Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Známá auta s netypickou značkou: mercedes od Renaultu, alfa od Nissanu

aktualizováno 
Takzvaný badge engineering zažívá především v posledním desetiletí v automobilovém průmyslu velký rozmach. Prodej jednoho auta pod více značkami je totiž velmi jednoduchou cestou, jak ušetřit peníze na vývoj i výrobu vozu.

Renault Logan | foto: Renault

Mnohé příklady jsou nám důvěrně známé, automobilová historie však odhalí i méně obvyklá a podstatně starší svědectví tohoto trendu.

Může se hodit

Potřebujete nové auto? Vyberte si z naší široké nabídky značek a modelů na Automodul.cz.

Snaha spořit náklady totiž automobilky žene k tomu vyvíjet čím dál víc modelů společnými silami se svými soupeři. A tak příkladů, kdy se jedno auto prodává pod více značkami, přibývá.

V poslední době je pro české motoristy nejvýraznějším zástupcem tohoto trendu Škoda Citigo, která se v Bratislavě vyrábí po boku dvojčat Volkswagen Up! a Seat Mii. Z domácích podmínek také dobře známe japonsko-francouzskou trojici Toyota Aygo, Peugeot 107 a Citroën C1 z kolínské továrny TPCA.

Dodávka Mercedes Citan

Dodávka Mercedes Citan

Pojem badge engineering jednoduše označuje situaci, kdy se z jednoho auta stane auto jiné, aniž to bylo třeba původně plánováno. A tak se dnes setkáme s Renaultem Kangoo se značkou Mercedes-Benz. Ano, malá dodávka citan je francouzským vozem s pozměněnou maskou.

Transatlantická mise

Podobných případů najdeme v automobilové branži bezpočet, jejich kompletní výčet snad ani není možné pořídit. Vždyť, pokud bychom chtěli jít do detailu, v podstatě všechny evropské modely Opelu jsou součástí této praxe: v Británii totiž nesou tamní tradiční značku Vauxhall. A některé evropské modely se v Austrálii prodávají jako Holden, pár modelů australské značky se zase dostalo na britský trh jako Vauxhall. Vybírat proto budeme ty nejzajímavější případy.

Buick Regal je americkým přímým dvojčetem Opelu Insignia. Obě auta sdílí...

Buick Regal je americkým přímým dvojčetem Opelu Insignia. Obě auta sdílí platformu Epsilon II koncernu General Motors, ale v USA je regal poněkud honosnějším vozem než insignia v Evropě, což souvisí s tradicí značky Buick.

Až překvapivě často se trend badge engineeringu objevuje v transatlantické spolupráci evropských a amerických automobilek. Dříve to bylo především v režii koncernu GM, i dnes u něj najdeme několik důkazů badge engineeringu, navzdory většímu soustředění na globální modely. Se stahováním Chevroletu z evropského trhu se však možná opět dočkáme výraznějších výsledků tohoto trendu. Dnes prozatím v USA můžete potkat třeba Opel Insignia coby Buick Regal, Opel Mokka (který má jinak tvarově odlišné dvojče Chevrolet Trax) zase jako Buick Encore. Buick Verano je pro změnu Opel Astra, případně kabriolet Cascada.

Buick Encore

Trochu smutným králem trendu přeznačování aut je v poslední době koncern Fiat, který pod svá křídla začlenil americký Chrysler. Směrem z Evropy do USA je cesta vcelku zajímavá: pod americkou značkou užitkových vozů RAM se prodávají dodávky Fiat. Nejnověji se tu bude Fiat Dobló prodávat coby Ram ProMaster City. Už dříve v roce 2013 se v USA objevil i Fiat Ducato coby Ram ProMaster. Ten mimochodem nahradil další produkt badge engineeringu, ještě z dob, kdy Chrysler patřil pod Daimler. Mercedes Sprinter se tu prodával jako Dodge (později Ram) Sprinter. Mimochodem, Sprinter má dvojče i v Evropě: u Volkswagenu je jím velký užitkový crafter a i toto partnerství právě končí.

Fiat Freemont

Fiat Freemont je dvojčetem Dodge Journey.

Směrem z USA ovšem do Evropy putují modely, které si tu příliš obdivu nezískaly. Snad krom Fiatu Freemont, což je původně Dodge Journey. Fiat Viaggio coby přepracovaný Dodge Dart se do Evropy nedostal a je vyhrazen pouze Číňanům. Namísto toho získali evropští zákazníci necharismatické lancie. Coby Lancia Thema se tu prodává mohutný Chrysler 300, model 200 zase nese označení Lancia Flavia.

