Alfa Romeo 33: pozor na tříválcový diesel

23. 2. 2000 - Rychlý a výkonný vůz sportovního ražení, na druhé straně poměrně žíznivé a celkově problematické auto. Taková je nejstručnější charakteristika Alfy Romeo 33, která do automobilové nižší střední třídy vstoupila v roce 1983. Právě nevalná pověst srazila model do nižších cenových kategorií - exemplář z prvních dvou let výroby lze běžně pořídit za částku do 20 tisíc korun, modernizované a k zájmu daleko vhodnější vozidlo ze začátku devadesátých let stojí zhruba 50 tisíc a Alfa Romeo 33 jejího posledního ročníku 1994 bývá za 100 tisíc korun.

U typu je pozoruhodná verze Sport Wagon - skutečně sportovní kombi - dodávaná od roku 1984, za kterou se na trhu ojetin připlácí od pěti tisíc v případě nejstarších kusů do deseti tisíc korun. Zajímavé - a rovněž asi desetitisícovým příplatkem ceněné - je provedení 4x4, v němž se do Česka jetá či havarovaná alfa dostávala zvláště ze Švýcarska. Tyto vozy jsou sice v lepším technickém stavu ve srovnání s dovozem z Německa a hlavně z Itálie, ovšem z nevysvětlitelných důvodů bývají více korodované. Na zadních blatnících, spodcích dveří, na pátých dveřích, na nosných dílech karoserie... K problémům Alfy Romeo 33 patří vysloveně špatné výrobní zpracování. Rozporuplné jsou boxer motory se sice zajímavými jízdními vlastnostmi, ovšem už v 50 až 60 tisících kilometrech hlučné a netěsnící. Vůle mívají klikové hřídele. Hlučné a obtížněji řaditelné bývají převodovky, v nichž hlavně u dvojky a trojky »odcházejí« synchrony. Při zájmu o starší auto je nezbytné věnovat pozornost kvalitě vstřikovací jednotky a počítači. Samostatnou kapitolou jsou tříválcové turbodiesely 1.8 TD s výkonem 62 kilowattů (84 koní) od firmy VM. Ty už v 60 až 70 tisících kilometrech zlobí a vibrují, což se přenáší do celé karoserie. Ale hlavně - mají nízkou životnost, když někdy už po stu tisících kilometrech žádají velmi zásadní opravy. Právě zmíněné diesely považují odborníci za nejhorší z možností motorové škály, která u Alfy Romeo 33 dál zahrnuje benzinové pohony 1.3, 1.5, 1.7, 1.7 16V s výkony od 63 kilowattů (86 koní) do 97 kilowattů (132 koní). Volba je vyloženě záležitostí gusta. Ale vzhledem k tomu, že Alfy Romeo 33 vyhledávají zvláště mladší a divočejší jezdci bez kapitálu na kvalitnější rychlý vůz sportovního ražení, těší se největší pozornosti zpravidla nejvýkonnější a nejrychlejší 1.7litrový šestnáctiventil. Ten - pokud je v solidním stavu - akceleruje z klidu na stovku za 8,5 vteřiny a jede až 200 kilometrů v hodině, ovšem při razantnější jízdě se spotřeba pohybuje mezi osmi a jedenácti litry na stovku kilometrů. Obecně jsou lepší Alfy Romeo 33 vyrobené po modernizaci karoserie v lednu 1990.

Největší konkurenti

Jestliže Alfa Romeo 33 1.7 16V z roku 1991 stojí zhruba 55 tisíc korun, tvoří jí stejně starou konkurenci rovněž sportovnějšího ražení hlavně Opel Kadett GSI 2.0 16V za 65 tisíc korun, Volkswagen Golf 1.8 16V za 79 tisíc, Fiat Tipo 2.0 16V za 79 tisíc a třídveřový Peugeot 205 GTI 2.0 za 60 tisíc korun.

PLUSY
- nízká cena ojetin
- výkonné motory
- sportovní charakter vozu, zajímavé jízdní vlastnosti
- praktická kombi-verze a pohon 4x4
- často bohatá výbava

MINUSY
- špatné výrobní zpracování
- problematické tříválcové dieselové motory
- netěsnící motory
- koroze u starších verzí
- hlučné a hůř řaditelné převodovky, málo trvanlivé synchrony
- poruchová vstřikovací jednotka a počítač
- vyšší spotřeba
- malý zájem zvláště o staré ojetiny

Alfa Romeo 33