Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Agresivity na českých cestách přibývá: je stále víc lepičů na zadek

aktualizováno 
V Česku přibývá dopravních nehod kvůli nedodržení dostatečného odstupu. Za posledních pět let narostlo toto číslo o 31 procent a v prvním pololetí letoška z tohoto důvodu bouralo už 3 892 řidičů. Na vině je rostoucí despekt a agresivita řidičů, ale také spoléhání se na moderní techniku.
Počet nehod, které jsou způsobeny nedodržením bezpečné vzdálenosti, narůstá. Ilustrační foto

Počet nehod, které jsou způsobeny nedodržením bezpečné vzdálenosti, narůstá. Ilustrační foto | foto: freeimages

Nedodržení bezpečné vzdálenosti je z pohledu dopravních psychologů jedním z nejčastějších projevů agresivního chování na silnici, které často končí nehodami. Za první pololetí roku 2016 se nedodržení bezpečné vzdálenosti stalo třetí nejčastější příčinou nehody. Bezohledná jízda, na kterou si řidiči v souvislosti s agresivním chováním na silnicích stěžují nejčastěji, se v tabulce viníků dopravních nehod umístila paradoxně až na 25. pozici.

Příčiny nehod

(leden až červen 2016)

1. Řidič se plně nevěnoval řízení vozidla 7726

2. Nesprávné otáčení nebo couvání 3981

3. Nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem 3892

Zdroj: BESIP

Čeští řidiči se zkrátka rádi lepí na zadek autům před nimi. A obliba tohoto „koníčku“ od nás rok od roku narůstá. Nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi auty se posledních pět let drží mezi čtyřmi nejčastějšími příčinami dopravních nehod. A za posledních pět let počet nehod kvůli jízdě „natěsno“ narostl o třetinu. „Mezi rokem 2011 až 2015 přibylo na silnicích kvůli nedodržení bezpečné vzdálenosti 1 798 nehod, což je nárůst o více jak 31 procent za pět let,“ komentoval statistiky šéf BESIPu Martin Farář.

Takhle nebezpečně předjížděl v červnu řidič u Lanškrouna:

Bezpečné dvě sekundy

Jak odhadnout bezpečnou vzdálenost, když sedíme za volantem? Zákon žádnou povinnou vzdálenost mezi jedoucími auty nespecifikuje, ale existuje poměrně známé, i když nedodržované pravidlo: mezi dvěma auty by měla být vzdálenost, kterou při dané rychlosti ujedeme za dvě sekundy. „Nebudete na to potřebovat ani hodinky. Stačí si určit nějaký pevný bod u silnice, a když ho auto před vámi mine, napočítat dvě sekundy: tedy odříkat si v duchu, jednadvacet, dvaadvacet. Teprve potom by stejným místem měl projet váš vůz,“ poradil Farář.

Rozdílný minimální odstup

Motorka

90 km/h: 80 metrů, 3,2 sekundy
130 Km/h: 135 metrů, 3,7 sekundy

Osobní auto

90 km/h: 50 metrů, 2,0 sekundy
130 Km/h: 75 metrů, 2,1 sekundy

Autobus

90 km/h: 50 metrů, 2,0 sekundy

Nákladní auto

80 km/: 60 metrů, 2,7 sekundy

Zdroj: BESIP

Při rychlosti 50 kilometrů v hodině ujede auto za dvě sekundy vzdálenost 28 metrů, v devadesátikilometrové rychlosti je to 50 metrů a při rychlosti 130 kilometrů za hodinu už 72 metrů. A proč právě dvě sekundy? Jedna sekunda je s rezervou počítána na reakci řidiče, druhá pak na provedení potřebného manévru - zastavení nebo vyhýbání. Dvousekundová pomůcka ale platí pouze pro jízdu v osobním autě. Jiná doba platí pro motorky a jiná zase pro nákladní auta, kde záleží i na hmotnosti nákladu (viz box).

Při reakční době řidiče jde o souhrn několika schopností každého konkrétního člověka - optické reakční doby, psychické reakce a svalové reakce. Většina řidičů si ale neuvědomuje, že jejich pohotovost nestačí. Svou roli hraje také počasí a stav silnice nebo vlastnosti auta - tedy jaké je jeho stáří a stav. Do celkové prodlevy je potom potřeba započítat také prodlevu brzd a náběh brzdového systému a vzít v úvahu také stav a kvalitu pneumatik.

