Jeho více než třímetrové stroje Čechie-Böhmerland jsou totiž označovány za nejdelší sériově vyráběné motorky všech dob.
Mohutné stroje s trubkovou konstrukcí totiž Liebisch mezi světovými válkami pojal jako alternativu tehdy nedostupného automobilu. Najednou dokázaly odvézt čtyřčlennou rodinu, nejdelší exempláře totiž nejenže měřily přes tři metry, ale dala se k nim připojit také sajdkára. Obchodního úspěchu však sudetský Němec Liebisch, který si dokonce sám vyráběl jednoválcové motory a třeba koly odlévanými z hliníku výrazně předběhl dobu, se svými motocykly nedosáhl.
Budoucí průmyslník se narodil 26. července 1888 v Rumburku v rodině zahradníka. Když mu bylo sedm let, přestěhovali se Liebischovi do nedaleké Krásné Lípy. K vůni oleje přičichl Albin poprvé ve Varnsdorfu, kde se učil u prodejce šicích strojů, jízdních kol a motocyklů. A když si jeho mistr pořídil v roce 1905 jako jeden z prvních v okolí automobil, bylo o Liebischově osudu rozhodnuto. Brzy dal sbohem rodnému kraji a v devatenácti odešel do Německa.
Čechie nebrzdí, ale jen mírně zpomalujeSběratel vypráví, jak se na Čechiích jezdi - čtěte ZDE |
Čtyři roky pracoval jako řidič u advokáta ve Wiesbadenu, v roce 1911 pak přijal stejné místo na bavorském zámku Buchenau. Tam se seznámil se svou pozdější ženou Herminou a také se mu narodil syn Albin Richard. O dva roky později začal pracovat v autoopravně v Bayreuthu. Pak do Liebischova osudu zasáhla světová válka, během které bojoval na východní frontě a byl raněn. Vrátil se do zázemí ke strojařině a v letech 1916 až 1919 pracoval v kopřivnické automobilce.
Počátkem 20. let se Liebisch i s rodinou vrátil do rodného kraje. Našel si práci v servisu krásnolipského průmyslníka a nadšeného motoristy Alfreda Hielleho, kde stavěl karoserie i pro vozy Bugatti. Odtud to byl jen krůček k vlastnímu motocyklu, jehož prototyp Liebisch postavil mezi lety 1922 a 1924. Stroj originální koncepce s dvojitým trubkovým rámem a nízko položeným těžištěm se začal vyrábět v roce 1925, peníze na rozjezd firmy dal konstruktérovi jeho tehdy už přítel Hielle.
Do dost těžkého rámu umístil Liebisch jednoválcový motor vlastní konstrukce o objemu 598 kubických centimetrů, který měl zpočátku výkon 16 a ke konci výroby pak až 24 koní. Specialitou motoru bylo ztrátové mazání, které olejovalo nejen vačky, ale i samotného jezdce. Ale to, co motocykly Čechie-Böhmerland proslavilo, bylo něco jiného než motor. Slávu si motorky z Krásné Lípy získaly zejména délkou - základní provedení měřilo 3,17 metru, tedy jen o 80 centimetrů méně než Škoda Fabia.
Liebisch chtěl nabídnout dopravní prostředek i rodinám, které neměly na auto. Za řidičem byla lavice pro dva pasažéry, další mohl sedět v postranním vozíku. A ke konci 30. let se objevil i model, kam se čtyři lidé „naskládali“ za sebe.
Továrna vyráběla také kratší verzi Touring, která se od jiných motocyklů příliš nelišila. Krátká verze může dosáhnout rychlosti až 90 kilometrů za hodinu, dvoumístná jezdí do 65 kilometrů v hodině. „Nejzajímavější jsou samozřejmě ty nejdelší. Jízda na třímístné verzi už ale vyžaduje zručnost, v zatáčkách je totiž motorka dost neohrabaná,“ popisuje sběratel Zdeněk Novotný z Děčína.
Ve snaze získat zákazníky nabízel Liebisch i splátkový kalendář, ale ani to nevyvážilo špatnou prodejní síť. Většina zájemců se totiž musela vypravit přímo do továrny.
„Liebisch údajně nabídl Bömerlandy i Adolfu Hitlerovi, ten prý odvětil, že než by ji nasadil do boje, prohrál by válku,“ dodává Novotný.
Kolik vzniklo do začátku války Čechií-Böhmerlandů, není přesně známo, každý kus byl navíc víceméně originál. Odhady se pohybují kolem 1 500 kusů, ze kterých se zachoval jen zlomek. Liebisch prodával stroje za hranice pod značkou Böhmerland a v tuzemsku jako Čechie. Proslavené jsou svým žlutočerveným nebo žlutozeleným lakováním.
Za války se v továrně vyráběly díly pro vojenský průmysl, po jejím konci se Liebisch snažil získat svolení s obnovením výroby, ale nakonec skončil i se synem ve sběrném táboře. Život či přinejmenším zdraví jim zachránilo to, že byli zručnými mechaniky. V roce 1946 se směli odstěhovat za příbuznými do Pasova.
Albin Liebisch si tam otevřel malou dílnu a pokoušel se zkonstruovat nový Böhmerland. Vznikl dokonce prototyp skútru s motorem Zündapp a aerodynamickou karoserií, ale pak dílnu poškodila povodeň a z plánů sešlo. Německý konstruktér, který mluvil plynně česky a jenž dal světu nejdelší motocykl všech dob, zemřel pozapomenut v listopadu 1965. V té době začaly jeho výtvory, většinou odložené ve stodolách a kůlnách, pomalu získávat díky nadšencům zpět svou bývalou slávu.
V Krásné Lípě se každoročně poslední víkend v srpnu koná sraz majitelů těchto motorek, které si slávu získaly zejména svou délkou. V roce 2005 byla Čechie zařazena mezi sto ikon českého designu.
