Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Auta bez řidiče děsí svět. FBI se bojí terorismu, Toyota vyšší spotřeby

  15:41aktualizováno  15:41
Auta, která se umějí řídit sama, jsou realitou blízké budoucnosti. Rady si s nimi však neví legislativa a strach vyvolávají i jinde. FBI se například obává, že takové vozy usnadní práci zločincům. Výzkumný pracovník Toyoty zase tvrdí, že taková auta zvednou globální spotřebu paliva a tudíž budou mít špatný vliv na životní prostředí.

Automaticky řízený automobil musí umět rozpoznávat statické i pohybující se předměty, odhadnout jejich dráhu a vyhnout se tak potenciální kolizi. | foto: Google

Na první pohled to vypadá dost zvláštně. Například podle testů automobilky Volvo snižuje autonomní jízda spotřebu až o 20 %, a to v podstatě s běžnými současnými automobily. Firma si to vyzkoušela v rámci projektu Sartre, ve kterém vozy bez řidiče jezdí v „autovlaku“ v závěsu za vodícím kamionem.

Jenže Ken Laberteaux, analytik Toyoty, který má na starosti právě výzkum budoucích způsobů osobní dopravy, tvrdí, že vozidla, která se budou řídit sama, mohou zvýšit globální spotřebu paliva a ještě více zahustit již tak často kritickou dopravní situaci ve městech. A to navzdory tomu, že by auta měla umět komunikovat s infrastrukturou a vybírat nejlepší trasu (z hlediska spotřeby či času).

„Americká historie ukazuje, že jakmile učiníte řízení jednodušším, vyvolává to nevyčerpatelnou touhu lidí žít dále od věcí,“ prohlásil Laberteaux na konferenci Automated Vehicles Symposium  v San Francisku. „Schéma je takové, že lidé proměňují větší rychlost ve větší vzdálenosti namísto toho, aby si řekli, že například ušetřený čas stráví se svou rodinou,“ dodal. Autonomní auta učiní řízení vlastně zcela nenáročnou záležitostí a je dost možné, že řidiči budou moci čas strávený „za volantem“ využít i jinak než právě samotným řízením a sledováním provozu. To by je podle předpokladů týmu Toyoty mohlo vést k tomu, že budou ochotni dojíždět na delší vzdálenosti.

Teoretický problém, který řeší Toyota, ovšem asi není tím hlavním, který se momentálně ohledně autonomních vozů řeší. Paradoxně se mezi potíže neřadí technika, v té výrobci kráčejí rychle kupředu. To legislativa je na tom hůře, autonomní řízení zatím nelze v běžném provozu používat prakticky nikde na světě. I u vozů, které dnes teoreticky mohou jezdit téměř samy, se musí řidič řízení zcela plně věnovat.

Vlastní auto bez řidiče nedávno představil Google:

V budoucnu by však mohlo být možné, aby auta jezdila opravdu zcela sama, třeba i bez posádky. Pro takové případy je ovšem nutné vyřešit například odpovědnosti za škodu při případných nehodách, které se i přes veškeré pokroky v bezpečnosti stále stávat mohou. Nejdále jsou v tomto ohledu v Nevadě, ale ani tam zatím rozvoj samořiditelných vozů nebude nijak překotný (více o samořiditelných vozech v Nevadě).

Legislativní složky však řeší i jiné potenciální potíže. Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) například trápí to, že by autonomní auta mohla usnadnit život kriminálníkům. Černým scénářem je například možnost teroristického útoku za pomoci samořiditelného vozu. Vyřazením některých bezpečnostních systémů lze snadno způsobit nehodu, případ, že by teroristé naložili auto bombou a naprogramovali ho, aby samo dojelo na místo určení, je tím nejčernějším.

FBI se ovšem obává i mnohem obyčejnějších dopadů. Agentura ve zprávě, jejíž závěry publikoval server The Guardian, uvádí, že například takový vůz umožní kriminálníkům snazší střelbu po pronásledovatelích. Pro takové úkony by ovšem nejspíš museli kriminálníci obejít bezpečnostní opatření vozu, ty totiž jinak budou naprogramovány pro klidnou, plynulou a maximálně bezpečnou jízdu.

Na druhou stranu mohou autonomní vozy agentům i pomoci. Podle zprávy mohou usnadnit některé složité manévry, které musejí bezpečnostní složky absolvovat při pronásledování, usnadní také sledování podezřelých osob. Autonomní auto se bude moci v koloně držet dál od sledovaného a agenti se nebudou muset věnovat řízení, namísto toho se budou moci plně věnovat třeba fotografování sledovaného.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.