Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bezpečná cesta do školy: nepřeceňujte děti a zrušte mamataxi

  13:00aktualizováno  13:00
Malí školáci nejsou zmenšenou kopií dospělých - na ulici mezi auty přemýšlejí a jednají jinak. Řidiči ve městech by měli být první zářijové dny obzvlášť obezřetní: do jedenácti let je totiž dítě v silničním provozu nevyzpytatelné.

Čtvrtečním ránem začíná nový školní rok a ulice se opět naplní dětmi, které si kromě školní docházky zvykají i na provoz na silnicích.

Pro malé školáky je to velký stres: první zkušenosti ze školních lavic a nové vjemy z pohybu na ulicích kolem školy. Se začátkem školního roku to je pro ně příliš informací. Rodiče by proto podle dopravních expertů neměli spoléhat, že děti zvládnou cestu do školy bez potíží - je to spíše naopak.

Ale pozor, „mamataxi“ není vhodnou metodou, jak dítě uchránit nebezpečí. Lépe je ulice se školákem procházet pěšky a jít dobrým příkladem. Rodiče, kteří s dětmi přecházejí na červenou, při jízdě autem se nepoutají nebo drží v ruce telefon a na kole jezdí bez přilby, nemohou očekávat, že jejich potomci budou brát pravidla silničního provozu vážně.

Bezpečná cesta do školy

  • Naučte dítě chodit samotné tak, že se „na oko“ rozloučíte a pak jdete za ním a sledujete, zda dělá všechno správně.
  • Zkuste se na provoz podívat z výšky dítěte, ať víte, co vidí.
  • Nedovolte dítěti chodit se sluchátky, není pak schopno vnímat nebezpečí.
  • Mějte na paměti, že dítě vnímá jen to, co vidí před sebou.
  • Vysvětlete dítěti, jak se správně rozhlížet. Nejprve doleva, doprava a znovu doleva.
  • Naučte dítě dívat se řidiči do očí, tak má jistotu, že o něm řidič ví.
  • Choďte s ním pouze po vyznačených přechodech a zásadně na zelenou.
  • Vysvětlete mu, že ne všichni dodržují pravidla a že ho může ohrozit i auto jedoucí v jednosměrce v protisměru.
  • Dítě nedokáže odhadnout, na jakou vzdálenost auto zastaví. Vysvětlete mu, že může jít až ve chvíli, kdy auto stojí.
  • Upozorněte dítě, že tramvaj má přednost.
  • Nejnebezpečnější místa jsou přechody přes víceproudé komunikace. Vysvětlete dítěti, že může přecházet, až bezpečně zastaví auta v obou pruzích v daném směru.

Zdroj: Martin Farář, BESIP

„Bohužel však malé děti nejsou schopny posoudit míru rizika, kterému se reálně vystavují. Podobný negativní vzor může být rázným nakročením k tragédii, která poznamená životy desítek dalších lidí,“ varuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Podle odborníků rodiče schopnosti svých dětí pohybovat se bezpečně v silničním provozu přeceňují. Zvlášť chování dětí do 11 let je často nevyzpytatelné. Dopravní situaci vnímají jinak, přemýšlejí a jednají jinak než dospělí. Nejen s novopečenými školáčky je proto dobré ještě před zahájením školního roku opakovaně projít či projet trasu od domova do školy a zpět. Ve dne a po trase, kterou znají, potřebují dohled dospělého přibližně do 7 let. A pozor - i malá změna nacvičené trasy jim může způsobit v hlavách zmatek.

Bezpečný pohyb po rušných ulicích a víceproudých komunikacích pak děti samostatně dobře zvládnou od 12 let. Zkrátka žáčci prvního stupně základní školy jsou s ohledem na dopravní bezpečnost nespolehliví.

Chodec bez odhadu a se špatným výhledem

Cesta, která je vhodná pro dospělého, nemusí být tou nejlepší variantou pro dítě. Na dítě může číhat nebezpečí v podobě přecházení přes rušné ulice v místech, kde nejsou přechody pro chodce a kde není provoz chodců řízen semafory. Trasu s potomkem otestujte a nechte jej během cesty přemýšlet.

„Dítě by mělo mít prostor, aby se mohlo samo průběžně ptát. Svými otázkami často rodiči naznačí, že mu něco není jasné, případně že v něčem vidí velký problém. Na vše je třeba dívat se dětskýma očima,“ upozorňuje Roman Budský. Všechno je nutné vysvětlovat natolik názorně, aby si to dítě umělo představit, a umělo tak samo najít správné řešení.

Malí školáci by při přecházení především rušnějších vozovek měli využívat pouze přechodů pro chodce. Je ovšem třeba jim důkladně vysvětlit, že zebra je sice kamarád, ale že na ni nemohou vstoupit bez pečlivého rozhlédnutí se. Do silnice by měli vstupovat až tehdy, kdy všechna auta opravdu zastavila. A pozor na tramvaje, ty mají přednost vždy.

