Pětkové BMW bývá považováno za určitý etalon v kategorii velkých prémiových modelů vyšší střední třídy. A ačkoli někteří analytici v poslední době naznačují, že BMW tak nějak ztrácí dech, na novém pětkovém modelu to rozhodně vidět není. Je to stále jeden z nejlepších, ne-li vůbec ten nejlepší a technologicky nejvyspělejší vůz vyšší střední třídy. A přitom zároveň zůstává i opravdovým autem pro řidiče, kteří se se svým vozem čas od času také rádi hezky svezou.
Tenhle atribut přitom v dnešní době, kdy stoupá popularita SUV a čím dál důležitější jsou různé alternativní pohony, tak nějak upadá do pozadí. Jenže BMW 5 je jasným důkazem toho, že prověřená koncepce sedanu nebo kombi s klasickým uspořádáním pohonu i technika v podobě vznětových motorů nejsou žádné archaismy, které patří do muzea. Naopak, pětka je důkazem toho, že tahle technika pořád patří na vrchol automobilového světa.
Přitom k tomu nejlepšímu ze světa té stávající klasické techniky přidává i pořádnou porci moderních vychytávek – od propracovaného palubního systému až po pokročilé asistenční funkce. Ty možná nedává BMW 5 tak na odiv jako nová generace Mercedesu E, která je jeho hlavním soupeřem, ale v praxi jsou podle nás možná ještě zajímavější, než u Mercedesu. A to jsou hodně silná slova, protože nové „éčko“ je auto, které už mnohdy opravdu téměř dovede řídit samo.
Nafta nepatří do kamen
K vyzkoušení jsme dostali výhradně vznětové verze: šestiválcový model 530d a čtyřválcový 520d. Důvod? Tahle auta tvoří hlavní pilíř nabídky, podle dosavadních zkušeností si je jednoduše bude kupovat nejvíce zákazníků.
A my naprosto chápeme, proč tomu tak je. Ačkoli pětka jistě dovede být s benzinovým motorem ještě o něco kultivovanější, u nafťáků si opravdu není nač stěžovat. Navíc i přes veškeré snahy vývojářů budou diesely stále výrazně úspornější, než zážehové přeplňované motory.
Přímé srovnání nemáme, ale s dieselovým šestiválcem jsme na trase dlouhé asi 160 kilometrů s asi třetinovým podílem dálnice dosáhli průměru pod 8,5 litru nafty na 100 kilometrů, a to jsme auto opravdu nešetřili. Běžně půjde jezdit za 7,5 litru a klidnější řidiči se dostanou bez problémů i hlouběji pod sedm litrů.
U čtyřválce se pak spotřeba při podobném jízdním stylu (a samozřejmě menší dynamice) pohybovala zhruba o litr na sto kilometrů níže, takže jezdci s lehkou nohou by se mohli vcelku snadno dostat i pod šest litrů na 100 kilometrů.
To jsou na opravdu velké, téměř pět metrů dlouhé kombi se silnými agregáty opravdu výborné výkony. Jen pro pořádek – čtyřválec v 520d Touring má 140 kW a 400 Nm, šestiválec v 530d pak disponuje 195 kW a 620 Nm. To nejsou v porovnání s konkurencí nijak závratné hodnoty, ale důležité je, jak agregáty ve voze fungují v praxi.
Nová pětka je obecně asi o 100 kilogramů lehčí, než předchozí generace a pro kombík to platí rovněž. Na autu je to znát a to i z hlediska dynamiky. Ačkoli třeba Mercedes má v éčku zbrusu nový čtyřválcový diesel s mírně větším výkonem (143 kW), dynamicky je na tom BMW, alespoň pocitově, o něco lépe, byť na papíře je Mercedes o desetinku sekundy lepší (7,7 vs. 7,8 sekundy).
Šestiválec pak svým suverénním projevem přesvědčí i mnohé příznivce benzinových agregátů. Je opravdu silný, auto s ním zrychluje velmi lehce a osmistupňová automatická převodovka spolupracuje tak hladce, že snad většina řidičů ani nezatouží po ruční volbě převodů, ať už pádly pod volantem nebo voličem převodovky.
