Červená kontrolka na olej se při otočení klíčku v zapalování do polohy jedna rozsvítí, po nastartování zhasne. To je ideální stav. Když zůstane svítit nebo vás na dlouhé cestě z ničeho nic vyleká, je třeba urychleně jednat. Červené kontrolky jsou nejdůležitější, učili nás v autoškole, a je nebezpečné je ignorovat.
Spoléhat se u oleje jen na péči servisu rozhodně nestačí. Jeho hladinu je třeba pravidelně kontrolovat. V některých případech u namáhanějších moderních motorů téměř při každém tankování.
Náhlé rozsvícení červené olejničky na přístrojovce značí, že je oleje v motoru málo nebo nemá dostatečný tlak. Když je oleje málo, je nutné co nejrychleji zastavit a olej dolít.
Moderní motory, i přestože do nich výrobci stále častěji doporučují tzv. longlife oleje, tedy oleje s prodlouženou dobou výměny, vyžadují paradoxně větší péči o olej než ty staré. Motorový olej se běžně mění po ujetí 10 až 15 tisíc kilometrů, závisí to na typu automobilu. Automechanici ale doporučují kontrolovat jeho stav mnohem častěji. Dolévání není nic neobvyklého.
„U všech typů motorů dochází k úbytku motorového oleje,“ říká školitel mechaniků sítě autoservisů A.T.U. Petr Mošnička
"U všech typů motorů, především u těch moderních, dochází k úbytku motorového oleje," vysvětluje školitel mechaniků sítě autoservisů A.T.U. Petr Mošnička. Je to dané složitostí konstrukce. Zvláště na to podle zkušeností techniků trpí dieselové motory.
Jak kontrolovat a dolévat
"Na víčku oleje bývá symbol olejničky. Víme tedy, kudy olej nalít," opakuje Mošnička to, co si pamatujeme z autoškoly. Barevnou měrku najdete vždycky. Bývá zakončena ouškem z červeného nebo oranžového plastu.
Kontrola oleje je jednoduchá, nejdřív měrku vytáhnete, otřete hadrem, suchou ji vrátíte zpátky, zatlačíte nadoraz a potom znovu vytáhnete a zjistíte hladinu oleje. "Není důležité, jestli je olej ohřátý nebo vychladlý, ale důležité je, aby byl nateklý dole v olejové vaně," vysvětluje servisman.
Hladina oleje by se měla pohybovat v rozsahu vyznačeném ryskami nebo prolisy. Stav pod minimem ani přes maximum není vhodný. Pokud zjistíte, že je třeba olej dolít, doplňujte ho po menších částech. Dolijte půllitr, zkontrolujte a případně dolévejte po částech znovu. "Nad maximum určitě nedolévejte, hrozí poškození například katalyzátoru," varuje Mošnička z A.T.U.
"Obecně platí pravidlo: pokud mám málo oleje nebo žádný, ať doliju jakýkoliv olej, určitě se nic nestane. Všechny oleje jsou mezi sebou vzájemně mísitelné," vysvětluje.
Když dolijete méně kvalitní olej jiné specifikace, než předepisuje výrobce motoru, může tím degradovat kvalita oleje, který už v v motoru je. V takovém případě je třeba nechat ho brzy vyměnit. "V případě nouze je ale lepší dolít jakýkoliv olej a jezdit než shánět olej, který tam patří, a motor mezitím poškodit," upozorňuje Mošnička.
Při výměně oleje si v servisu řekněte o litr navíc a vozte ho s sebou. Může se vám hodit k dolití na požadované množství a zároveň budete mít jistotu, že nebudete mísit typy.
Moderní olejožrouti
Jak je ale možné, že moderní turbodiesely spotřebovávají olej a výrobci v návodu tvrdí, že "spotřeba až jednoho litru oleje na 1 000 kilometrů je v normě"?