Lancia Thema

Lancia Thema

U velkoprostorového modelu se pak jméno neměnilo, Chrysler Voyager se tak v Evropě jmenuje Lancia Voyager. Voyager se mimochodem v USA prodával i coby Volkswagen Routan, ovšem nepříliš úspěšně. Ještě však zpět k Chrysleru a Fiatu. Jelikož v Británii se vozy značky Lancia již neprodávají, malý italský model Ypsilon se tu prodává jako chrysler.

Když levné nejsou levné

Použití jiné značky pro původní automobil se často týká jen vybraných trhů. Automobilky tak snadno reagují na lokální podmínky trhu, vnímání značky i celkovou náročnost zákazníků. Není jistě nijak překvapivé, že se vozy značky Dacia na řadě trhů prodávají jako renault. Dacie tak coby renault potkáte třeba na Ukrajině, v Rusku, v některých blízkovýchodních zemích nebo v Jižní Americe.

Modelová jména jako Logan nebo Sandero přitom většinou zůstávají zachována, byť i tady najdeme výjimky. V Mexiku se třeba logan prodává jako Nissan Aprio. A pro SUV Duster obnovil Nissan ve svém nabídce jméno Terrano. Jak je vidět, přeznačení auta se týká trhů, kde nemá značka Dacia (téměř) žádnou historii a kde levný původ modelů nekazí image značky. V Rusku se však třeba logan objevil jako Lada Largus.

Lada Largus

Lada Largus

Podobný postup zvolil Volkswagen v případě někdejšího modelu Škoda Felicia Pickup. Model se totiž krátce v letech 1995 a 1996 vyráběl pro exportní účely jako Volkswagen Caddy. Tentokrát se export neomezoval jen na "nevyspělé" trhy, u užitkového vozu opět nevadila celkově jednodušší a levnější povaha auta. I tak ovšem bylo toto provedení pouze jakýmsi dočasným řešením do doby, než VW přišel s vlastním typem postaveným na základě třetí generace VW Polo. Tento typ se prodával i jako Seat Inca.

Dalším neobvyklým modelem je Rover CityRover, auto, které se původně narodilo v Indii coby Tata Indica. Pro skomírající britskou automobilku to byl v roce 2003 levný způsob, jak přijít k malému a levnému modelu. Bohužel, zákazníci, kteří už tak měli s renomé Roveru potíže, jednoduchý, avšak nepříliš kvalitní model s překvapivě nekonkurenceschopnou cenovou neocenili. CityRover tak byl jedním z posledních hřebíčků do rakve automobilky, která se v roce 2005 poroučela do insolvence.

Málo známým příkladem může být třeba Hyundai Accent, který se v Mexiku prodával jako Dodge Attitude nebo Verna, to v závislosti na generaci auta.

U zrodu značek

V době, kdy byl automobilový svět ještě podstatně roztříštěnější než dnes, se přeznačování modelů dělo většinou za trochu jiných podmínek. V podstatě shodná praxe tehdy fungovala jako prodej licencí na výrobu daného vozu. Na licencích byla ve velké míře vystavěna automobilová výroba v celém socialistickém bloku.

Značky Lada, Oltcit, Dacia, Polski Fiat a další, ty všechny by bez svých původních vzorů snad ani nevznikly. I když u toho polského fiatu byla  situace torchu jiná: už v meziválečném období se totiž tehdejší Fiat 508 Balilla vyráběl v Polsku jako Polsi-Fiat 508. "Pětsetosmička" byla ve své době opravdový světoběžník, jako Simca-Fiat se vyráběla i ve Francii, jako NSU-Fiat v Německu. A slavný český Walter Junior? To je totéž auto, licenci česká automobilka koupila v roce 1932, předtím už v licenci Fiatu vznikaly tři jiné modely Walter (Bijou, Princ a Lord).

To jsme ovšem dost odbočili do dob, ve kterých je těžké mnohé konkrétní případy výroby stejných vozidel pod různými značkami vysledovat. Vraťme se tedy ke vzniku značek v době pozdější. Polski Fiat se po svém znovuobnovení za dob totality proslavil především výrobou typu 126p přezdívaného maluch, předcházela mu však licenční výroba většího typu 125.

V Plzni se o víkendu konal sraz majitelů vozů Fiat 126. Kolonu autíček...

Fiat 126p maluch

Fiat 125 byl vůbec oblíbeným licenčním typem, vznikal třeba i jako Zastava 125pz. Mnohem slavnějším "dárcem" je ovšem o trochu starší příbuzný Fiat 124, který se stal základním kamenem jedné z nejznámějších východních značek: Lada, nebo chcete-li, VAZ. Legendární "žigulík" není nic jiného než přepracovaný licenční Fiat 124.