Jediná výtka směrem ke zkoušeným agregátům tak putuje ke čtyřválci za jeho zvukový projev, který je přeci jen hrubší, než třeba u nového konkurenčního motoru od Mercedesu. Nicméně do kabiny se vibrace přenášejí minimálně, jen si posádka více „užije“ onoho typického vznětového dunění – velký objem vnitřního prostoru kombi těmto rezonancím ještě nahrává.
Škola jízdních vlastností
Lehčí pětkový kombík si také zaslouží velké uznání po stránce jízdních vlastností. V těch patřilo BMW 5 vždy na špičku, novinka je ale opět o něco lépe ovladatelná a působí jako mnohem menší auto. Zajímavostí je, že k prvním novinářským testům dodalo BMW auta výhradně ve specifikaci s pohonem zadních kol, čímž jako by naznačovalo, že pohon všech kol xDrive není třeba. A on opravdu v praxi potřeba není, pětka je i jako zadokolka velmi jistá a nehrozí, že by hodlala řidiče jakkoli zaskočit.
Milovníci sportovního svezení tak mohou zaplesat, pětka jim opět zprostředkuje vynikající jízdní zážitky. Auto navíc opravdu suverénně drží zvolenou stopu a nenechá se třeba v zatáčce rozhodit nenadálou nerovností, pořád drží zvolený oblouk a krouží jej jako po kolejích.
To je velký rozdíl třeba i vůči skvělému Mercedesu E, který se v takových případech výrazně rozvlní a vyžaduje od řidiče zásahy do řízení. Mimochodem, právě řízení je opět možná jednou malou součástí, která si „zaslouží“ i trochu kritiky – jak jsme si dnes již bohužel byli nuceni zvyknout, jeho zpětná vazba za moc nestojí. Na druhou stranu u auta této velikosti a kategorie to nemusí být na škodu, řízení je nadále velmi přesné a v dané třídě i hezky hbité a to je určitě důležitější než feedback od kol.
Ačkoli pětkový kombík nabídne i dobré sportovní svezení, jeho další předností je komfort. 5 Touring dostal na zadní nápravu vzduchové odpružení, které pomáhá eliminovat vliv zatížení a zajišťuje autu za všech situací parádní cestovní komfort. Pětka krásně utlumí i velmi rozbitou silnici, přitom s ní řidič neztrácí kontakt a zároveň se zbytek posádky o výmolech nedozvídá skrze zbytečné rány od podvozku. Nic takového se tu nekoná. Příkladné je i celkové odhlučnění auta, na kterém se samozřejmě podepisuje i výborná aerodynamika.
K celkovému pocitu komfortu přispívá i vnitřní prostor. Místa je tu všude dost a ačkoli BMW 5 Touring nepůsobí uvnitř na první pohled tak rozmáchle, jako Mercedes E, nikdo tu nedostatkem místa trpět nebude. Ani zavazadlový prostor o objemu 570 litrů není rekordní, ale díky pravidelnému tvaru toho spolkne určitě spoustu. A potěší možností naložit jej skrz zadní výklopné okno, takže se vám věci nebudou při důkladném zaskládávání sypat ven. Vhod přijde i užitečná hmotnost 730 kilogramů daná právě i vzduchovým odpružením, které na zatížení reaguje.
Chytřejší než řidič
Ačkoli je BMW 5 auto, které opravdu budete velmi rádi řídit, zároveň je to vůz, který lze vybavit těmi nejpokročilejšími asistenty a funkcemi polo-autonomního řízení. A alespoň podle našich prvních dojmů na silnicích v okolí Mnichova, kde ale mohou systémy auta být doslova jako doma, fungují opravdu výborně. BMW 5 Touring tak lze snadno přepnout z auta, které rozdává řidičskou radost, na vůz, který převezme většinu kontroly od řidiče a postará se o pohodlí a bezpečí posádky.
