Mýtné se platí za kilometr
Pokud bychom chtěli mluvit vědecky, mýtné je výkonové zpoplatnění komunikace, což v překladu znamená, že se platí jen za tolik kilometrů, kolik opravdu automobil po zpoplatněné komunikaci ujede.
Je to spravedlivější než dálniční známky, které jsou rozděleny podle celkové hmotnosti. Moderní výběr poplatků za dálnice už využívá Rakousko, Německo a Švýcarsko. Na spuštění systému elektronického mýta se chystají také Velká Británie, Portugalsko nebo Slovinsko.
U nás by první kamiony měly vyměnit dálniční známky za palubní jednotku už od ledna 2007. V první fázi má stát v plánu zpoplatnit zhruba 970 kilometrů dálnic a silnic pro motorová vozidla, o rok později se bude platit taky na vybraných silnicích prvních tříd. Celkově by se mělo zpoplatnit asi 2000 kilometrů komunikací.
|
Nabídky |
|
1) A-Way, AŽD Praha, EFKON AG, EGIS Projects a Raiffeisen Informatik Consulting |
|
2) Fela, Ascom, DAMOVO a ABD Group 15 084 168 022,- |
|
3) Skupina Kapsch a PVT |
|
4) Autostrade S.p.A. a Autostrade per l´Italita S.p.A. 17 527 930 877,- |
|
Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR |
Za kilometr 4 koruny
Podle předběžných propočtů Ministerstva dopravy by se v průměru mělo v České republice platit za jeden ujetý kilometr 4,05 Kč. To je srovnatelné s cenami v Německu a o něco méně než v Rakousku. Nejnižší sazba by se mohla pohybovat na hranici 2,60 Kč a vztahovala by se na nejšetrnější kamiony k životnímu prostředí s nejmenším počtem náprav.
Naopak největší znečišťovatelé ovzduší by měli sáhnout do kapsy podstatně hlouběji. Ministerstvo koketuje nápady, aby platili sazbu asi 5,20 Kč za kilometr. Do kasy Státního fondu dopravní infrastruktury by to mohlo ročně přinést 8 až 9 miliard korun. Vše je samozřejmě ještě závislé na vládě, která se bude této problematice věnovat. Zabývat by měla také snížením silniční daně, které před pár měsíci slíbila českým dopravcům, aby jim tak kompenzovala zvýšené náklady.
Mýtné v číslech Rakousko Systém satelitní mikrovlnný Spuštěno 2005 2004 Zpoplatněné komunikace 12000 km 2070 km Prodaných OBU 460 tisíc 460 tisíc* Sazba za kilometr 0,09 - 0,14 euro 0,13 - 0,27 euro Příjmy za rok 762 mil.euro* Úspěšnost výběru 99,15%** 99,5%* * údaje ke konci roku 2004 Zdroj: Toll Collect, Asfinag
Satelit versus mikrovlna
Německo
(2,88 - 4,48 Kč)
(4,16 - 8,74 Kč)
3 mld.euro**
** odhad pro rok 2005
Zatímco se sazbami je jen minimum problémů, největší dohady se objevují na poli technologickém. Ze všech stran se na nás valí informace i dezinformace o jednotlivých technologických řešeních. Jedni tvrdí, že pokud půjdeme cestou mikrovln, vyhodíme 33 miliard a jiní zase vykřikují, že satelit je zatím ještě neodzkoušená technologie. Pravda je někde mezi. Nedá se totiž přesně říct, že to či ono řešení je lepší. Ale s jistotou můžeme říct jednotlivé výhody a nevýhody.
Mikrovlnný systém je jistě výhodný z hlediska palubních jednotek, které jsou levné, malé a snadno namontovatelné do auta. Také jde o standardizovanou technologii, což napomáhá zpracování. Už jednoduše víte, podle čeho se řídit. Na druhou stranu je podstatně dražší vybudování infrastruktury, ve které je umístěno většina inteligence celého systému. Po určité vzdálenosti musí stát brána, na které jsou namontovány snímače a kamery. Když se navíc stát rozhodne rozšířit zpoplatněnou síť komunikací, musí se zase zdlouhavě stavět a stavět.
Telematické služby jsou zde značně omezeny. Vyplývá to z omezené přesnosti. Víme totiž, že auto je pouze v určitém úseku a přesnost okolo 8 kilometrů je pro spoustu aplikací nedostačující.
