Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zapněte autopilota, jedeme! Sci-fi auta se chystají na silnice

aktualizováno 
Budoucnost je tady, v Americe už jezdí auta bez řidiče. Kam to povede? Budeme se za pár let vozit ve strojích, o kterých se dnes točí sci-fi filmy?

Koncept Mercedes Intelligent Aerodynamic Automobile | foto: Michal Šafránek, iDNES.cz

Taxikář Bruce Willis uniká v autě policistům. Svižně uhání vzduchem. Vysoko v mracích jen tak tak uhýbá dalším řidičům, mezi mrakodrapy ostře strhává volant doleva, pak letí vzhůru a vzápětí klesá hluboko dolů, někam k zemi. Tak vypadá jedna z hlavních scén slavného filmu Pátý element, popisující ruch městského provozu ve vzdálené budoucnosti.

Ale dělí nás od reality létajících aut opravdu celá staletí? Nebo se toho ještě my sami dožijeme? „Poslední dobou se svět kolem nás mění obrovskou rychlostí,“ připouští Barbara Zelenayová z firmy Bosch, která se zabývá inovacemi v automobilismu.

Mercedes F 015 Luxury in Motion

Mercedes F 015 Luxury in Motion

Ještě před pár roky by nám přišly odvážně futuristické i navigace nebo používání biopaliv, dnes jde o úplně běžné položky. A autorevoluce se žene dál. Co je další na řadě? Třeba samořídící vozidla. Jsou blíže, než si myslíme.

Firma Google už roku 2010 ukázala vůz, který je i bez zásahu řidiče schopen pohybovat se v té nejhustší dopravní špičce. Komentátoři poněkud cynicky vypočítávají, že bez šoférů druhu homo sapiens by se riziko nehod snížilo až o 95 %. Až za tolik karambolů totiž podle nich může lidská chyba.

Milion a půl kilometrů bez nehody

Novinka se opírá o systém kamer, senzorů a laserového radaru, které jsou prý mnohem spolehlivější než klasický lidský šofér. Že jde o vážnou věc, potvrdily i americké úřady. Státy Nevada a Kalifornie už označily používání takových aut za legální.

Vypadá to tak jednoduše: prostě nastoupíte, zapnete si pásy, navolíte cíl cesty a pak už nic. Spěte, čtěte si, pište zprávy na telefonu, líbejte se. Auto vás dál nepotřebuje. Zvládne samo složité křižovatky, městské zácpy, úmorně dlouhé dálnice. Prostě všechno.

Zkraje mu podle slov jeho tvůrců dělalo problém zdolávat železniční přejezdy a rozumět signálům cyklistů, ale tyto mouchy se pozvolna vychytávají. Nasvědčuje tomu květnová zpráva Googlu, podle které jeho testovací auta během milionu a půl najetých kilometrů nezpůsobila žádnou nehodu.

„V létě nasadíme některé naše prototypy s kontrolními řidiči ze zkušební dráhy do provozu na známých silnicích Mountain View v Kalifornii,“ prohlásil před prázdninami šéf programu Chris Urmson. „Samozřejmě je pořád co dolaďovat. Mimo jiné se musíme přesvědčit, jak si software poradí se situacemi, které lidský řidič řeší improvizací.“

Od té doby je to pořád stejné: co týden, to 16 tisíc najetých kilometrů. Urmson to komentuje: „Jednou naše auta vezmeme na zkoušku i do velkých měst. Ale než je uvidíte někde v Římě, to si ještě počkáte.“

Autopilot za 10 let?

Je to přesně 200 let, co Josef Božek v pražské Královské oboře rozpohyboval první parní vůz na českém území. Povedlo se mu to jako druhému na světě. Při jeho následné veřejné ukázce mu tenkrát neznámý poberta vykradl pokladnu a Božek v návalu zlosti převratné vozidlo rozmlátil.

Pokrok nezastavíte. Dnes by z budky s kasičkou ani nemusel vylézt, pěkně by si úspory pohlídal. Vždyť auto 21. století by mohl sledovat v pohodě na dálku, odšoférovalo by si to samo.