V každém případě by malí školáci měli být pro ostatní účastníky silničního provozu dobře viditelní. Pestře zbarvené oblečení rozhodně dítě na silnici zviditelní. Děti si navíc ve výrazných barvách libují, byla by škoda toho nevyužít. Současné aktovky či batohy jsou vybaveny reflexními prvky. Je dobré ještě nějaké další (například v podobě přívěsku) školákovi přidat, třeba za správně zvládnutou trasu.

Pozorní musí být i šoféři

Začátek září je hektický i pro řidiče, obzvláště pro ty, kteří kolem škol jezdívají. Ti musí pamatovat na to, že přes prázdniny odvykly čilému městskému provozu i větší děti. Spatří-li řidič v blízkosti vozovky dítě, nejednou posuzuje a vyhodnocuje možný vývoj situace ze svého úhlu pohledu. Dospělý umí analyzovat více faktorů najednou, je schopný přemýšlet abstraktně.

Nebezpečné přecházení školáků
Nebezpečné přecházení školáků

Nebezpečné přecházení školáků

Naopak malé děti, přinejmenším ty do osmi let, špatně odhadují vzdálenost a rychlost přibližujících se vozidel, mají menší zorný úhel pohledu a při své výšce nemůžou mít dostatečný přehled. Navíc se často plně nesoustředí na dopravní situaci a lehce se nechají vyrušit. A jakákoli frustrace pak změní jejich vnímání dopravy na vozovce. Může to být jen hádka s kamarády nebo pětka ve škole.

„V tu chvíli není pro dítě bezpečnost prioritou. Je pod silným emočním tlakem a jeho reakce se vůbec nedá předpokládat. Velmi snadno pak může dojít k nehodě,“ doplnila psycholožka specializující se na stresové situace Lenka Čadová.

Fotogalerie

Děti si také často rozdílně vysvětlují navázaný oční kontakt s řidičem. Pro dospělého za volantem to může znamenat potvrzení, že jej chodec vidí, že si je vědom rychlosti jeho vozidla a vzájemné krátké vzdálenosti, že tedy nevstoupí do silnice. Dítě to nejednou vnímá opačně, jako potvrzení, že je řidičem registrováno, a může se tak bezpečně pustit do přecházení.

Do školy autobusem či tramvají

Řada dětí bude do školy cestovat autobusem či tramvají. Ani to není bez rizika. Neuškodí s dětmi trasu do školy projet opakovaně. Pečlivě vysvětlit, jak bezpečně nastupovat, jak se chovat během přepravy i jak vystupovat. A také to, že děti jsou malé a pro řidiče snadno přehlédnutelné. Musí se vyvarovat přecházení těsně před autobusem či tramvají a přes silnici se vydat až po jejich odjetí ze zastávky.

Přestože dopravní experti pravidla silničního provozu na konci prázdnin pravidelně připomínají, nehod, které si vyžádají dětský život, neubývá. V letech 1993-2015 zemřelo na českých silnicích celkem 751 dětí a v roce 2015 byl podíl dětí na celkovém počtu obětí nehod nejvyšší za posledních 9 let. V letech 2006-2015 zemřelo při nehodách 168 dětí. Z toho téměř třetina dětí (56) zemřela na ulici v roli chodců (viz box níže).

Děti jako oběti dopravních nehod

V letech 1993-2015 zemřelo na českých silnicích 751 dětí. Nejhorší situace byla v roce 1994, kdy zemřelo 75 našich nejmenších. Naopak historicky nejméně dětí zemřelo v roce 2013 - celkem 8. V loňském roce zemřelo 18 dětí, nejvíce za posledních 8 let. Podíl dětských obětí na celkovém počtu mrtvých činil 2,7 procenta. Byl tak nejvyšší za posledních 9 let.

Téměř pětina dětských pasažérů usmrcených v letech 2012-2015 nebyla řádně připoutána. Děti, které nejsou přepravovány v předepsaném zádržném systému, čelí sedminásobně vyššímu riziku úmrtí při dopravní nehodě. Pokud dojde ke kolizi vozidla v rychlosti 50 km/h, na posádku působí takové síly, jež znamenají zvýšení hmotnosti každé z přepravovaných osob na 25násobek. Nepřipoutané dítě bude čelit následkům jako po volném pádu z výšky 10 metrů.

V letech 2008-2015 zavinily děti celkem 3 668 dopravních nehod jako chodci a 1 994 jako cyklisté. Dopravní experti poukazují na to, že hodně dětí na kolech stále nepoužívá přilbu.

V letech 2006-2015 zemřelo při nehodách 168 dětí. Z toho bylo:

  • 87 spolujezdců v osobních automobilech
  • 56 chodců
  • 19 cyklistů
  • 2 cestující na motocyklu
  • 1 řidič osobního automobilu
  • 1 spolujezdec v nákladním automobilu
  • 1 spolujezdec v traktoru
  • 1 cestující v autobusu

Zdroj: Tým silniční bezpečnosti







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.