Satelitní systém má své nesporné výhody. Na silnicích nestojí zdaleka tolik bran, i když některé jsou potřebné pro kontrolu placení. Navíc, když se stát rozhodne, že zpoplatní další silnice, dá se to spustit v řádech několika hodin. Pouze se nastaví v mapě další úseky, které budou zpoplatněny. Očekává se taky využívání dalších služeb, které satelit nabízí a zdaleka se nejedná jen o navigaci, ale o další služby, které využívají velmi přesné aktuální polohy vozu. Tak například zavedení elektronické knihy jízd nebo kontrola řidičů a jejich odpočinků.
Ovšem německý systém, kde zatím jediné satelitní mýtné funguje, není podle evropských standardů. Palubní jednotka je složitá a nikdo neví, jaké protokoly bude používat očekávaný evropský satelitní systém Galileo, na kterém by měl v budoucnu satelitní výběr mýta fungovat. Zatím se totiž stále využívá americký GPS.
Enforcement – bič na neplatiče
Zatímco se všichni dohadují o technologii výběru, zapomíná se na důležitější součást systému elektronického mýta, tzv. enforcement. Je to kontrola výběru poplatků. Asi bychom byli špatní výběrčí, kdybychom neuměli zkontrolovat, kdo zaplatil a kdo ne. Pokud nezaplatil, tak ho za to ještě potrestat.
Jednou částí je samozřejmě technologie, která musí co nejrychleji neplatiče odhalit. Druhou stranou mince je ale i výše pokut a hlídky, které by na placení dohlížely. Zkrátka, pokud nebude fungovat enforcement, je úplně jedno, jakou technologií bude stát mýtné vybírat.
Soutěž nesoutěž
Do veřejné soutěže se i navzdory očekávání přihlásila pouze čtyři konsorcia. Pro srovnání: V Rakousku bylo ve hře 5 uchazečů a v Německu dokonce jen 3 žadatelé.
Nejnižší nabídku podalo sdružení Ascom Fela s Damovem a ABD Group, které nabídlo 15 miliard. Autostrade je ochotna systém vybudovat a provozovat za 17,5 miliardy, Kapsch za 22 miliard. Nejvyšší cenu 33,7 miliardy navrhlo konsorcium A-Way a AŽD. Všichni uchazeči pravděpodobně nabídli mikrovlnný nebo kombinovaný systém.
Dodavatelé satelitní technologie celou soutěž označili za netransparentní a vůbec se nepřihlásili. Jedná se například o německý T-systems nebo francouzskou Logicu. Obě firmy zaslaly na Ministerstvo dopravy pouze dopis, ve kterém i nadále projevují zájem o celou zakázku, ale za současných podmínek je pro ně nereálné celý projekt stihnout. Nespokojených firem, které se nakonec tendru vůbec nezúčastnily, bylo ovšem mnohem více, například Siemens nebo IBM, kteří již dříve svůj zájem proklamovali.
Hlavními argumenty těchto firem bylo, že se v tak krátké době nedá systém vybudovat, není schválena příslušná legislativa a v zadávací dokumentaci jsou příliš veliká rizika pro dodavatele. Ministerstvo dopravy ovšem i nadále tvrdí, že vše lze stihnout v termínu. Pokud nebude schválena příslušná legislativa, dojde k posunutí spuštění systému a kritéria jsou tvrdá proto, aby se vláda vyhnula podobným problémům, jaké měli Němci. Tam se totiž spuštění celého systému opozdilo o 15 měsíců.
Vítěz do konce listopadu
Výběrová komise by ráda oznámila vítěze celé soutěže již v průběhu listopadu. Její rozhodnutí ovšem ještě musí posvětit vláda. V ideálním případě by se smlouva s generálním dodavatelem celého systému měla podepsat do konce letošního roku.
Na druhou stranu se ale tento termín stává spíše utopií. Smlouva se totiž nemůže podepsat bez schválených novel zákonů, které elektronické mýtné zavádějí do českého právního řádu. Dalším rizikem je i napadení celého rozhodnutí některým z neúspěšných kandidátů, což by celý projekt mohlo zbrzdit tak, že i polovina roku 2007 by byla nereálným termínem.