Bugatti Coupemotion

Auta budoucnosti pohledem studenta automobilové designu Henriho von Freyberga

„Auto bez řidiče, to je v automobilismu asi největší revoluce od vynálezu spalovacího motoru,“ říká Barbara Zelenayová, která se ve firmě Bosch podílí i na vývoji komunikace mezi jednotlivými vozidly. „V posledních sto letech se měnila technika, ale jedna věc zůstávala: řidič. Ten tam byl vždy. Teď může být poprvé postradatelný.“

Auto bez řidiče očima řidiče

S automobilismem už to mnoho společného nemá, na druhou stranu číst si nebo vyřizovat e-maily místo otravného brzdění a rozjíždění v ranní koloně je lákavá představa. A čím dál
bližší.

Když jsem jel autem bez řidiče letos na jaře naposledy (nikoli poprvé), poslední prototyp
už neměl na střeše obrovitý radar a výpočetní aparatura zabírala jen půlku kufru. Každým rokem se vývojáři posouvají o obrovský kus dál. Dnes se zdá, že už jen ladí software tak, aby auto nejezdilo trhavě a nelomcovalo s posádkou.

I ty počítače a klubka drátů dokážou poschovávat ve voze tak šikovně, že se na první pohled nemusí lišit od obyčejného auta dneška. Řidič jen sedí s rukama v klíně. Mohl by spát, beztrestně psát SMS zprávy nebo jen tak lelkovat.

Auto jede, zatáčí i brzdí samo. Tak v čem je problém? Člověk na sedadle řidiče milionového prototypu musí mít nervy jak špagáty. Sám mám coby spolujezdec co dělat, abych se před zatáčkou nevrhal po volantu, kterého si vývojář na místě řidiče vůbec nevšímá.

To bude nejzásadnější věc, na kterou si budeme muset u aut, jež nepotřebují řidiče, zvyknout: nekecat stroji do řízení. Zbavit se pocitu, že ho musíme kontrolovat a být pořád ve střehu.

Vývojový inženýr vystavuje automatické BMW různým krizovým situacím. Jezdíme po uzavřeném areálu vývojového střediska, ale na dráze je docela provoz. Po pár desítkách metrů je
kruhový objezd, najíždíme na něj – a vzápětí „visíme“ v bezpečnostních pásech. Radar zaregistroval auto, které se přiřítilo z boku, zatímco my se vybavovali, a zachránil nás od bouračky.

František Dvořák, iDNES.cz

Když si sama před týdnem pořizovala nové auto, pomyslela si, že až si bude za nějakých deset let kupovat další, asi už bude opatřeno určitým druhem autopilota. Zdůrazňuje slovo ASI, neboť se to nedá tak úplně odhadnout.

Google už dříve prohlašoval, že by svou novou hračku rád dostal na trh někdy kolem roku 2018, a mezitím se do honičky přihlásili i další: Audi, Mercedes, výrobce kamionů Volvo. Konkurence stupňuje rychlost vývoje, jde jen o to, kdo přijde první. „Každopádně na tom dělají všichni, i když to třeba nepřiznají,“ potvrzuje Zelenayová.

To je dobrá zpráva pro mladé slečny vynervované z každého semaforu, špatná pro majitele autoškol. Od lákavé budoucnosti nás podle všeho nedělí skok, ale spíš krůček.

Erární vozítka

Nicméně podobu té budoucnosti stále tak úplně neznáme. Je pravděpodobné, že i ve druhé polovině 21. století bude pořád hodně těch, kteří budou chtít řídit auto „po staru“. Ale už to zřejmě nebude většina, spíš půjde o koníček fajnšmekrů, kteří si za možnost kroutit volantem budou muset trochu připlatit.

Ostatně podle současných odhadů se v budoucnu dramaticky změní i potřeba vlastnit auto. Podobný automaticky se pohybující „erární“ vehikl totiž bude jednodušší si přivolat jedním kliknutím myši přes internet.