Samozřejmě i nadále platí, že řidič se stále musí plně věnovat řízení a je zcela zodpovědný za řízení auta, nicméně autonomní systémy jsou tu vyladěny tak, že mu řízení maximálně ulehčí a přitom nepůsobí nijak otravně. To je velký rozdíl oproti mnoha případům u konkurence. Pětka se v tomto ohledu může rovnat novému Mercedesu E, který své autonomní schopnosti hodně inzeruje. Ale v mnoha ohledech má trochu jiný přístup. Celkově to vypadá, že éčko je auto, které jako by se opravdu chtělo řídit samo a dává najevo, že je chytřejší než řidič, pětka s funkcemi převzatými z řady 7 je vůz, který sice chytřejší je, ale naopak to úspěšně maskuje a řidiči nechává kontrolu.
Jak se to projevuje? Třeba u nové funkce adaptivního tempomatu. Zatímco Mercedes E umí číst dopravní značky a automaticky zpomalit či zrychlit na aktuální rozpoznaný rychlostní limit, pětka řidiči danou rychlost pouze navrhne. Pohybem ovladače tempomatu na volantu pak může řidič navrženou rychlost akceptovat nebo aktuální limit klidně ignorovat. Navíc si lze v menu nastavit, o kolik nad nebo pod limit má auto jezdit.
V praxi to pak funguje tak, že když vůz při dojíždění do obce přečte padesátku a řidič tuto rychlost akceptuje, s jeho nastaveným odstupem od limitu vůz automaticky zpomalí třeba na 48 km/h (pokud je odstup nastaven jako -2). Adaptivní tempomat také nereaguje příliš zbrkle, a dobře funguje i v pomalých zatáčkovitých úsecích – když v zatáčce, klidně třeba při odbočování, zmizí auto před vámi ze zorného pole radaru, nezačne vůz najednou z ničeho nic zbrkle zrychlovat – tempomat počká, až auto dokrouží oblouk, ověří si, zda vůz před vámi opravdu zmizel, a pak teprve patřičně upraví rychlost. Navíc míra zrychlování se dá opět nastavit v menu.
Podobně dobře funguje systém asistence jízdy v jízdních pruzích. Jeho zásahy do řízení jsou jemné a s řidičem se systém nesnaží zbytečně prát. Navíc funguje (alespoň na testovacích trasách fungoval) i tam, kde není dobré značení – to ale jen za předpokladu, že před vámi jede auto. Pak totiž dovede asistent propojit svou funkci s radarem tempomatu a umí auto před vámi sledovat a pomáhat tak s řízením. Ano, i tady se samozřejmě stane, že asistenti nezafungují tak, jak by měly, ale obecně se nám s nimi spolupracovalo velmi příjemně, což rozhodně nelze říci o všech pokusech na tomto poli.
Cestovní ideál
Ačkoli se dnes zdá, že ideálem luxusního cestovního auta moderní doby by mělo být mohutné SUV na elektrický pohon, BMW 5 je jasným důkazem toho, že tomu tak prostě není. Je to stále to pořádné auto, které skvěle jezdí a dovede pobavit řidiče, přitom nabízí maximální komfort, obrovský vnitřní prostor a naprosto špičkovou bezpečnostní výbavu. Upřímně, tak vyváženou kombinaci parametrů vám žádné SUV neposkytne. Pětka je komfortnější, jistější i prostornější než obří bachratá SUV, nemluvě o tom, že její provoz bude výrazně ekonomičtější, než u SUV s odpovídajícím pohonem.
BMW 5 Touring je prostě mnohem lepší auto než většina těch, která jsou dnes v módě. Proto je velká škoda, aby zůstalo jen jakousi volbou znalců. Na druhou stranu je jisté, že i když je nové BMW 5 oproti předchozí generaci významným krokem kupředu, konkurence nespí a pětka už není z tohoto hlediska tak výjimečným vozem, jakým bývala v řadě předchozích generací. Ale stále je velmi dobrá a pozornost zákazníků si zaslouží.