KDE SE BUDE ELEKTRONICKÉ MÝTO PLATIT?
(délka zpoplatněných úseků je uvedena v km)
|
Etapa 1 (1.1.2007) |
Etapa 2 (1.1.2008) | |
|
Dálnice | ||
|
D1 (Praha – Lipník n.Bečvou) |
247,5 |
250,2 |
|
D2 (Brno – Břeclav - Holíč) |
61,0 |
61,0 |
|
D3 (Praha – Tábor – Velešín) |
5,3 |
14,0 |
|
D5 (Třebonice – Rozvadov) |
151,2 |
151,2 |
|
D8 (Praha – Cínovec) |
80,8 |
80,8 |
|
D11 (Praha – Hradec Králové) |
87,5 |
91,6 |
|
D47 (Lipník n.B. – Bohumín) |
0,0 |
8,7 |
|
Rychlostní silnice | ||
|
R1 (H.Počernice – Ruzyně) |
17,0 |
17,0 |
|
R4 (Jíloviště – Skalka – Nová Hospoda) |
31,9 |
31,9 |
|
R6 (Praha – Cheb – Pomezí nad Ohří) |
33,3 |
39,3 |
|
R7 (Praha – Chomutov) |
16,7 |
16,7 |
|
R10 (Praha – Kosmonosy – Ohrazenice) |
72,6 |
72,6 |
|
R35 (Liberec – Olomouc – Lipník n.B.) |
66,8 |
69,6 |
|
R46 (Vyškov – Olomouc) |
37,3 |
37,3 |
|
R48 (Bělotín – Český Těšín) |
4,7 |
22,6 |
|
R52 (Modřice – Pohořelice) |
20,3 |
20,3 |
|
R55 (Olomouc – Břeclav) |
3,0 |
3,0 |
|
Silnice pro motorová vozidla | ||
|
I/23 (Brno západ – Brno) |
0,8 |
0,8 |
|
I/43 (Brno – Česká) |
7,6 |
7,6 |
|
I/50 (Brno – Brno východ) |
3,2 |
3,2 |
|
I/56 (Ostrava – Frýdek-Místek) |
12,5 |
12,5 |
|
I/63 (Bystřany – Řehlovice) |
7,0 |
7,0 |
|
Silnice I.třídy nahrazující dálnice a rychlostní silnice | ||
|
I/3 (Mirošovice – Tábor) |
0,0 |
146,5 |
|
I/4 (Praha – Nová Hospoda) |
0,0 |
51,4 |
|
I/6 (Praha – Cheb) |
0,0 |
129,2 |
|
I/7 (Praha – Chomutov) |
0,0 |
63,7 |
|
I/8 (Lovosice – Cínovec) |
0,0 |
38,7 |
|
I/30 (Lovosice – Ústí nad Labem) |
0,0 |
21,1 |
|
I/16 (Jičín – Úlibice) |
0,0 |
8,9 |
|
I/33 (Plotiště – Náchod) |
0,0 |
40,7 |
|
I/35 (Bílý Kostel – H.Králové – Lipník n.B.) |
0,0 |
194,3 |
|
I/43 (Česká – Svitavy) |
0,0 |
60,4 |
|
I/47 (Vrchoslavice – Bělotín) |
0,0 |
45,5 |
|
I/48 (Bělotín – Český Těšín) |
0,0 |
43,9 |
|
I/52 (Brno – Pohořelice) |
0,0 |
26,6 |
|
I/55 (Olomouc – Břeclav) |
0,0 |
123,8 |
|
I/58 (Příbor – Ostrava) |
0,0 |
22,5 |
|
Silnice I.třídy zamezující objíždění | ||
|
I/11 (Kukleny – Plotiště, Č.Těšín – Mosty) |
0,0 |
36,4 |
|
I/12 (Praha – Kolín) |
0,0 |
34,4 |
|
I/13 (Praha – Karlovy Vary) |
0,0 |
95,9 |
|
I/26 (Sulkov – st.hranice) |
0,0 |
58,8 |
|
I/38 (Bezděčín – Znojmo) |
0,0 |
219,0 |
|
I/50 (Holubice – Starý Hrozenkov) |
0,0 |
100,1 |
|
Zdroj: Ministerstvo dopravy | ||
 |
