Benz se snažil vozidlo zdokonalit a počátkem roku 1893 obdržel patent na systém řízení dvojice předních kol. Údajně na památku vítězství nad tímto technickým problémem nazval čtyřkolový vůz Victoria.
Carl Benz osadil automobil vzadu vodorovným jednoválcem o objemu 1726 cm3 ,který dával asi čtyři koně při 400 otáčkách za minutu. Systém odpařovací karburace pracoval na principu odsávání těkavých benzinových par. Převodovku představovaly dvě řemenice a ploché řemeny, zpátečka ve formě planetového soukolí přenášela hnací sílu na zadní kola článkovými řetězy. Nezbytné prvky vozidel automobilového dávnověku dále charakterizovaly plné pryžové obruče místo pneumatik a pásové ruční brzdy na zadních kolech. Také celkovým vzezřením dělala V ictoria čest označení »kočár bez koní«. S hmotností 650 kilogramů dosahovala maxima kolem 20 kilometrů v hodině. Nebylo snad ani možné, aby V ictoria nezaujala Barona T heodora von Liebig juniora, který spravoval rozsáhlé textilní impérium na severu Čech a zajímal se o vše nové. 31. října 1893 se objevil v Benzově továrně, během čtvrthodiny absolvoval krátkou projížďku vozem, dohodl jeho dodání do konce roku, zaplatil tučnou zálohu, a jelikož spěchal na vlak, zase zmizel. K e svému majiteli putovala V ictoria po železnici spolu se zkušeným továrním mechanikem, který měl mladého nadšence zasvětit do tajů obsluhy a údržby vozu. Ten musel být proclen nadvakrát - nejdříve jako »kočár bez oje« a potom jako »dvousetkilogramový plynový motor«, jelikož celní správa ještě neměla položku »automobil«. Také problém s řidičským oprávněním byl vyřešen jen díky Liebigově vlivu a peněžence. Na jaře 1894 Liebig pojal odvážný plán navštívit svoji matku v asi 1000 kilometrů vzdáleném Gondorfu. Poté, co tento úmysl sdělil dopisem Benzovi, dostal obratem odpověď, že na takovou vzdálenost nemůže firma za vůz ručit. T rasu z Liberce do Gondorfu urazil Liebig přes mnohé peripetie během 16. až 22. července za 69 hodin čistého jízdního času, což představuje průměrnou rychlost asi 13,6 km/h. Z Gondorfu Liebig podnikal různé výlety. Celkem spotřebovala V ictoria asi 140 litrů benzinu, který se tehdy kupoval v lékárnách, a asi 1500 litrů vody - ta se vypařila z otevřeného systému chlazení. Díky svým stykům s konstruktérem stál Liebig také u zahájení výroby automobilů v Kopřivnici, kde začali stavět vozy podle Benzova vzoru a s Benzovými motory. Liebigův první automobil, který je také prvním vozem provozovaným na našem území, tvoří základ sbírky Národního technického muzea v Praze na Letné.
Carl Benz osadil automobil vzadu vodorovným jednoválcem o objemu 1726 cm3 ,který dával asi čtyři koně při 400 otáčkách za minutu. Systém odpařovací karburace pracoval na principu odsávání těkavých benzinových par. Převodovku představovaly dvě řemenice a ploché řemeny, zpátečka ve formě planetového soukolí přenášela hnací sílu na zadní kola článkovými řetězy. Nezbytné prvky vozidel automobilového dávnověku dále charakterizovaly plné pryžové obruče místo pneumatik a pásové ruční brzdy na zadních kolech. Také celkovým vzezřením dělala V ictoria čest označení »kočár bez koní«. S hmotností 650 kilogramů dosahovala maxima kolem 20 kilometrů v hodině. Nebylo snad ani možné, aby V ictoria nezaujala Barona T heodora von Liebig juniora, který spravoval rozsáhlé textilní impérium na severu Čech a zajímal se o vše nové. 31. října 1893 se objevil v Benzově továrně, během čtvrthodiny absolvoval krátkou projížďku vozem, dohodl jeho dodání do konce roku, zaplatil tučnou zálohu, a jelikož spěchal na vlak, zase zmizel. K e svému majiteli putovala V ictoria po železnici spolu se zkušeným továrním mechanikem, který měl mladého nadšence zasvětit do tajů obsluhy a údržby vozu. Ten musel být proclen nadvakrát - nejdříve jako »kočár bez oje« a potom jako »dvousetkilogramový plynový motor«, jelikož celní správa ještě neměla položku »automobil«. Také problém s řidičským oprávněním byl vyřešen jen díky Liebigově vlivu a peněžence. Na jaře 1894 Liebig pojal odvážný plán navštívit svoji matku v asi 1000 kilometrů vzdáleném Gondorfu. Poté, co tento úmysl sdělil dopisem Benzovi, dostal obratem odpověď, že na takovou vzdálenost nemůže firma za vůz ručit. T rasu z Liberce do Gondorfu urazil Liebig přes mnohé peripetie během 16. až 22. července za 69 hodin čistého jízdního času, což představuje průměrnou rychlost asi 13,6 km/h. Z Gondorfu Liebig podnikal různé výlety. Celkem spotřebovala V ictoria asi 140 litrů benzinu, který se tehdy kupoval v lékárnách, a asi 1500 litrů vody - ta se vypařila z otevřeného systému chlazení. Díky svým stykům s konstruktérem stál Liebig také u zahájení výroby automobilů v Kopřivnici, kde začali stavět vozy podle Benzova vzoru a s Benzovými motory. Liebigův první automobil, který je také prvním vozem provozovaným na našem území, tvoří základ sbírky Národního technického muzea v Praze na Letné.
 Victorii jako typického představitele automobilového dávnověku charakterizovaly plné pryžové obruče místo pneumatik |
