Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Německu budou na dálnici troleje kvůli křížencům kamionu a trolejbusu

aktualizováno 
Kamiony mají být v budoucnu podobně jako trolejbusy přímo napojené na elektrické vedení, a to na až třech tisících kilometrů německých dálnic. Podle německé ministryně životního prostředí Barbary Hendricksové to povede k výraznému snížení škodlivých emisí. Testovací provoz by měl začít už příští rok.

Kamiony mají v budoucnu jezdit podobně jako trolejbusy, tedy přímo napojené na elektrické vedení. | foto: ČTK

„Je to bohužel tak, že dopravní sektor je jediným, který od roku 1990 nepřispěl ke snížení emisí CO2, ale naopak se v něm o něco zvýšily. Tím se tento sektor liší od všech ostatních, ať už to je průmysl, nebo zemědělství nebo další. Všechny se od roku 1990 zlepšily,“ nechala se nedávno slyšet Hendricksová.

Jednou z cest, jak to změnit, mohou podle ní být dálnice vybavené elektrickým vedením. „Byla jsem nejprve skeptická. Přece není možné všechny dálnice v Německu vybavit elektrickým vedením. Kolik to bude stát?“ pochybovala zpočátku o projektu, který ji však postupně přesvědčil.

Možnosti takzvaných elektrických dálnic se v Německu testují už několik let. Na bývalém vojenském letišti Groß Dölln, které leží asi 60 kilometrů severně od Berlína, vystavěla firma Siemens zhruba kilometrový úsek, po němž jezdí kamiony, které čerpají energii z elektrického vedení.

Kamion napájený z trolejí se testuje ve Švédsku

Kamion napájený z trolejí se testuje ve Švédsku

První elektrifikovanou silnici na světě ovšem mají už téměř rok ve Švédsku. Poblíž města Gävle ji testuje nákladní vozidlo Scania, které po ní jezdí v běžném provozu a využívá technologii od Siemensu. Ta umožňuje jízdu v čistě elektrickém režimu, pokud se nachází v pravém, elektrifikovaném pruhu.Pokud nákladní vozidlo potřebuje předjíždět nebo opustit elektrifikovanou silnici, je zapojen klasický spalovací motor (více čtěte zde).

Může se hodit

Auto se k trolejím připojuje pomocí dvojice „tykadel“ podobných těm u trolejbusů, které se mohou během několika sekund vytáhnout z nástavby nad kabinou řidiče. K elektrickému vedení se mohou připojit i za jízdy, a to až do rychlosti 90 kilometrů v hodině. Stejně tak se z něj dá odpojit, čehož je možné využít třeba právě při předjíždění.

Výhodou elektrického vedení je mimo jiné to, že ve spojení se zvláštními senzory umožňuje kamionům držet jízdný pruh. Možná je také rekuperace energie přes elektrické vedení, brzdící kamion při ní vrací elektřinu do sítě.

Za hlavní výhodu však Hendricksová považuje dvojnásobnou efektivitu elektrického pohonu ve srovnání se spalovacími motory, která vede k poloviční spotřebě energie a nižšímu znečištění ovzduší. Nákladní auta s hmotností nad 3,5 tuny jsou přitom dnes v Německu zodpovědná za zhruba 26 procent emisí z dopravy.

Celý systém by měl být ještě výrazně efektivnější, jakmile budou běžně k dispozici velkokapacitní baterie, které kamiony budou dobíjet během napojení na elektrické vedení. Jakmile se z něj odpojí, budou po zbytek cesty čerpat energii právě z baterie. Podobně koncipovaný autobus české výroby se testuje například i v Praze (čtěte zde).

Německá ministryně životního prostředí je přesvědčena, že taková budoucnost Německo čeká zhruba do 15 let. Do té doby by ráda elektrickým vedením vybavila několik tisíc kilometrů německých dálnic. Vedení podle ní nebude nutné budovat všude, ale zejména v úsecích s vysokou dopravní zátěží, například v okolí letišť nebo přístavů.

„Můžeme vycházet z toho, že vybavení jednoho kilometru dálnice v jednom směru elektrickým vedením stojí zhruba milion eur (26,8 milionu korun),“ podotýká. Vybavit plánované tři tisíce kilometrů dálnic v obou směrech by tedy přišlo na zhruba šest miliard eur (161 miliard korun). Německo přitom počítá s tím, že do dopravní infrastruktury do roku 2030 celkem investuje kolem 270 miliard eur.

První dva dálniční úseky mají být elektrickým vedením vybaveny už během příštího roku. Části dálnic v okolí Darmstadtu v Hesensku a Lübecku ve Šlesvicku-Holštýnsku chce ministerstvo testovat ve spolupráci se čtyřmi speditérskými společnostmi.

Autoři: ,




Nejčtenější

Do konce války v roce 1945 bylo vyrobeno pouhých 630 vozidel známých pod...
Volkswagen vznikl před 80 lety, je největší automobilkou Evropy

Německá automobilová skupina Volkswagen, jejíž součástí je od roku 1991 i česká Škoda Auto, je dlouhodobě největší evropskou automobilkou. Jejímu založení před...  celý článek

Dacia Sandero Stepway
O dacie je zájem, čeká se na ně až půl roku. Letos přijede nový duster

Co chystá Dacia? Letos nový Duster a dočkáme se jeho menší verze v podobě malého crossoveru.  celý článek

Yamaha N Max
Bella Roma ze sedla skútru. Na nákup tříkolkou, na rande s cigárkem

V rámci testů jednostopých samohybů se dají děla roztodivné skopičiny. Při zkoušení flotily městských strojů značky Yamaha v ulicích Říma jsme se tedy vžili do...  celý článek

Studie kupé BMW řady 8
Autofotka týdne: BMW 8 se vrací, je nadpozemsky krásné

BMW řady 8 bylo v devadesátých letech spíš propadákem, zároveň však patří k ikonickým modelům značky i celé jedné éry. V Itálii na prestižním srazu...  celý článek

crashtest
VIDEO: Unikátní crashtest rozbil Porsche 911 na cimprcampr

Oranžové porsche se rozjede v laboratoři proti deformovatelné překážce - inženýři německého autoklubu ADAC pracují na dalším ze svých crashtestů. Světla svítí,...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Domácí rádce: Jak se rychle a zadarmo zbavit pneumatik

Kdo hodí ojetou pneumatiku do přírody, je barbar. Když už máte na to jezdit autem, máte jistě pár korun na likvidaci ojetých gum. Navíc nově existuje svozový...  celý článek

Škoda Karoq
Kolik bude stát Škoda Karoq? Odborníci tipují 450 tisíc korun a více

Škoda Karoq dostane český ceník v posledním červnovém týdnu. První spekulace od zasvěcených odborníků z oboru se pohybují mezi 450 až 500 tisíci za základní...  celý článek

Walter de Silva
Číňané skupují evropské mozky. Teď mají kapitální úlovek

V Evropě jde do tuhého: nejsou lidi a nejen ve výrobě. V autoprůmyslu začíná být situace kritická, po každém, kdo vypadá, že by ho lepší podmínky dokázaly...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.