Horko otupuje smysly řidičů. Kritických je už 27 stupňů

Tropické teploty mají výrazný vliv na naši pozornost při řízení a také na následky dopravních nehod. Daleko rychleji přichází únava, vyčerpáním se snižuje pozornost, řidiči často podceňují pitný režim a podléhají dehydrataci, vysoké teploty nesvědčí nemocným.

Je dokázané, že horko dokáže narušit krátkodobou paměť, což se může stát řidičům osudné v případě, kdy zapomenou, jakou značku před chvílí na silnici viděli. | foto: Michal Šula, MAFRA

„Ve dnech s vysokými denními teplotami zaznamenáváme vyšší počet tragických nehod. Nejčastěji za nimi můžeme hledat ztrátu pozornosti neboli nevěnování se řízení, přejetí do protisměru a nedání přednosti,“ uvádí Martin Farář, šéf BESIPu.

Kritická hranice začíná na 27 stupních

I když je dnes stále větší počet aut vybaven klimatizací, slunce se i tak opírá do skel aut a oslabuje zrak a soustředěnost řidičů. Po nějaké době se smysly řidičů v nadprůměrném horku otupují a snižuje se jejich koncentrace. Kritická teplotní hranice začíná už někde okolo snesitelných 27 °C. Už při této teplotě podle výzkumů klesá efektivita práce o 25 %, a stačí jen přidat další tři stupně navíc, a údaje jsou ještě horší. Při 30 °C se efektivita práce sníží až na 50 %. Počet nehod tak začíná narůstat.

Držíte dobře volant?

Dříve doporučovaná poloha „za 10 minut dvě“ už neplatí

I když se v autě správně nastaví klimatizace, tj., sníží se teplota uvnitř vozu o přibližně 5 stupňů proti venkovní teplotě, nemusí to stačit.

Před horkem nás chrání naše termoregulační mechanismy, více se potíme, rozšiřují se nám cévy, zvyšuje se produkce adrenalinu, klesá diastolický krevní tlak, zvýší se srdeční činnost. Zároveň se však zhorší motorická koordinace, a také schopnost koncentrace. Všechno ovlivňují individuální fyziologické vlastnosti každého z nás, každý se na extrémní podmínky adaptuje jiným způsobem, velkou roli může hrát například předchozí odpočinek nebo tolik opakované dodržování pitného režimu. Rozhodně bychom neměli dostatek tekutin v takovém počasí podceňovat.

Je dokázané, že horko dokáže narušit krátkodobou paměť, což se může stát řidičům osudné v případě, kdy zapomenou, jakou značku před chvílí na silnici viděli, protože méně soustředně sledují situaci před sebou a nechají se snadněji rozptýlit. Déle jim například trvá, než si uvědomí, kde odbočit, nebo později zareagují na brzdící auto před sebou. Každá činnost a každý úkon trvá o něco déle než obvykle a psychika dostává zabrat. Také únava se dostavuje dříve. Je to tak trochu podobné, jako by řidič jel v autě pod vlivem alkoholu.

„Auto je potřeba před cestou vyvětrat. Ještě než začne působit klimatizace se dá částečně snížit horko, když se na chvíli otevřou okna,“ radí Martin Farář.

Horko zvyšuje agresivitu

Jak horko působí na člověka popisuje psycholožka Pavla Rymešová

Jaký bývá vliv horka na řidiče?
Obecně má horko tendenci mít negativní vliv na psychiku a zvyšuje agresivitu. Jak u lidí, tak i u zvířat. Samozřejmě je to provázeno dalšími symptomy, které provázejí nekomfort organizmu. Svou roli může hrát i dehydratace, může tam být problém s termoregulací, může nastat problém s nemožností teplu uniknout. Protože, když je nám zima, můžeme se lépe obléknout, ale když je nám příliš vedro, z kůže se už nesvlékneme... nic dalšího, kromě intenzivního chlazení, udělat nemůžeme. A v autě se dá chladit jen přiměřeně a jen do určité míry.

Proč se v takovém případě zvyšuje u lidí agresivita?
Je to vliv organizmu na psychiku. Je to prostě zvíře v nás. Příroda to má tak zakódováno, jakmile potřebujeme z něčeho uniknout, většinou reagujeme buď tím, že se stáhneme, nebo agresivitou. Protože v tomto případě nám stažení nepomáhá, většina lidí jde do agrese. Mnohdy i při menších podnětech může jít až o agresivitu, která se vymkne naší kontrole. Není to samozřejmě správné, ale je to poměrně dost běžný jev.

Dá se tomuto stavu nějak předcházet?
Může to být dáno třeba naturelem člověka, osobnostními vlastnostmi. Když má větší sklony k impulzivitě, dá se s tím v takovém případě pracovat. Ale dochází k tomu prostě obecně, jde o sklon, který se častěji projevuje právě kvůli teplu. Když se člověk umí lépe ovládat, dokáže zalézt a spíš umí aktivitu obracet někam jinam než proti svému sociálnímu prostředí. Je tedy jednak dobré si to uvědomit a zkusit si říct, že takhle reagovat nebudu. A ve chvíli, kdy mám pocit přetažení, třeba vysloveně aktivně vyhledat odpočinek. To znamená i mírně se oddělit a nevyhledávat větší koncentrace lidí. To, když vím, že mně ve vedru podobné situace nedělají dobře. Nebo alespoň dbát na svůj fyzický komfort. Tedy, pokud mohu, zchladit se, vyhledat nějakou chladnější místnost nebo aspoň vyvětrat.