Přijde vám zvláštní, když komunisté veřejně litují odchodu světoznámého magnáta, v marxistické hantýrce vykořisťovatele, z jejich hájemství? V indickém svazovém státě Západní Bengálsko se tak děje.
Právě zde totiž indický průmyslový magnát Ratan Tata (na snímku) hodlal zbudovat továrnu na vůz Nano, který proslul nejnižší cenou na světě ještě předtím, než vyjel na silnice. Není divu: při současném kurzu by se dal pořídit za zhruba 45 tisíc korun.
Jenže včera společnost Tata Motors potvrdila dohady o tom, že přerušila výstavbu továrního komplexu u bengálského Singuru. Na dobu neurčitou. A to přesto, že firma do výstavby obří dílny investovala už 350 milionů dolarů (asi šest miliard korun). Podle zdrojů z firmy Tata i místních novin z oblasti zmizeli také zahraniční specialisté, které indický magnát k rozjetí výroby přizval.
Znamená to jediné: začátek výroby nana, který slibuje proměnit Indii v zemi na čtyřech kolech, se zdržuje.
Bouří se farmáři, město je pro
Proč tedy magnát Tata zřejmě i se svou investicí opouští Bengálsko? Důvodem jsou protesty místních farmářů, které se zvrhly do ozbrojených půtek. V Západním Bengálsku stojí na silničních tazích barikády, na nichž zklamaní příznivci Tatovy továrny napadají její odpůrce.
Věc zašla tak daleko, že se do ní musela aktivně vložit i policie. Jak vše začalo? V Bombaji narozený podnikatel vyslyšel vábení západobengálských marxistů, kteří jsou u moci od roku 1977 – vždy na základě demokratických voleb.
Vládnoucí komunisté si od výroby automobilu Nano nedaleko hlavního města Kalkaty slibovali jak vyšší zaměstnanost, tak zlepšení image své strany i státu.
Vyvlastnili proto 400 hektarů země. Proti tomu se však postavili místní farmáři: ti jsou v Bengálsku silnou, v řadě ohledů protežovanou skupinou. Jejich požadavky jsou pro automobilku likvidační: chtějí zpět asi 40 procent vyvlastněné půdy.
Za farmáře se postavila opoziční strana Trinamul, která ucítila příležitost ponížit marxisty. Když pak novinami proběhly zprávy o sebevraždách rolníků, které stát zbavil půdy, stoupenci a odpůrci továrny se do sebe pustili se zbraněmi v rukou.
Dělníky na stavbu továrního komplexu musela doprovázet policie. Až nakonec stavba osiřela. "Atmosféra kolem továrny na nano je i nadále nepřátelská a napjatá. Neexistuje způsob, jak by továrna mohla fungovat efektivně, pokud k nám prostředí nebude přátelštější," konstatoval mluvčí automobilky.
Přitom podle průzkumů veřejného mínění podporuje vznik fabriky na nejlevnější auta planety 85 procent obyvatel Západního Bengálska. Hlavně obyvatelé měst. I proto včera bengálskou Kalkatou pochodovaly stovky demonstrantů s plakáty "Ano Tatovi, ne Mámatovi". Jde o odkaz na Mámatu Banerdžiho, předáka opoziční partaje Trinamul.
Kam se továrna přestěhuje?
Ratan Tata se zatím podle všeho ještě definitivně nerozhodl opustit Bengálsko. Nicméně, už řadu dní se spekuluje o tom, kam výrobu případně přesune. Nabídek nemá málo: ozvala se mu rodná Maháráštra, o továrnu stojí též státy Urísa, Paňdžáb, Uttarákhand či Karnátaka.
Společnost Tata představila superlevný vůz Nano začátkem roku na autosalonu v Dillí s tím, že ještě letos zahájí jeho prodej. Což prý stále hodlá splnit.
| Tata Nano v číslech | |
|
délka x šířka x výška |
3,1 x 1,5 x 1,6 m |
| objem motoru | 623 cm3 |
| spotřeba | 4,5 l/100 km |
| cena | 45 000 Kč |