Bezpečná vzdálenost u sousedů

Naše zákony přesnou definici bezpečné vzdálenosti mezi dvěma jedoucími auty nenabízí, i když odborníci o přesném stanovení uvažují. Platí tedy, že řidiči jsou povinni dodržovat takovou vzdálenost, na které v dané situaci bezpečně zastaví a předejdou nehodě. V Německu nebo na Slovensku už zákon bezpečnou vzdálenost jasně definuje. V Německu se na nedodržování bezpečné vzdálenosti zaměřují a používají k tomu i speciální kamery. Německá policie měří na dálnicích bezpečnou vzdálenost mezi vozidly kamerami umístěnými na mostech nebo kamerou z jedoucího policejního auta.

Správná vzdálenost mezi vozy se vypočítává z rychlosti, jakou se auto pohybuje. Auta musí být od sebe vzdálená alespoň polovinu hodnoty rychlosti v metrech. To znamená, že při devadesátikilometrové rychlosti je správná bezpečná vzdálenost minimálně 45 metrů. Vzdálenost musí tamní řidič odhadnout.

Na Slovensku měří policie bezpečnou vzdálenost v naměřených sekundách. Definice zní tak, že jde o vzdálenost, kterou osobní auto ujede za dvě sekundy a nákladní auto či autobus za sekundy tři.

Řidiči jsou agresivnější a spoléhají na super auta

Podle koordinátora BESIPu Ireneje Štalmacha se z českých silnic vytrácí respekt a úcta jednoho řidiče k druhému. Neukazuje to jen nárůst nehod kvůli nedodržení bezpečné vzdálenosti, ale i chování řidičů v momentě, kdy se mají řídit pravidlem zipu.

Nehod kvůli nedodržování bezpečné vzdálenosti přibývá. Jde víc o agresivitu, nebo neznalost řidičů?
Jsem spíš pesimistický. Myslím, že se z našich silnic vytrácí respekt a úcta. Vidíme to například i u pravidla zipu, dá se tam predikovat, o jakého řidiče jde. Někdy se tam setkáte s typickým bezohledným a arogantním řidičem, který na silnici snad ani nepatří a měl by spíš vrátit řidičák. Dnes je přirozené mít řidičák, nese to doba, ale nese to s sebou také zodpovědnost.

Čím se dají tyhle nehody omezit? Je potřeba pořád řidiče upozorňovat, jak by se měli na silnicích chovat?
Toto byla, je a vždycky bude sisyfovská práce, každý si tím musí projít. Spousta řidičů si stejně myslí, že všechno vědí a nic od nikoho nepotřebují, jezdí přece tak dlouho... Ale ono to tak úplně nefunguje. Dalším aspektem situace je, že auta jsou neskutečně vyspělá. Jsou tak moderní, že některá úmrtí, která v autech vznikají, vypadají na první pohled až neuvěřitelně. Auto je sice rozbité na kaši, ale interiér uvnitř je netknutý. Pasažéři jsou bez viditelných zranění, ale mají utrhané vnitřní orgány, protože jeli strašně rychle... Nemůžeme spoléhat, že je technika všemocná a že nás ochrání, když selžeme. A nedodržení bezpečné vzdálenosti je typický příklad, jak se to teď dělá a jak by se to dělat nemělo. Tím, že sedáme do moderních a bezpečných aut, přestáváme mít strach, přestáváme se o sebe bát.

Nedodržení bezpečné vzdálenosti je velký problém, který na svých cestách musí řešit řidiči nákladních automobilů...
Když se zařadí řidič osobního auta těsně před kamion, nemůže mít ponětí, co v tom okamžiku probíhá nejen v mysli řidiče nákladního auta za ním, ale co probíhá v systémech kamionu, aby dokázal odvrátit nebezpečí kolize. Naložený kamion má čtyřicet tun a žene ho při brždění dopředu velká setrvačná síla. To není jen o tom, že dupnu na brzdu a ono se to nějak zastaví. Řidič, který sedí v kamionu, musí přemýšlet, jak moc to může zadupnout, jakou silou tak, aby neohrozil ty před sebou, ale neriskoval přitom ani rozbití nákladu, který má za sebou. Měl by ho mít sice dobře upevněný, ale pro normální podmínky. Pokud se dostane do nějaké extrémní situace, může se mu například přetrhnout kurta, nebo se něco ulomí, utrhne.
A to se bavíme jen o jednoduchých plachtových kamionech. V cisterně se kapalina chová úplně jinak. Může šplouchnout, může dojít k jiným odstředivým silám. Pokud se to stane před zatáčkou, bude to ještě větší problém.

Zdroj: BESIP







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.