Samozřejmě ví, že existují hlasití odpůrci zimního přidávání benzinu do nafty, a dodává: "Považuji se za člověka, který stál u začátků současné obliby osobních automobilů s dieselovými motory v tuzemsku a přitom neznám argument proti. Tvrdím, že benzin ve zmíněných případech plně nahradí všechny možné zimní přídavky do nafty, které jsou nepoměrně dražší a při náhlých komplikacích na cestě méně dostupné a jejich účinek není okamžitý."
Nicméně motoristé, kteří chtějí učinit některým příručkám zadost, mají v nabídce zimních přídavků do nafty bohatý výběr.
Po benzinovém léku buď potíže zmizí, nebo se po chvíli vrátí a s dalšími kilometry zesílí. V takovém případě je třeba vyměnit naftový filtr, který předvídavý motorista vozí v zimě s sebou. Pořídí ho za 200 až 500 korun. "Ale pozor: pokud v sobě motorista najde nezbytnou zručnost k výměně, překoná sebezapření manipulovat s filtrem zalepeným jakoby bílými hleny a přitom neudělá také něco s naftou, mohou se potíže po deseti až třiceti kilometrech opakovat," konstatuje Petr Svoboda.
Občas se stane, že motoristé v nouzi vyloučí z palivové soustavy filtr a spojí naftové vedení. Auto se sice rozjede, ale za cenu rizika ztráty několika desítek tisíc korun za opravu čerpadla. "Já bych s takovou úpravou třeba v nouzi nejvyšší nejel ani dva kilometry," odmítá nápad Petr Svoboda a připomíná, že k takovému řešení nemusí dojít, neboť ztráta výkonu dieselu v mrazu je postupná. "Někdy se projeví na třiceti, jindy na sto kilometrech. Ale nikdy ne tak, aby se auto náhle zastavilo a nešlo nastartovat, aby nedojelo do servisu či do garáže, kde lze za světla naftový filtr vyměnit."
DLOUHÉ STARTOVÁNÍ NEMÁ SMYSL
Pokud má dieselový automobil stát dva, tři dny třeba na horách či jinde, kde lze čekat velký mráz, je dobré vymontovat akumulátor a dát ho do tepla. Při startování - ještě před žhavením - se pak doporučuje otočit prudce startovacím klíčem a motorem o jednu až dvě obrátky pohnout. Uvolní se tak největší ztuhnutí olejem a následné startování již se žhavením je jednodušší. A zůstal-li akumulátor ve voze? Existuje pomoc: akumulátor demontujte a například v hotelové koupelně ho ponořte po okraj do horké vody. Během deseti minut se jeho kapacita zvýší o zhruba třicet procent. "Příliš dlouhé - přes dvacet sekund trvající - startování nemá větší smysl, neboť startér sebere proud žhavicím svíčkám. Lepší je dobře nažhavit a pak krátce - asi do deseti vteřin - zastartovat," dělí se o zkušenosti Petr Svoboda.
A když dojde na nejhorší a diesel nelze uvést do chodu v místě, kam se mechanik či odtahová služba nedostane?
Řidič by měl mít v zimním vybavení startovací kabely parametrů předepsaných pro diesel (silnějších), aby mohl o pomoc požádat kolegu, který je šťastnější a motor jeho vozu běží. Zásada přitom říká: diesel neroztlačovat ani neroztahovat, může prasknout píst či ojnice, o rozvodovém řemenu nemluvě. Pokud ale motorista přece jen najde důvod k tomu, aby zmíněná rizika a škodu ve výši až několika desítek tisíc korun riskoval, tak je třeba zamezit prudkému trhnutí motorem. To znamená otočit startérem, a tudíž i motorem právě v okamžiku, kdy motor dostane impuls z tlačení či tažení. Tak, aby v pohybu natvrdo nezačínal, nýbrž jenom zrychloval.
Nicméně motoristé, kteří chtějí učinit některým příručkám zadost, mají v nabídce zimních přídavků do nafty bohatý výběr.
Po benzinovém léku buď potíže zmizí, nebo se po chvíli vrátí a s dalšími kilometry zesílí. V takovém případě je třeba vyměnit naftový filtr, který předvídavý motorista vozí v zimě s sebou. Pořídí ho za 200 až 500 korun. "Ale pozor: pokud v sobě motorista najde nezbytnou zručnost k výměně, překoná sebezapření manipulovat s filtrem zalepeným jakoby bílými hleny a přitom neudělá také něco s naftou, mohou se potíže po deseti až třiceti kilometrech opakovat," konstatuje Petr Svoboda.
Občas se stane, že motoristé v nouzi vyloučí z palivové soustavy filtr a spojí naftové vedení. Auto se sice rozjede, ale za cenu rizika ztráty několika desítek tisíc korun za opravu čerpadla. "Já bych s takovou úpravou třeba v nouzi nejvyšší nejel ani dva kilometry," odmítá nápad Petr Svoboda a připomíná, že k takovému řešení nemusí dojít, neboť ztráta výkonu dieselu v mrazu je postupná. "Někdy se projeví na třiceti, jindy na sto kilometrech. Ale nikdy ne tak, aby se auto náhle zastavilo a nešlo nastartovat, aby nedojelo do servisu či do garáže, kde lze za světla naftový filtr vyměnit."
DLOUHÉ STARTOVÁNÍ NEMÁ SMYSL
Pokud má dieselový automobil stát dva, tři dny třeba na horách či jinde, kde lze čekat velký mráz, je dobré vymontovat akumulátor a dát ho do tepla. Při startování - ještě před žhavením - se pak doporučuje otočit prudce startovacím klíčem a motorem o jednu až dvě obrátky pohnout. Uvolní se tak největší ztuhnutí olejem a následné startování již se žhavením je jednodušší. A zůstal-li akumulátor ve voze? Existuje pomoc: akumulátor demontujte a například v hotelové koupelně ho ponořte po okraj do horké vody. Během deseti minut se jeho kapacita zvýší o zhruba třicet procent. "Příliš dlouhé - přes dvacet sekund trvající - startování nemá větší smysl, neboť startér sebere proud žhavicím svíčkám. Lepší je dobře nažhavit a pak krátce - asi do deseti vteřin - zastartovat," dělí se o zkušenosti Petr Svoboda.
A když dojde na nejhorší a diesel nelze uvést do chodu v místě, kam se mechanik či odtahová služba nedostane?
Řidič by měl mít v zimním vybavení startovací kabely parametrů předepsaných pro diesel (silnějších), aby mohl o pomoc požádat kolegu, který je šťastnější a motor jeho vozu běží. Zásada přitom říká: diesel neroztlačovat ani neroztahovat, může prasknout píst či ojnice, o rozvodovém řemenu nemluvě. Pokud ale motorista přece jen najde důvod k tomu, aby zmíněná rizika a škodu ve výši až několika desítek tisíc korun riskoval, tak je třeba zamezit prudkému trhnutí motorem. To znamená otočit startérem, a tudíž i motorem právě v okamžiku, kdy motor dostane impuls z tlačení či tažení. Tak, aby v pohybu natvrdo nezačínal, nýbrž jenom zrychloval.
