Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Boxer je synonymem pro Subaru. Slaví padesát let

aktualizováno 
Subaru již vyrobilo 15 milionů motorů typu boxer, víc jich vyrobil jen Volkswagen pro svého brouka. Dnes, 14. května je to padesát let od představení prvního motoru této specifické konstrukce v podání japonské značky.

Subaru patří k nejmenším „velkým“ automobilkám. Její strategii lze popsat spíše jako být malý, ale silný. A za více než šedesát let existence připadá půl století na ploché motory boxer. Nový motor netradiční konstrukce poprvé představil model Subaru 1000 v květnu 1966. Od té doby Subaru prostě znamená boxer.

Subaru 1000
Subaru 1000

Ploché motory mají na chování vozu zcela zásadní vliv. Právě tento druh konstrukce totiž umožnil navrhnout další specialitu této značky: symetrický pohon všech kol. V čem tedy spočívá specialita tohoto typu motoru, který si v roce 1896 patentoval Karl Benz?

Jednoduše řečeno hlavně v prostorovém řešení. Motory typu boxer mají jednu klikovou hřídel a písty jsou na ni umístěné od sebe v horizontální rovině. Kvůli pohybu pístů se často používá také označení motor s protiběžnými písty, nebo emotivnější označení boxer. Díky této koncepci má motor malou výškou a délku, což jsou přínosy pro rozložení hmotnosti uvnitř automobilu. První vlastnost zajišťuje nízké těžiště, zatímco druhá přispívá k optimálnímu rozložení hmotnosti mezi nápravami. V obou případech jde o významný vliv na dynamický projev automobilu.

Boxery mají i další výhody, z nichž jmenujme přirozené vyvážení, které se projevuje příkladnou kulturou chodu s minimálními vibracemi. To platí zejména pro šestiválce, které se svým projevem vyrovnají pověstným řadovým šestiválcům a vidlicovým dvanáctiválcům.

Boxer Subaru

S motory boxer je to však ještě trochu složitější. Každý motor, který má písty proti sobě, totiž ještě nemusí být boxer. Například plochý dvanáctiválec, který poháněl vozy formule 1 Ferrari v sedmdesátých letech a současně také modely 512BB nebo Testarossa, byl spíše vidlicovým dvanáctiválcem s rozevřením válců 180 stupňů. Rozdíl je v tom, že u správného boxeru se proti sobě umístěné písty pohybují opačným směrem a vzájemně se tak jejich pohyby ruší. Výsledkem je ideální vyvážení setrvačných momentů.

Ne že by Subaru nikdy nevyrábělo jiný druh motoru, ale ploché boxery jsou zcela zásadní. S výjimkou v Japonsku nabízených převzatých malých modelů, Subaru v současnosti používá ve svých stěžejních modelech čtyř a šestiválcové ploché motory.

Dvanáctiválec boxer pro F1

V roce 1989 se k testům poprvé rozjel plochý dvanáctiválec Subaru určený pro závody formule 1. Subaru se tehdy spojilo s italskou firmou Motori Moderni a vznikl zkušební motor s objemem 3,5 litru, výkonem 456 kW (620 k) a schopností točit až 13 500 otáček za minutu. Nakonec však z celého projektu sešlo bez toho, aby se monopost týmu Subaru Coloni Racing kvalifikoval do závodu. Ale v roce 1990 už mělo Subaru slibně rozjetý program automobilových soutěží, takže svoji pozornost přesunulo tam.

Původní čtyřválec EA

První generace boxeru se na trhu objevila ve spojení s předním pohonem sedanu Subaru 1000. Tento litrový čtyřválec měl výkon 40 kW (55 k) a patřil do první generace boxerů Subaru, označované kódem EA. Motor byl ve výrobě téměř třicet let, poslední sjel z výrobní linky v roce 1994.

Subaru jej postupně modernizovalo a zdokonalovalo. Motor se vyznačoval hliníkovou konstrukcí a trojicí hlavních ložisek na klikovém hřídeli. Postupně se objem zvětšoval až na konečných 1,8 litru. Většina těchto motorů měla rozvod OHV, až poslední verze (EA82) měly v každé hlavě válců eden vačkový hřídel. Ve všech případech měl spalovací prostor dva ventily.

První motor typu boxer představilo Subaru v roce 1966

První motor typu boxer představilo Subaru v roce 1966

S cílem zvýšení výkonu Subaru již tuto generaci s objemy 1,8 litru doplnilo přeplňováním, v nejsilnějším sériovém provedení byl připraven výkon 85 kW (115 k).

