Auto do terénu však vystřídala Škoda Fabia Combi.
"Výměna aut byla důsledkem nejisté situace, kdy nebylo zřejmé, zda Noc s Andělem bude i nadále pokračovat," říká Pavel Anděl.
Z land roveru do škodovky. Nebyl to příliš velký skok?
Někomu se to tak může zdát, ale já jsem šel po autě, které bude spolehlivé a jehož cena nebude rychle klesat. Svoji roli hrál i fakt, že není až tak vidět, takže mi ho snad neukradnou. Na přibližování mi to stačí, ale časem se chci vrátit k něčemu většímu.
To si vás freelander tak získal?
Něco většího jsem chtěl dlouho. Jenže to neměl být off-road. V zásadě šlo o dvě věci - pořídit si bezpečný vůz a moci bez problémů zaparkovat. Freelander je na délku srovnatelný s octavií, ale zásadní je fakt, že v něm sedíte o půl metru výš. V okamžiku, kdy se do vás někdo trefí, a není to náklaďák, jste mnohem lépe chráněn.
Takže do těžšího terénu nejezdíte?
To se mě vůbec netýká. Po polích jezdit nehodlám. I když jednou jsem v noci na horách zabloudil a omylem jsem vyjel sjezdovku. Ještě jsem si říkal, jaký je to krpál. Chatař pak ráno nechápal, kde se tam ty koleje vzaly.
Neusínáte někdy za volantem při nočních návratech z televizního vysílání?
To sice ne, ale v tomhle směru moje řidičská kariéra zahrnuje dva velké životní vykřičníky, z nichž jsem se dostatečně poučil. Můj tatínek říká, že každý řidič musí alespoň jednou za život nabourat. Pokud totiž nenabourá, neuvědomuje si, co to je, a proto je mnohdy nebezpečný. Pokud už se mu to "povede", je pak mnohem ostražitější. Az vlastní zkušenosti musím říct, že táta má pravdu.
Kdo jednou nabourá, je pak mnohem ostražitější, říká moderátor Pavel Anděl
Takže jak vypadala vaše nehoda?
Byl to poměrně mystický zážitek. Nad ránem jsem jel z Vídně a těsně před Prahou nastal okamžik, kdy jsem začal usínat. A najednou byl přede mnou mercedes. I když jsem dupnul na brzdu, zezadu jsem to do něj "načoudil". Já byl v pohodě, ale za mnou stál na prázdné dálnici ze všech stran omlácený mercedes. Šel jsem k němu, ale nikdo v něm neseděl. Nejdřív mě napadlo, že řidič měl asi šok a někam poodešel. Tak jsem auto odtlačil do odstavného pruhu a čekal asi půl hodiny, jestli se někdo neobjeví. Neobjevil, tak jsem nasedl do svého auta a jel domů. Později jsem se o tom bavil se známým policistou, který mi řekl, že nejpravděpodobnější je, že ten mercedes byl kradený a zloděj raději utekl... Podruhé jsem se v noci vyboural na cestě do Berlína. To jsem se probral v okamžiku, kdy jsem po skoku z dálnice dopadl na pole. Taky nic moc.
Jaké bylo vaše první auto?
To jsem si pořídil maličkého Fiata 600. Pak jsem měl ještě Fiata Uno a Tipo. Byla to jednoduchá auta, na kterých jsem si v případě potřeby občas něco dokázal opravit. Samozřejmě na základě tatínkova školení.
Auta si kupujete nová, nebo chodíte do bazaru?
Kromě land rovera jsem si kupoval ojetiny. Dokonce i tu současnou fabii.
Bazarům tedy věříte?
Jdu tam jen s někým, kdo autům rozumí. Zkušenosti mnohých jsou děsivé. Nedělám to a nesnáším to, ale přiznám se, že do všemi známého a proslulého bazaru jsem pro fabii šel s tím, že buď mě poznají a já si ji koupím, nebo půjdu pryč. Nejdřív mi cpali úplně jiné auto a teprve v okamžiku, kdy mě nějaký chlapík poznal, povídá: "Tohle vám nedám. Do měsíce byste do toho musel vrazit třicet tisíc."
Kolik ročně najedete?
Asi sto dvacet tisíc kilometrů.
A kam jste řídil nejdál?
Před osmi lety jsme s manželkou vyrazili do jižní Itálie. Řekli jsme si, že pojedeme tak dlouho, dokud budeme potkávat německé autobusy. No a dojeli jsme až na Sicílii. Tam jsem Italy naučil, jak se dostat do zamčeného Fiatu Uno, v kterém jsem si zabouchl klíčky. Naivně jsem se domníval, že v Itálii nebude problém to otevřít. Během půl hodiny tam sice stálo asi třicet lidí, kteří mi radili, jak se do toho auta dostat, ale byl to jeden destruktivní nápad za druhým. Jeden radil, abych rozbil okno, další říkal, abych vylomil sloupek... Já se jim pořád snažil vysvětlit, že mi mají sehnat drát. Když ho přinesli, auto jsem vyháčkoval během pěti vteřin. Samozřejmě jsem sklidil neuvěřitelný aplaus.
 NELÁKAJÍ MĚ DLOUHÉ LIMUZÍNY Ale taky bych si nekoupil ruské auto. I kdyby Lada vymyslela cokoli, do toho bych nešel. |
