Výzkum ukázal, že odstranění bílého značení ze silnic zvýší nejistotu řidičů a sníží rychlost o 13 procent. Ilustrační foto | foto: Michal Klíma, MAFRA

Britové mažou ze silnic středové čáry, chtějí tak snížit nehodovost

  • 371
Britové přišli s revolučním řešením nehodovosti na tamních silnicích. V některých částech spojeného království začaly z vozovek mizet bílé středové čáry. Novinka prý prokazatelně snižuje rychlost aut a zvyšuje nejistotu řidičů, kteří jsou opatrnější. V Česku se zatím čáry ze silnic mazat nebudou.

Silnice bez bílého značení a středových čar mají zachránit lidské životy a celkově ubrat na nehodovosti, píše The Guardian. „Výzkum ukázal, že odstranění bílé středové čáry ze silnic zvyšuje nejistotu řidičů a snižuje rychlost aut o 13 procent. To je případ londýnských silnic A22, A23 a A 100. Pilotní projekty běží také ve Wiltshire, Derby a kolem královského sídla v Sandringhamu,“ píše Simon Jenkins na serveru The Guardian.

Britští dopravní experti se opírají o studii Holanďana Hanse Mondermana, který přišel v devadesátých letech s konceptem „sdíleného prostoru“ a „nahé ulice“ (více zde). Dokázal, že pokud z cest zmizí některé dopravní značení, řidiči ztrácejí na jistotě a na silnicích se chovají zodpovědněji, více se kontrolují. Jeho myšlenku vzalo za svou na 400 měst po celé Evropě a díky jeho konceptu došlo podle The Guardian k prudkému poklesu nehodovosti.

Britská policie jako součást preventivní kampaně zveřejňuje záběry z reálných nehod. Při této vyhasly životy dvou mladíků:

Nebezpečné semafory

Podle britského novináře Simona Jenkinse z The Guardian je nejnebezpečnější místo na silnicích u semaforů. Téměř polovina dopravních nehod se ve většině měst totiž odehraje právě u světelné signalizace. „Přechody pro chodce jsou místem, kde by všichni měli sledovat všechny ostatní, jenže místo toho každý zírá na semafor,“ píše Jenkins. Když pak naskočí zelená, předpokládají, že kolem je bezpečno a pádí dál.

Podobně to platí i pro jednosměrky a okružní ulice. Nedávná americká studie totiž zjistila, že pokud se z jednosměrek stanou opět obousměrné ulice, počet nehod se sníží na polovinu, sníží se ale i délka trasy a znečištění způsobené dopravou.

„Monderman vychází z principu, že svoboda nutná k vlastnímu posouzení rizika nás dělá ‚bezpečnějšími‘. Dopravní pravidla, kontroly, značky, semafory a ostatní značení snižují naše povědomí o situaci kolem a tím i náš smysl pro bezpečí,“ uvádějí britské noviny.

Mondermanův britský následovník, John Adams z University College London teorii dokázal, když zjistil že v zemích včetně Spojených států, kde nejsou povinné helmy na motorku, je méně motorkářských nehod než v zemích s touto povinností.

V České republice zatím žádný takový pilotní projekt neběží a je otázkou, kdy se touto přelomovou myšlenkou budou dopravní experti zabývat. „Nelze proto bez podrobnějšího výzkumu v našich podmínkách specifikovat jednoznačný postoj Centra dopravního výzkumu. Pokud je nám známo, není na toto téma žádný rozběhnutý projekt. Nevíme ani o žádné speciální již realizované úpravě vozovek,“ komentoval projekt Martin Lipl z Centra dopravního výzkumu.

Lipl upozornil, že ne na všech silnicích by takový postup odvedl očekávanou práci. „V některých daných případech by tato úprava nebyla příliš vhodná, a to zejména při zhoršené viditelnosti, kdy je řidič odkázán na sledování velmi krátké vzdálenosti před vozidlem a jeho orientace na vozovce je realizována právě pomocí dělicí čáry,“ dodal

I The Guardian zmiňuje, že takzvaný sdílený prostor se nehodí pro všechny cesty. Bílé čáry na úzkých silnicích nižších tříd jsou kolikrát jediným způsobem, jak zastavit méně bystré řidiče před vjezdem do příkopu. Nicméně známé ulice bez bílého značení, jako je Kensington Exhibition Road, některé ulice v Camdenu, Ashfordu a Poyntonu v Cheshire nebo cesty v Drachtenu v Holandsku a v Bohmte v Německu jsou zónami, kde prakticky nedochází k žádným nehodám.