"Ten litr je samozřejmě přehnaný, je to jednoznačný alibismus ze strany výrobce a vyhýbání se závazkům. Ovšem spotřeba dejme tomu do dvou deci oleje na tisíc kilometrů jízdy ještě nemusí mít z dlouhodobého pohledu na kondici motoru žádný negativní vliv. Olej může agregátem procházet beze škod, zejména pokud se spaluje rovnoměrně na všech válcích," vysvětluje specialista na naftové motory Martin Vaculík, šéftechnik časopisů AutoDiesel a AutoOjetiny.
Motor, který není opotřebený, spotřebovává olej nejčastěji kvůli nedostatečné jakosti povrchu válců, tedy nekvalitnímu honování. "Dále bývá na vině nepřesná ovalita pístů či válců. To první je věc jejich náročné výroby, to druhé může být dáno i konstrukčně," vysvětluje Vaculík.
Podle něj musí konstruktéři motorů často bojovat s nestejnoměrnou tepelnou roztažností hliníkových pístů a ocelových bloků, vždycky pak s rychlejším ohřevem pístů oproti zbytku motoru.
"Citelné je to hlavně u motorů s velkým vrtáním. Píst se nesmí zadřít ani v kritické fázi, tedy chvíli po startu, kdy už je zahřátý, ale motor ještě ne. S většími vůlemi mezi pístem a válcem toto riziko klesá, stejně jako klesá tření. Snižování tření je přitom způsob, jak snížit spotřebu paliva i z ní vyplývající emise CO2," popisuje Vaculík.
Na tyto parametry kladou výrobci důraz, ale na druhé straně opomíjejí hlediska spotřeby oleje a životnosti, kterým větší vůle neprospívají.
"Moderní výkonné a úsporné diesely s extrémním tepelným namáháním pístů tak mohou mít vyšší spotřebu oleje než jejich předchůdci," míní Martin Vaculík a dodává, že vyšší spotřeba oleje se může projevovat a lze ji tolerovat také v období záběhu, kdy se povrchy teprve přizpůsobují.
Odborník na naftové motory ještě přidává jednu zajímavost. "Negativní vliv na spotřebu oleje má nejen časté využívání plného výkonu, ale i pravý opak." Pokud tedy hlavně v zimě jezdíte hodně pomalu, motor pracuje dlouho podchlazený a nemusí se vůbec zahřát na provozní teplotu krátkou jízdou do práce, proto může motor pít olej také.
Na značce nezáleží, důležité jsou parametry
Pokud motor vašeho vozu nějaký ten olej "požírá", radí Martin Vaculík toto: "Nejlepší je kontrolovat hladinu motorového oleje při každém druhém tankování."
Pro dolévání můžete používat olej jakékoli značky, přestože výrobci rádi doporučují nějaké konkrétní. "Jediné, na čem záleží, jsou fyzikální a výkonové parametry," vysvětluje. "Vždycky používejte olej stejné viskozity a stupně výkonnosti, kterým je už motor naplněný," radí uznávaný odborník.
Mezinárodní specifikace olejů se označují například SAE 5W-30, ACEA C3, API SJ/CF, některé automobilky používají své interní označení - například VW 507.00. Tento údaj většinou najdete na štítku, který servisy provádějící výměnu oleje buď umísťují někam do motorového prostoru, nebo lepí zevnitř na sloupek dveří. Pomoci může také návod k obsluze auta.
Nevíte-li si rady, nepanikařte. "Pokud si u vozu, který není starší tří let, nejste jisti typem olejové náplně, jistě nic nezkazíte olejem označeným 5W-30, ACEA C3 (většina z těchto produktů plní i normu VW 507.00). Ten nezanáší filtr pevných částic a snese prodloužené výměnné intervaly," doporučuje Vaculík.
A přidává ještě vlastní zkušenost. "Spousta prodejců nabízí oleje s obrovskými maržemi, takže se cena třeba 5W-30 pohybuje běžně kolem 600 korun za litr. Na značce přitom záleží minimálně - já používám český Mogul Extréme, který má doporučenou maloobchodní cenu 339 Kč za litr. Od zahraničních olejů se ten český liší jen obalem."