Tím spíš, že poroste počet lidí žijících ve městech, parkovacích míst tedy bude stále méně a budou dražší. Následkem toho se zvýší důležitost hromadné dopravy. Kruh se uzavře, jelikož autobusy jezdící po stále stejné trase mohou být tím prvním, co využije systém „autopilota“.

Pořád tu však je hodně překážek. Vývoj samořídícího vozu komplikuje mnoho okolností, například nestálost počasí, které může mít neblahý vliv na stále sofistikovanější elektroniku.

Ještě větším zádrhelem je nutnost kompatibility systémů od různých značek. Pokud mají samostatná auta mezi sebou komunikovat, což je při bezšoférské vizi nezbytné, musí být stejně naladěná. Nesmějí používat odlišné mapy, tolerance jejich prostorové orientace se musí z 50 metrů, jak je tomu u současné GPS, zlepšit na pár centimetrů.

„Proto záleží na vybudované infrastruktuře. Podle toho budou auta jednou buď úplně bez řidiče, nebo nad nimi bude potřeba i nadále určitého dohledu,“ tvrdí Zelenayová. „Třeba se to bude nakonec týkat jen hlavních tahů, dálnic. Jakmile projíždíte vesnicí, můžete přece narazit na vedlejší cestu z pole, která na mapě ani není vyznačená. Rozpozná něco takového auto automaticky za pět let? Nemyslím si. Takže v určitém momentu, třeba při sjíždění z dálnice, asi budu muset toho autopilota stejně vypnout.“

Vzhůru do nebes!

Auto bez šoféra každopádně není ani zdaleka jedinou inovací, o níž můžeme přemýšlet. Roku 1989 šel do kin film Návrat do budoucnosti II, jenž popisoval cestu typického amerického mladíka 80. let Martyho McFlye do 21. století. Přesněji do 21. října 2015.

Mercedes ukázal svůj autonomní prototyp ve středu, když si svět připomínal den, kam se mělo přesunout slavné duo z filmu Návratu do budoucnosti:

Je zajímavé sledovat, jak si tvůrci „jen“ 26 let starého snímku představovali dnešek. Uhodli hned několik věcí, které se teď skutečně používají: plochou televizní obrazovku, tablety nebo například otevírání dveří na základě otisků prstů.

V jednom však pokrok fatálně přecenili: v létajících autech. Podle filmu se roku 2015 používala už i v takovém Zapadákově, do kterého se McFly dostal, což se zatím nenaplnilo. Musíme ovšem zvýraznit jedno slovo: zatím.

Volkswagen XL1 Concept

Volkswagen XL1 se už prodává. V mnoha ohledech předběhl dobu.

Už vzhledem k již zmíněnému budoucímu přelidnění planety půjde časem o nezbytnost. „Není to až taková utopie,“ souhlasí Zelenayová. „Osobně si myslím, že dříve nebo později na to dojde. Prostě se nevejdeme na dvoudimenzionální cesty, což poznáte už dnes, když vyrazíte do Tokia nebo do Šanghaje, kde máte dálnice na čtyři až sedm poschodí.“

Svým způsobem to není žádný nový nápad, létající auto měl přece už Fantomas v 60. letec a s autobusem se vznášel i Josef Bek ve filmu Florenc 13,30 z roku 1957. Za tu dobu technologie urazily takovou cestu, že leccos z toho by bylo docela dobře možné vyrobit. Avšak obrovským problémem by byla cena za spotřebu a samozřejmě rovněž bezpečnost takových vzdušných autostrád. I proto někteří odborníci očekávají méně fantastickou variantu létajících vozů.

Týkala by se parkování řešícího už zmíněnou městskou přelidněnost. Vaše auto by si mohlo najít místo k ustájení třeba šest metrů nad zemí díky nějaké formě elektromagnetické levitace, kterou už dnes využívají nejmodernější vlaky ve východní Asii.

Proroctví z Hollywoodu

Zatímco tohle je zřejmě ještě opravdu daleko, jiná pomoc při parkování může dorazit co nevidět. Už brzy by mohly být v autech běžné jakési parkovací automaty. Přijedete k přeplněnému parkovišti a místo toho, abyste dlouhé minuty hledali neobsazený kout, radši zmáčknete knoflík a auto si díky naprogramované navigaci samo najde volné místo.