Lada VAZ 2101

Lada VAZ 2101

Rumunské značky Oltcit a Dacia se zase rodily na základě spolupráce s Francouzi. Svou poruchovostí nechvalně známý Oltcit Club přitom vznikl jako samostatný model vyvinutý s Citroënem, auto nemá v podstatě nic společného se vzhledově podobným pětidveřovým Citroënem Visa, který bývá označován za jeho předobraz. Obě auta však vznikla souběžně a Francouzi začali vyrábět typ Visa, zatímco tehdejší Prototype Y šel k ledu, než se pak objevil jako oltcit. Paradoxně se tak badge engineering projevil opačným způsobem, než bychom očekávali: z olcitu vycházel na některých trzích prodávaný Citroën Axel.

Dacia 1100

Dacia zase začínala s produkcí licenčního Renaultu 8, který se prodával jako Dacia 1100. Mnohem známější je pak model Dacia 1300, což byl licenční Renault 12. S tímhle autem si Dacia paradoxně vystačila v různých obměnách až do doby, kdy Renault po pádu východního bloku automobilku koupil a teď naopak rumunská auta často nesou francouzskou značku.

I korejský automobilový průmysl vyrostl především na licencích. První vůz Hyundai byl licenční Ford Cortina, mnoho raných modelů Kia pocházelo od Mazdy nebo Fordu. Koncern Daewoo začínal s výrobou aut ve spolupráci s Toyotou, ovšem pak přišla i pro našince známá spolupráce s koncernem GM. A tak se u nás v době těsně před sametovou revolucí objevilo Daewoo Racer, což byl přepracovaný Opel Kadett.

Seat 600 dosahoval nejvyšší rychlosti 115 km/h a 1 000 metrů s pevným startem...

Seat 600 dosahoval nejvyšší rychlosti 115 km/h a 1 000 metrů s pevným startem ujel za 45,5 sekundy.

Ani španělský Seat by bez přeznačení modelů vlastně nevznikl. Automobilka vznikla za asistence Fiatu a všechny její první modely byly přeznačenými italskými auty. Slavný Fiat 600 se tak prodával i jako Seat 600, pod značkou Seat se však prodávala i taková auta jako třeba frajerský Fiat 124 Sport Coupé.

(Rádoby) exkluzivní klub

Přeznačování aut se mnohdy nevyhne ani neobvyklým a poměrně exkluzivním vozům. Jedním z povedených důkazů bagde engineeringu v této oblasti z poslední doby je dvojice sportovních modelů Toyota GT-86 a Subaru BRZ. Tím méně povedeným důkazem je pak miniaturní Aston Martin Cygnet, což je Toyota iQ s charakteristickou maskou britské značky a s exkluzivní výbavou.

Aston Martin Cygnet

Aston Martin Cygnet

K badge engineeringu se občas uchýlila i automobilka Lotus. Opel Omega (nebo spíše odpovídající Vauxhall Carlton) tak můžeme potkat se značkou Lotus a odpovídajícím jménem. Na počátku devadesátých let šlo o nejrychlejší silniční sedan vůbec. O pár let později se karty obrátily, korejská Kia tehdy v roce 1995 koupila licenci na výrobu roadsteru Lotus Elan, jehož výrobu právě Lotus ukončil.

Mitsubishi 3000GT

Mitsubishi 3000GT

U nás poměrně známým produktem badge engineeringu je dvojice sportovních vozů Mitsubishi 3000 GT a Dodge Stealth – to proto, že prvním jmenovaným jezdil hokejista Jaromír Jágr. Méně známé případy přeznačení vozů jsou pak některé modely slavné italské automobilky Alfa Romeo. Ta po cizích modelech sáhla v nouzi několikrát: Dauphine Alfa Romeo coby licenční Renault Dauphine na přelomu padesátých a šedesátých let, ani Alfa Romeo Arna jako přepracovaný Nissan Cherry však úspěch nepřinesly. Doufejme, že další pokus už vyjde automobilce lépe: na základě čtvrté generace Mazdy MX-5 by měla vzniknout novodobá Alf Romeo Spider.

Alfa Romeo Arna

Alfa Romeo Arna

Změnou značky a kosmetickými změnami ve výbavě a vzhledu také vznikly exkluzivní japonské značky Lexus, Infiniti a Acura, další příklady najdeme v jejich produkci dodnes.

Když vznikne průšvih

Už mnohé výše zmíněné automobily, které převlékly značku, byly vcelku velkými průšvihy. Badge engineering má však za následek i další přehmaty, často daleko méně známé. Za všechny můžeme jmenovat například Hondu Crossroad, což byla v Japonsku prodávaná varianta Land Roveru Discovery. Auto se "proslavilo" svou chronickou nespolehlivostí.

