Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Alfa nejalfovatější slaví třicátiny. Auto s okapem okouzlí jízdou

aktualizováno 
Pro některé to je jen ta stará italská „vražda“ s podivným okapem kolem dokola. Pro labužníky poslední alfa alfovatá. Alfa Romeo 75 se narodila před třiceti lety. A tenhle červený kus je obdivuhodný unikát z českých garáží.

Jirka je alfista tělem i duší. V garáži má tří nádherné kousky, víc jich nemá jen proto, že na ně nemá místo a čas s nimi jezdit.

Modelka

Zářivě červenou pětasedmdesátku má nejdéle ze všech. A je to taky největší unikát. Pod kapotou má jen základní šestnáctistovku, nakonec se ale ukáže, že s ním rozhodně ta italská kráska není loudavá. Červená krasavice je ale ojedinělá dokonalým stavem. „Takhle zachovalých kousků moc nebude. Občas se nějaký objeví v Itálii,“ chlubí se Jirka.

Alfa Romeo 75

A proč by mu tento kousek mohlo závidět i muzeum značky v Arese, které bylo nedávno znovu otevřené? Je to jedna z úplně posledních vyrobených alf. Jirka zatím dopátral, že bude patřit do poslední tisícovky. Přihlášená do provozu byla dokonce až v prosinci 1993, to už se dva roky vyráběla nástupkyně, Alfa 155. Tohle auto totiž automobilka používala na focení reklamních materiálů.

Může vás zajímat

Alfa Romeo 159 2.0 JTD 2011

Alfa Romeo 159 2.0 JTD 2011

Cena 229.999,- Kč včetně DPH

Více na Automodul.cz.

Pětasedmdesátka je poslední velkosériová alfa s pohonem zadních kol. Dnes se k němu hrdá italská značka vrací novým modelem Giulia, který má odstartovat novou éru. O Alfě Romeo Giulia čtěte zde.

A koncepci transaxle (to znamená motor vpředu, převodovka a poháněná kola vzadu) si Jirka labužnicky užívá. Výkonu jeho červená modelka nemá na velké skotačení, ale když šplhá do kopců v Ostrovačicích, každou zatáčku jede pod plynem, plným. Alfa se sice hodně nakloní, ale měkce se usadí na zadní kola a dokonale přesně a suverénně vykrouží oblouk.

Ve své době musela pětasedmdesátka ohromovat jízdními vlastnostmi. Čím neohromí, je náchylnost ke korozi. Je to jedno z posledních italských aut, o kterém se opravdu dá říci, že hnije.

Jirka si ale svou krásku hýčká. V zimě s ní nejezdí vůbec. „Stejně se to nedá, lehké auto s lehkou zádí a pohonem zadních kol je na sněhu ´neplatné´,“ popisuje. Silnějším verzím ale pro jistotu nadělili v sériovém provedení samosvorný diferenciál.

Neopakovatelná

Je to auto plné bizarních detailů a neopakovaných řešení. A nejen kvůli tomu plastovému okapu na bocích, který časem vyšisoval z tmavě šedé do bakelitově neurčité. Výfuk trčí skoro uprostřed pod zadním nárazníkem (aby byl co nejblíž podélné ose vozidla) a ještě trochu zešikma - to je vlastnost, ne vada.

Alfa Romeo 75

Tlačítka stahování oken má na stropě, madlo ruční brzdy připomíná páku z letadla. V přístrojovce je maskovaný kastlík na bouchačku a do kufru mafián naloží dva nepohodlné svědky. Tohle auto si prostě Italové postavili akorát pro sebe.

Kabina je obdivuhodně prostorná, hlavně v podélném směru. Je to i díky chytrému fíglu s vykousnutou přístrojovkou, takže spolujezdec sedí víc vpředu než normálně a za ním zbyde hodně místa.

Hýčká vás skvěle pohodlnými a výborně tvarovanými sedadly. Chytře řešené jsou opěrky hlavy, které mají originální polohování.

Volant je vůči sedačce vyosený společně s pedály směrem ke středu vozu o takových deset centimetrů. Je to vidět na první pohled, při řízení to ale nevnímáte.

