrů a designérů své generace. Byl to tým, který nemohl dát dohromady v Molsheimu, ale chtěl replikovat obrovský smysl pro hrdost a komunitu, který Ettore Bugatti založil ve Francii,“ líčí historici automobilky.
Vášeň, smůla, sabotáž. Smutný příběh fantastického supersportu Bugatti |
V Artioliho týmu působila největší jména své doby: Nicola Materazzi, Marcello Gandini, Giampaolo Benedini. Ti vytvořili nejlepší a nejrychlejší supersportovní vůz na světě. Bugatti EB110 byl první sériově vyráběný karbonovým supersport. Měl pohonem všech kol, poháněný čtyřmi turbodmychadly přeplňovaným dvanáctiválcem s 3,5litrovým objemem dávajícím 560 koní výkonu.
Odhaleno bylo v den 110. narozenin Ettore Bugattiho, v Paříži roku 1991, proto EB110.
Tady stavěli legendární bugatti, supersport se smutným koncem. Je to 25 let |
„Zatímco všichni ostatní vytvářeli závodní auta pro silnice, jeho (Artioliho - pozn. iDNES.cz) myšlenkou bylo usilovat o vytvoření ultimátního GT. A to s technologiemi, které u silničního vozu dosud nebyly použity, a s nadčasově elegantním designem. Bylo to v každém smyslu pravé Bugatti,“ popisuje Achim Anscheidt, šéfdesignér dnešního Bugatti.
Auto se okamžitě stalo automobilovou ikonou. Snad největším fanouškem EB110 byl v té době Michael Schumacher, který si v roce 1994 koupil svůj žlutý EB110 SS.
„Přestože byl Romanův zázračný úspěch označován jako skutečný futuristický automobilový výtvor, nemohl konkurovat nadcházejícímu vážnému globálnímu hospodářskému poklesu,“ popisuje dnes firma ve zkratce konec Artioliho Bugatti. 23. září 1995 Romano vyhlásil bankrot. V opuštěné továrně nazývané ‚Fabbrica Blu‘ dodnes zůstávají propisky a dokumenty, které po odchodu Artioliho týmu zůstaly na pracovních stolech, kalendáře visí na stěnách…
Bugatti ovšem brzy znovu ožilo pod velením dalšího velikána světa aut, Ferdinanda Piëcha. Ale to už je jiná historie.
Zemřel despota, génius, šílenec a největší osobnost světa aut |
Dnes se automobilka k Artioliho odkazu hlásí a uznává jeho přínos pro její znovuzrození. Na počest EB110 postavilo novodobé Bugatti v roce 2019 unikátní model Centodieci, při jehož tvorbě Bugatti komunikovalo s řadou původních tvůrců vozu, z nichž mnozí vzpomínali na své zážitky se slzami v očích. Vůz, jehož vzniklo v limitované sérii pouhých 10 kusů, vychází z modelu Chiron a pod kapotou má dvanáctiválec o výkonu 1 176 kW.
