Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Auta, která nepotřebují řidiče, startují. Ale jak je nedat teroristům?

  14:00aktualizováno  14:00
Auta schopná jízdy bez řidiče budou znamenat nové bezpečnostní riziko, mohou se totiž dostat do rukou útočníkům. Vědí to i automobilky, které se radí i s hackery.

Teroristický útok v Nice otřásl Evropou. | foto: Reuters

Dodávka valící se po promenádě v Nice a zanechávající za sebou spoušť (více o útoku čtěte zde), vyvolala zděšení i mezi výrobci aut. Ti se dnes předhánějí v investicích do vývoje autonomních aut, tedy takových, která budou schopná jízdy bez řidiče.

Kromě pohodlí pro uživatele, očekávaného zklidnění provozu a slibované větší bezpečnosti, kterou změna automobilismu s příjezdem samořiditelných aut přinese, se bohužel dá čekat i to, že se takové stroje dostanou do rukou teroristů. Atentátníci se tak s jejich pomocí vyhnou sebevražedné misi a hrozí že nadělají ještě větší paseku.

Auto bývá v dnešním světě použito jako zbraň velmi často a ve specifických případech ho tak chápe i právo. Riziko zneužití roste se zvyšujícím se podílem aut připojených díky moderním technologiím k internetu a různým on-line službám poskytovaným automobilkami a nezávislými subjekty.

Automobilky tak jsou už dnes pod tlakem bezpečnostních úřadů i samotných zákazníků, aby vozy lépe zabezpečili před útoky hackerů.

K autonomním autům je to dnes jen krůček, automobilky mají technologie víceméně připravené a čekají hlavně na úpravy legislativy, aby mohly vyrazit do ostrého provozu (více zde). Se samostatností aut, která budou schopna odvézt cestující bez asistence živého řidiče, je svázáno také právě připojení k informačním technologiím. Internet na palubě bude pro autonomní auta samozřejmostí.

Kvůli tomu na hlavách bezpečnostních expertů šediví násobně více vlasů. John Carlin z amerického úřadu pro národní bezpečnost na konferenci věnované autoprůmyslu minulý týden prohlásil, že u autonomních aut mohou být následky mnohem větší než u útoku vedeného islamistou v Nice.

Nabízí se hned několik scénářů, jak by teroristé mohli takové auto zneužít.

Auto naplněné výbušninou nastražené v rušných místech s velkou koncentrací lidí je v některých koncích světa velmi častou praktikou teroristů. Auto, které tam dojede samo a může být na dálku ovládáno pro přesnější navedení na cíl, bude pro teroristy ještě lákavější. Armády do vývoje takto naváděných prostředků investovaly miliardy a používají je ve válečných konfliktech. Automobilky plánují techniku s podobnými schopnostmi nabídnout ve volném prodeji.

Hacknout auto, na dálku ovládat některé jeho funkce nebo rovnou převzít řízení umí u některých moderních aut počítačoví experti už dnes. Z počítače, ze kterého platíte po internetu vám dnes takový internetový zloděj ukradne peníze a možná váš připraví o některá data. Ale až ovládne jedoucí auto, může to mít mnohem tragičtější následky.

„Známe teroristy. Dosud na to nemají schopnosti. Ale pokud dnes shánějí lidi, kteří by vjeli nákladním vozem do davu, není třeba velká představivost na to, že by pro to použili autonomní vozidlo,“ řekl Carlin.

Šéfka koncernu General Motors Mary Barraová souhlasí, že moderní informační technologie přicházející do aut, především systémy zajišťující připojení k internetu, budou znamenat nová velká bezpečnostní rizika. „Jednou z těchto výzev je otázka kybernetické bezpečnosti, a ta je základní,“ řekla.

Poukázala na potřebu chránit osobní údaje zákazníků, kteří používají jejich systémy bankovnictví nebo platby za služby. Osobní údaje jsou totiž uloženy nebo vysílány prostřednictvím vozidla. Kybernetická bezpečnost je podle Barraové otázkou veřejného zájmu. „Otevírají se tak možnosti pro ty, kteří by chtěli ublížit prostřednictvím kybernetických útoků.“

Podle Johna Carlina stojí kybernetické útoky ročně miliardy dolarů. „Problém je, že hackeři často maří úsilí o posílení bezpečnosti.“

Steven Center z amerického zastoupení automobilky Honda zmiňuje další faktor, který vše komplikuje: tlaky spotřebitelů na automobilky přidávat do vozidel více funkcí spojených s konektivitou.

Podle Jeffreye Massimilii, specialisty koncernu General Motors na bezpečnost, je nyní pro boj s těmito hrozbami klíčové sdílení informací v celém odvětví. Autovýrobci a jejich dodavatelé proto dostali v loňském roce v USA souhlas ke sdílení informací týkajících se kybernetické bezpečnosti.

Automobilky rovněž loví hackery, kteří jim mají pomáhat odkrývat zranitelná místa v IT systémech automobilů.

Německé ministerstvo dopravy má do konce léta přichystat návrh předpisu, podle kterého budou muset mít autonomní auta tzv. černou skříňku, kterou dnes mají povinně letadla. Její instalaci mají platit automobilky a má monitorovat autonomní funkce vozidla, chování řidiče a především zaznamenávat momenty, kdy autonomní řízení nebylo schopno zvládat řízení a musel ho převzít člověk. Dokument má také automobilistovi předepsat, že musí sedět na místě řidiče, aby byl schopný převzít řízení.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.