Pininfarina Modulo

Jeden z nejslavnějších konceptů všech dob Pininfarina Modulo. Takto si designéři v šedesátých letech představovali auta budoucnosti.

Komunikace s okolním světem bude pro auta zítřka vůbec klíčová. Počítačové propojení mezi jednotlivými vozidly a signalizačními zařízeními na křižovatkách či v zatáčkách vám umožní dozvědět se o nebezpečných situacích daleko před vámi, podle vědců z Michiganské univerzity se tak dá předejít až 80 procentům vážných nehod.

Fotogalerie

Využití pak může být různé: BMW testovalo systém, s jehož pomocí se řidiči načte velká suma užitečných informací o jakémkoli okolním objektu včetně auta před vámi – jste včas upozorněni na hrozbu srážky.

Mercedes zase chtěl využít citlivé senzory, aby se těsně před detekovanou srážkou samovolně vypustily vnější airbagy pod autem, které by pomohly zbrzdit sílu nárazu. I kdyby se zrovna z toho nic neujalo, stejně se můžeme těšit na překrásný nový autosvět.

Už v roce 2040 má být až polovina všech vyráběných aut na světě hybridních, tedy jak se spalovacím motorem, tak s elektromotorem. Možná se budou podobat modelu vyvíjenému právě teď americkými konstruktéry Davem Fawcettou a Gregem Brownem. Tím by se spojily fantazie hned několika snílků najednou, šlo by totiž o létající auto poháněné mimo jiné i proudovým motorem.

Koncept Porsche Mission E na prezentaci koncernu Volkswagen na letošním ročníku frankfurtského autosalonu

Koncept Porsche Mission E na prezentaci koncernu Volkswagen na letošním ročníku frankfurtského autosalonu

Všechno zkrátka už brzy bude jinak. Pořád si to neumíte představit? Pusťte si nějaký sci-fi film, třeba se dočkáte docela realistického výletu do budoucnosti. „On to ten Hollywood kupodivu velmi často prorokuje správně,“ říká se smíchem Zelenayová. Možná si tedy ještě jednou zapněme ten Pátý element a zkusme se poučit, na čem všem by se dalo zapracovat.

Jak šel čas s auty

23. října 1769: Vyjel první parní vůz Nicolase Cugnota.
1771: První autonehoda – Cugnot narazil do zdi.
29. ledna 1886: Oficiální zrod automobilu: Karl Benz získal patent na čtyřtaktní tříkolku.
1888: Anglický zvěrolékař John Dunlop vynalezl pneumatiku plněnou vzduchem.
1892: Rudolf Diesel podal patent na motor spalující naftu.
1893: Francie zavedla povinnou registraci automobilů pomocí očíslovaných tabulek.
1897: V Kopřivnici byl vyroben Präsident, první automobil ve střední Evropě.
1909: Henry Ford přišel s modelem T – vozem, který motorizoval Ameriku.
1913: Ford zavedl pásovou výrobu, umožnila vyrábět auta v masovém měřítku.
1924: Vyroben první nákladní vůz s naftovým motorem.
1929: Američan Paul Galvin vynalezl první autorádio.
1951: První posilovač řízení.
1953: Poprvé se objevují bezpečnostní pásy. Byly patentované už na konci 19. století.
1965: První běžně vyráběný vůz s pohonem všech kol, britský Jensen FF.
1973: Oldsmobile Toronado nabízí první airbag.
1975: V Americe se objevily první katalyzátory.
1978: Hlásí se ABS - protiblokovací brzdový systém.
1997: V Japonsku se prodává první hybridní vůz, je poháněný spalovacím motorem a elektřinou.
2006: Společnost Tesla Motors oznamuje výrobu luxusních vozů na elektřinu.
2010: Firma Google oznámila zrod auta, které dokáže bez řidiče jezdit v plném provozu.

Autor:
Témata: Tesla Motors




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.