To všechno jsou důsledky každoročního nárůstu automobilů v hlavním městě. Těch je nyní zhruba 650 tisíc.
Praha: Více aut, méně mrtvých a zraněných
"Na konci loňského roku připadalo v Praze na jeden automobil 1,97 obyvatele města. Přitom o rok dřív to bylo 2,01," řekl Antonín Šípek, ředitel Sdružení automobilového průmyslu, které sestavuje podobné statistiky z Centrálního registru vozidel.
Pražané se tak v současné době vejdou na přední sedadla aut.
Republikový průměr je výrazně vyšší - přesahuje hranici 2,5 osoby na jeden vůz. Vůbec nejhorší situace je pak na Moravě. V Moravskoslezském kraji patří k jednomu registrovanému vozu 3,3 osoby, ve Zlínském i Olomouckém kraji se jedním autem také vozí více než tři osoby. "Počet vozů je daný kupní silou, ta je samozřejmě v Praze a ve středních Čechách vyšší než kdekoliv jinde," vysvětlil Šípek.
Podobně jako je metropole "premiantem" v počtu vozů, vede také tabulku dopravních nehod. I když na první pohled vypadá počet havárií v Praze hrozivě - za minulý rok jich dopravní policie napočítala přes 33 tisíc -ve skutečnosti mohou být policisté spokojení. Alespoň částečně.
"V porovnání s ostatními kraji je tu nejméně mrtvých a těžce zraněných při nehodách. Příčina? Bude to znít paradoxně, ale je to kvůli modernějšímu automobilovému parku a zároveň neúměrně zatíženým a zacpaným silnicím," popsal situaci ředitel pražské dopravní policie Pavel Švrčula.
Pražské řidiče před fatálními následky nehod totiž podle Švrčuly chrání nejen dobré technické vybavení aut, jako jsou například airbagy, ale také nízká rychlost, kterou se řidiči po Praze plouží. Pražští řidiči také nejméně havarují pod vlivem alkoholu. Bojí se o řidičský průkaz, bez něho by nemohli například podnikat.
Auto? Symbol úspěchu
Kdo v Praze nemá automobil, jako by nebyl, dalo by se říct s mírnou nadsázkou. A čím výš se vyskytuje Pražan na žebříčku společenské prestiže, tím lepší a novější vůz musí mít zaparkovaný v garáži.
I proto je stáří vozidel registrovaných v Praze nejnižší v celé České republice. „V roce 2005 bylo průměrné stáří aut v Praze 12,76 roku, zatímco průměrný věk českých aut je téměř čtrnáct let,“ říká Antonín Šípek, ředitel Sdružení automobilového průmyslu.
Na první pohled to vypadá, že ani v Praze nejezdí po ulicích žádní "mladíci", v Pardubickém nebo Ústeckém kraji proti nim brázdí silnice zasloužilí veteráni - automobily jsou tu v průměru ještě o dva roky starší.
"Již několik let za sebou sledujeme, že průměrný věk aut v celé České republice se zvyšuje. Jedním z důvodů, byť ne tak zásadním, je fakt, že v minulém roce byly poprvé do centrálního registru zařazeny vozy vyrobené před rokem 1946," vysvětluje první důvod stárnutí českého automobilového parku Šípek.
Češi vozí staré ojetiny
V roce 2005 zestárly pražské automobily ve statistikách o více než dvanáct měsíců, protože v roce 2004 byl jejich průměrný věk 11,64 roku. Zařazení několika veteránů do registru to určitě nezavinilo. Proč tedy automobily stárnou rychleji, než by podle prosté logiky měly?
"Lidé u nás nejsou zvyklí kupovat nová auta," konstatuje lakonicky Šípek a dokládá to statistikami. V zahraničí tvoří nově zakoupené automobily osm až deset procent nově registrovaných vozů, v Česku jich jsou ročně sotva čtyři procenta.
Podle Šípka Češi mnohem raději parkují u domu přivezená ojetá auta ze zahraničí. "Mnohdy se jedná o kousky neidentifikovatelného stáří. Podle našich zkušeností se registrují dvě skupiny dovezených ojetin - stará auta, která jsou dvanáct až čtrnáct let stará, a novější modely, které jsou však kradené nebo havarované. Ty se potom přihlašují na doklady jiných starších aut. Výsledkem je, že nově v registru přibývají vozy průměrně desetileté," sčítá věk nových přírůstků šéf Sdružení automobilového průmyslu. A v tom je Praha stejná jako kterékoliv jiné české město.
K domu patří dobré auto
Přesto je Praha v porovnáním s jinými velkými městy výjimečná - kdo tady chce něco znamenat, musí si pořídit pořádné auto. Rozhodně ne žádnou ojetou starou škodovku.
"Dobré auto v Praze funguje jako statusový symbol, který nahlas říká: Já něco znamenám. A stejně tak se tady někteří lidé pyšní tím, že auto okatě nemají," vysvětluje záludnosti Pražanů sociolog Michal Illner ze Sociologického ústavu.
Illner naznačuje automobilovou rovnici, která v hlavním městě platí: mám peníze a moc - mám zahraniční auto, mám hodně peněz a hodně moci - mám velké zahraniční auto, nejlépe s pohonem všech čtyř kol, které parkuji v centru města. "Takoví lidé pak o městské hromadné dopravě mluví s despektem, stala se pro ně takzvanou sockou," poznamenává Illner.
Ne všichni lidé chápou auto jako symbol vlastního úspěchu a prestiže. "Pro ty, kteří se odstěhovali do rodinného domku za město, to může být také každodenní nutnost," připomíná Illner.
Vozy mají méně poruch
I na silnicích je poznat, že řidiči z Prahy mají lepší a novější auta. Přesné statistiky sice neexistují, ale pracovníci Ústředního automotoklubu (ÚAMK) vědí z vlastní praxe, že jsou pražská auta méně poruchová.
"Přesně spočítat to neumíme, ale výjezdů k autům registrovaným v Praze a v jiných regionech je v poměru méně," potvrzuje mluvčí ÚAMK Pavel Kuchálik.