Hlavně si užíváte skvělý výhled, pevné a jisté řízení (posilovač nechybí) a charakterní hlas klasického čtyřválce (typ Nord původem z padesátých let). V nízkých otáčkách je docela pružný a na normální ježdění moc příjemný. „Šlápni na to, vytoč ho nad čtyři tisíce,“ zahání můj ostych Jirka. Pravačka jde k podlaze. Motor nad čtyřmi tisíci jako by chytil druhý dech, ručka otáčkoměru nabere na rychlosti, alfa začne chrčivě zpívat a zabere. Motor má úžasně lineární gradaci výkonu a nádherně zvučí.

„Bylo to prostě auto na normální ježdění. Svižné, pohodlné, slušně vybavené. Moderní,“ popisuje Jirka. S benzinovou jedna-šestkou s výkonem 103 koní jede pětasedmdesátka moc hezky, taky váží necelých jedenáct metráků, tolik co dnes malá auta. „Ale silnější kousky mají prostě víc šťávy, zrovna nedávno jsem jel s šestiválcovou, to byla jízda,“ zasní se.

Alfa Romeo 75

Alfa 75 (v USA se prodávala jako Alfa Romeo Milano) je plná nekonvenčních řešení i z pohledu techniky. I když ve své době převratně nová nebyla. Auto vznikalo v éře, kdy na tom značka nebyla finančně nejlíp, a tak jako dárkyně mechaniky posloužily starší modely Alfetta s Giuliettou. Mimochodem, právě proto, aby se zamaskovalo, že dveře a blatníky přímo vychází z giulietty, dostalo auto ten plastový „okap“ na boky, který je nakonec poznávacím znamením. Použitou techniku ale vyladili konstruktéři na jedničku.

Schéma pohonu s motorem vpředu podélně a pohonem zadních kol je zárukou výborné jízdní stability. Zadní náprava typu DeDion s Wattovým přímovodem a přední lichoběžníková náprava odpružená torzními tyčemi se taky často nevidí. Alfáckou klasikou těch let jsou i kotouče zadních brzd umístěné u diferenciálu, na začátku hnacích poloos. Nezatěžují tak nápravy neodpruženou hmotou a podvozek pak lépe pracuje na nerovnostech.

„Nešpiní se díky tomu taky ráfky,“ libuje si Jirka a přidává ještě jednu škodolibou výhodu. „Občas mě staví policisté, staré auto je pro ně velké lákadlo, když chtějí najít technickou nedokonalost. Jako první zamíří ke vzorku pneumatik. A diví se, kde jsem ztratil zadní brzdy,“ směje se.

Alfa Romeo 75
Alfa Romeo 75
Alfa Romeo 75

A ještě jednou specialitou, kterou ocení asi jen milovníci italských aut, se Jirka chlubí: „Má funkční Alfa Control - to je primitivní předchůdce palubního počítače hlásící závady na motoru, elektroinstalaci nebo třeba nedovřené dveře - a to myslím opravdu funkční. Většině pětasedmdesátek hlásí nahodile chyby. Jedné se kontrolky rozsvěcují, když přejede retardér, jiné třeba když se jen zahřeje,“ usmívá se Jirka s nadhledem člověka, který za život vystřídal a vyzkoušel desítky italských aut a miluje je i s jejich chybami.

Fotogalerie

„Mám ji pět let, koupil jsem ji od osmnáctiletého kluka, který ji dovezl z Itálie. Byl to automechanik a chtěl si jí upravit. Naštěstí mu došly peníze, takže zůstalo u nalakování pár dílů, které původně lakované nebyly, třeba třmenů brzd,“ popisuje Jirka záchrannou akci. Teď s potěšením sleduje, jak pětasemdesátky stoupají na cenách. Však je to jedna z posledních alf alfovatých klasické éry značky.

Alfa Romeo 75 (představila se na 75. výročí založení značky) má možná mezery ve zpracování, má ale charakter a ve své době moc líp jezdících aut nebylo. Superhranatá karoserie a interiér, kde moc oblin také nenajdete, je dílem Centra Stile Alfy Romeo, které v té době vedl Ermanno Cressoni, právě on vymyslel tu netradiční ruční brzdu. Kariéra pětasedmdesátky se naplnila v roce 1992.

Alfa Romeo 75
Témata: Alfa Romeo




Subaru XV 2,0i COMFORT AUTOMAT
Subaru XV 2,0i COMFORT AUTOMAT

r.v. 2016, naj. 12 km, benzín, 1. majitel
649 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.