Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bolí vás po nehodě hlava nebo záda? Opěrkový syndrom je skrytá hrozba

aktualizováno 
Poranění páteře způsobené nejčastěji nárazem auta zezadu, tzv. whiplash, si odnesou dvě třetiny zraněných po autonehodách. Syndrom ale většina lidí nezná a s následky k lékaři nejdou. Jak odškodnit whiplash, často neví ani pojišťovny. Nepříjemnému zranění přitom dokáže předejít správně nastavená hlavová opěrka, radí BESIP.
Zranění whiplash nemusí lidé po autonehodě ani poznat, příznaky přichází později. Ilustrační foto

Zranění whiplash nemusí lidé po autonehodě ani poznat, příznaky přichází později. Ilustrační foto | foto: Markéta ŠubrtováiDNES.cz

Pokud se řidičů zeptáte, co je to whiplash, jen málokterý bude znát správnou odpověď. Přitom jde o jedno z nejčastějších zranění, které si lidé z autonehod odnášejí. Do češtiny je whiplash překládán jako opěrkové trauma. Jedná se o poranění krční páteře, které je nejčastěji spojováno s dopravními nehodami a nárazem jednoho auta zezadu do druhého.

Ke zranění dochází už při rychlostech kolem 25 kilometrů v hodině. Způsobí je náhlý pohyb hlavou dopředu a zpět a následkem jsou nepříjemné symptomy jako bolest krční páteře a zad nebo otupení smyslů a brnění končetin. Ročně je whiplash diagnostikován u více než milionu Evropanů.

Prevencí úrazu whiplash může být i taková banalita, jakou je správné nastavení opěrky hlavy. To může zmírnit poranění až o 35 procent. „Jedním ze základních předpokladů pro správné využití moderních systémů pasivní bezpečnosti, jako jsou například airbagy, je mít správně seřízenou hlavovou opěrku. Hlavová opěrka musí být nastavená tak, aby výška opěrky byla ve stejné výšce jako výška hlavy. Její horní hrana je optimálně přibližně 5 centimetrů nad hlavou. Rozhodně by neměla být níž, protože při dopravní nehodě je tělo během čelního nárazu lehce vyzdviženo a v případě vystřelení airbagů je odraženo zpátky do sedačky,“ vysvětlil šéf BESIPu Martin Farář.

Jak whiplash po nehodě poznat?

Rozeznat zranění, o kterém se příliš neví, není jednoduché. Lidem za volantem, kteří mají po prodělané nehodě zdravotní problémy, by měla bliknout červená kontrolka při symptomech jako bolest hlavy či bolest zad a krční páteře nebo bolest ramen. K symptomům patří také smyslové poruchy, jako je například brnění a mravenčení končetin. Následky se však nemusí projevit hned, ale až několik dní nebo dokonce měsíců po nehodě. Domáhat se u lékařů po takové době přesné diagnózy pak může být velmi těžké.

Co je whiplash?

Whiplash je poranění krční páteře, způsobené nejčastěji nárazem jednoho auta zezadu do druhého. Zdaleka ale nemusí jít jen o náraz zezadu, ani o automobil. Zranění si může nemocný způsobit i při sportu, na horské dráze v zábavním parku, při bungee jumpingu, na kole nebo motocyklu. Může k němu dojít také při nárazu ze strany nebo zepředu. Nejčastěji je ale spojováno právě s dopravními nehodami. Tento druh úrazu byl původně spojován se železniční dopravou, poprvé byly těžké bolesti krční páteře diagnostikovány po nehodě vlaku kolem roku 1919.

„Před pěti lety jsem měl autonehodu s nárazem zezadu. Byl jsem ošetřen a zjistily se nepatrné změny na páteři. Bolesti se začaly stupňovat a začal jsem chodit na neurologii. Bolest je stálá s nástupy záchvatu bolesti hlavy, dochází k úplnému stažení ramen a levé rameno je jako v ohni. Tohle trápení mě připravilo o chuť do života,“ uvádí na internetových diskuzích jeden z pacientů se zraněním whiplash.

„Jsem dva roky po banální autonehodě. Při nárazu moje hlava letěla vpřed a hned vzad. Lékař nepoznal úraz a včas mne neléčil. Byla jsem za simulanta, hypochondra, blázna. Z několika zdrojů vím, že se tento úraz dá úspěšně a bez následků léčit. Musí se ovšem včas poznat a vědět, jak léčit,“ svěřila se na internetu jiná pacientka.

Na zranění a diagnózu whiplash se v České republice specializuje Aleš Hahn z fakultní nemocnice Královské vinohrady. „Mnohdy bývá klasický nález negativní, zkraje tedy nemají pacienti žádné problémy, jen je pár dní bolí hlava a neurologický nález je normální. Za půl, tři čtvrtě roku pak třeba přijdou obrovské potíže smyslových orgánů, zejména rovnovážné, sluchové a zrakové funkce, což vzniká jako následek traumatu. Dochází ke změnám, které klasickými metodami nemohly být diagnostikovány. My máme metodu, která tuto diagnostiku najde a odhalí jemné nebo velmi nepatrné subklinické poruchy rovnovážného ústrojí. A jelikož je rovnovážné ústrojí velmi citlivé, pak, jestliže zahájíme účinnou profylaktickou léčbu, dá se vznik následků buď zlikvidovat, nebo minimalizovat,“ uvedl Hahn.

Alfa Romeo 159 při crashtestu

Ochranu krční páteře dnes hodnotí i crashtesty EuroNCAP

Pojišťovny nemusí mít jasno

Mimo zdravotní problémy můžeme mít následně také starosti při jednání o odškodnění s pojišťovnou. „Když se něco stane, jde pro pojišťovny o okamžité odškodnění. Když se ale nejprve zdánlivě nic neděje, a pak se potíže vrátí, pacienti už mnohdy nemají důvěru pojišťoven, že jim skutečně něco je,“ dodal Hahn. „Přitom nález na počítačové plošině evidentně vidíme. Používáme na to typický vzorec, vyšetřuje se v osmi různých polohách. Máme za sebou vyšetření tisícovky pacientů,“ dodal s tím, že důležité je na vyšetření přijít bezprostředně po havárii, kdy se může problém léčbou vyřešit. Po delší době od úrazu už je léčba zdlouhavá a složitější.

Pomáhají i aktivní bezpečnostní prvky

Výrobci aut se dnes těmito problémy zabývají a snaží se eliminovat svým výzkumem případné následky havárií. Různí výrobci ale používají různé metody aktivních sedadel nebo hlavových opěrek, které mechanickou cestou jdou při nárazu naproti hlavě tak, aby zmenšily prostor pro prudký trhavý pohyb krku a hlavy.

Od roku 2008 je při testování automobilů hodnocena míra ochrany krční páteře při nárazu zezadu. Zkouší se automobilová sedadla namontovaná na plošinu včetně příslušenství a měří rychlost a doba prodlevy mezi nárazem a kontaktem hlavy s hlavovou opěrkou. Prvky ochrany proti tomuto úrazu se dnes zabývají skoro všichni automobiloví výrobci, včetně domácí Škodovky, Volva, Mercedesu, Opelu, Fordu, Nissanu, Subaru, Hyundai, Peugeotu, Jaguaru nebo Toyoty.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.