První generace boxeru Subaru se kromě zmíněného typu 1000 objevila především pod kapotou modelů FF-1, Subaru G a především v Subaru Leone, Brat a hranatém kupé XT / Alcyone (Japonsko) / Vortex (Austrálie a Nový Zéland).

Modernější čtyřválec EJ

Druhá generace plochého čtyřválce Subaru měla označení EJ a debutovala v první generaci modelu Legacy v roce 1988 a později poháněla i modely Impreza (včetně verze STI), Forester a Outback. Právě tento motor se uvedl rekordem nonstop jízdy tří vozů Legacy RS na vzdálenost 100 tisíc kilometrů, a to průměrnou rychlostí 223,345 km/h.

Boxer Subaru

Mezi novinky tohoto motoru patřillo pětinásobné uložení klikového hřídele a čtyřventilová technika. Motory měly rozvody s jedním, nebo dvěma vačkovými hřídeli v hlavách válců, vždy s jedním rozvodovým řemenem. K dispozici byly objemy od 1,5 do 2,5 litru, a to včetně verzí s přeplňováním. Tato generace čtyřválcových boxerů Subaru prošla přibližně na přelomu let 1998 a 1999 modernizací. Nově navrženy byly hlavy válců, stejně tak jako klikové hřídele. Motor se vyráběl s několika dalšími vylepšeními ještě více než deset let.

Třetí a současná generace FB

V roce 2010 Subaru představilo třetí generaci zážehových plochých čtyřválců. Dostaly označení FB a vyznačovaly se zvětšením zdvihu a zmenšením vrtání. Motor má i přes zvětšení zdvihu stejnou šířku, protože Subaru použilo asymetrické ojnice, které byly známé z plochého šestiválce. Samozřejmostí je proměnné časování sacích i výfukových vaček AVCS a také použití rozvodového řetězu. Tyto motory se vyrábějí s objemem 1,6, 2,0 a 2,5 litru.

Stejnou koncepci s asymetrickými ojnicemi používá také řada zážehových čtyřválců FA (má kombinaci přímého a nepřímého vstřikování), která měla ve dvoulitrovém atmosférickém provedení premiéru v Subaru BRZ. K dispozici je také v přeplňovaném provedení s přímým vstřikováním (F20DIT), které pohání například Forester XT nebo japonské verze modelů Legacy, WRX, Levorg a další. Je zajímavé, že tyto motory mají odlišné bloky, hlavy válců, ojnice i písty ve srovnání s motory FB, ale přitom jsou ze stejné platformy.

Subaru Levorg

Subaru Levorg

Propojením bloku motoru FB se systémem přeplňování z motoru FA20DIT vznikl motor 1.6 DIT nového kombi Subaru Levorg s největším výkonem 125 kW (170 k).

Plochý turbodiesel

Pod zkratkou EE Subaru vyvinulo plochý vznětový motor boxer s objemem 2,0 litru. Tento čtyřválec se představil v roce 2007 a Subaru jej postupně zdokonalovalo. Přešlo například na nový typ vstřikovacího systému a od roku 2015 se prodává kompletně přepracovaná verze tohoto motoru s novým blokem motoru, hlavami válců a turbodmychadlem. Nová generace turbodieselu se nabízena v modelech Outback a Forester.

Fotogalerie

Šestiválce

Paralelně se čtyřválcovými motory vyrábí Subaru od roku 1987 také šestiválcové boxery. První generace tohoto motoru (ER) měla objem 2,7 litru a dodávala se pouze do kupé Subaru XT6 (v Japonsku Alcyone VX). Od roku 1992 Subaru postavilo větší motor 3,3 litru (série EG), který využíval techniku čtyřválců EJ se čtyřmi ventily na válec a rozvodem DOHC. Tento motor s výkonem 169 kW (230 k) se prodával v kupé Subaru SVX až do roku 1997.

Třetí generace plochých šestiválců Subaru (EZ) měla premiéru v roce 1999 a měla objem zmenšený na 3 litry. Motor se dodával do modelu Outback H6-3.0 a následně i do Legacy. V roce 2003 prošel modernizací a objevil se ve čtvrté generaci modelu Legacy a odvozeném Outbacku. Kromě jiných vylepšení patřilo mezi nejvýznamnější proměnné časování a elektronický plynový pedál.

Rok 2010 znamenal další posun. Tentokrát se změnila geometrie a motor dostal asymetrické ojnice a zdvihový objem zvětšený na 3,6 litru. Tento motor je ve výrobě až do současnosti a prodává se zejména v USA a v Rusku v modelech Outback a Legacy.

Autoři:






Hlavní zprávy

Peugeot 301 1,6 16v
Peugeot 301 1,6 16v

r.v. 2014, naj. 89 256 km, benzín
229 900 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.