Mezinárodní diplomatickou patálii pak vyvolalo auto, které mělo motorizovat chudou Indonésii. Vůz nazývaný Timor měl být licenčně vyráběnou Kiou Sephia první generace. Ta sama vycházela z šesté generace Mazdy Familia, u nás známé jako 323. Timor se měl vyrábět v továrnách v Indonésii a podíl lokálních komponent měl překročit 60 procent.

Timor S515 je vlastně Kia Sephia

Timor S515 je vlastně Kia Sephia

Namísto toho však byla auta téměř hotová dovážena z korejských továren, což vyvolalo velkou vlnu nevole ze strany ostatních automobilek, které na indonéském trhu působily. Timor byl totiž asi dvakrát levnější než kterýkoli jiný odpovídající automobil, protože požíval výhod národního výrobce, zatímco zahraniční automobilky musely na indonéském trhu platit vysoká dovozní cla, daň z luxusu, ať už na celé automobily nebo dovážené komponenty. Z produkce v indonéských továrnách pak pochopitelně odváděly daně a další poplatky do státní kasy a umořovaly své investice. Timor nic z toho dělat nemusel.

Celou aféru z přelomu let 1996 a 1997 ukončila asijská ekonomická krize a s ní pád Kia Motors. O rok později navíc padl režim prezidenta Suharta, od kterého se pak chtěla většina země distancovat a tak projekt timoru zůstal u ledu. Do Indonésie bylo dovezeno necelých 40 000 sephií s písmenem T na kapotě.

Když mají zachraňovat značky

Badge engineering se také často stal prostředkem k záchraně mnohých automobilek. Nutno říci, že neúspěšně. Tak například mezi poslední záchvěvy Saabu patří modely jako 9-2X, což je Subaru Impreza s maskou švédské značky. Velké SUV 9-7X pak byl pro změnu převlečený Chevrolet Trailblazer. Model 9-4X, který měl být přece jen původnější a vycházel z Cadillacu SRX, už k zákazníkům vlastně téměř nezamířil. Opačným směrem ovšem předtím putoval model 9-3, když se v objevil jako Cadillac BLS. Ani tento model, který měl především pomoci Cadillacu prorazit v Evropě, úspěch nezaznamenal.

Terénní Saab 9-4x vyráběla automobilka v Mexiku.

Terénní Saab 9-4x vyráběla automobilka v Mexiku.

Začátkem konce britské automobilky Rover se v podstatě staly licenční modely Honda. V roce 1984 se prvním výsledkem spolupráce stal model Rover 200, což byla Honda Ballade, sama odvozenina civiku. O dva roky později se objevil velký Rover 800 coby přepracovaná Honda Legend. Mezi tuto dvojici se pak vklínily ještě modely 400 a 600, což byly odvozeniny Hondy Concerto a Accord.

I legendární americké značky měly být zachraňovány přeznačenými auty. Řada modelů Pontiac a Oldsmobile před zrušením těchto značek vycházela z jiných modelů GM, především z chevroletů. Nová značka Saturn se zase v posledních letech působení snažila zachránit přeznačenými opely.

Kde je hranice

Fotogalerie

Výroba jednoho auta pod více značkami je v automobilovém průmyslu běžnou praxí už od jeho dávných dob. Kde končí jednoduchý badge engineering a přichází společná stavba na jedné platformě, se ovšem už dnes často složitě odhaduje. I některá auta uvedená v tomto článku mohou být brána jako spíše společný technický základ.

V dnešní době univerzálních platforem by jinak mohly být za prodej téhož auta pod jinou značkou brány vozy jako VW Golf, Audi A3, Seat Leon nebo Škoda Octavia. V pravém smyslu slova však o badge engineering nejde, u něj se totiž jedná především o auta vizuálně blízká, byť tomu nemusí podoba masky na první pohled napovídat. I proto v našem přehledu chybí například Maserati MC-12, které je přepracovanou verzí Ferrari Enzo. Spíše však jde o nové použití platformy a techniky enza, karoserie Maserati je zcela svébytná.







Nejčtenější

Bernhard Maier, předseda představenstva Škody Auto
Škoda chce zdvojnásobit výrobu, modely se mají mezi sebou více lišit

Šéf automobilky Škoda Bernhard Maier vidí budoucnost značky hlavně v elektromobilech a SUV. Design jednotlivých modelů chce více proměnit, aby byly jednoduše...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Namrzlé auto se sněhovou čepicí nesmí na silnici, policie bude přísná

Dopravní nehody způsobené padajícím ledem z návěsů kamionů evidují policisté v kraji každý rok. Letošní novela zákona přitom zakazuje řídit vozidlo, na kterém...  celý článek

Toyota C-HR
Opiový sen mistra origami: první jízda s bláznivou toyotou

Toyota má image solidních aut pro starší a pokročilé. Poctivě však pracuje na tom, aby se to změnilo. Novinka v podobě křížence jménem C-HR patří svým vzhledem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.