Tragická nehoda kamionů na dálnici D1 (30. května 2016) | foto: Jiří Meixner, iDNES.cz

Loňské nehody vyšly ČR na 58 miliard, jeden mrtvý stojí 21 milionů

  • 30
Každý obyvatel Česka podle předběžných propočtů zaplatil za nehody v průměru 5 510 korun. Celkové ekonomické náklady nehod dosáhly 1,3 procenta hrubého domácího produktu, české hospodářství tak jeden pracovní týden obětovalo reparaci ekonomických následků dopravních nehod. Jeden usmrcený při nehodě stál Česko 20,9 milionu.

Dva pohledy

Podle předběžných policejních denních statistik letos od ledna do konce května (152 dnů) prožilo Česko 55 dní bez smrtelné havárie. Nejhůř dopadl březen, jen se sedmi dny bez smrtelné nehody. O třech víkendových dnech včetně pátku zemřelo na našich cestách 94 lidí a ve všedních dnech od pondělí do čtvrtka 99. „Tedy téměř půl na půl. Znamená to jediné, o víkendu se bourá častěji. V počtu mrtvých na silnicích během jednoho dne si v dubnu a květnu nevedla dobře sobota,“ uvádí Martin Farář, šéf BESIPu. „Jenže se smrtelnými sobotními nehodami to není tak docela jednoznačné, podíváme-li se na to z druhé strany, sobota byla mezi dny v týdnu nejčastějším dnem, kdy na silnici nikdo nezemřel.“

„Oficiální statistiky používají metodiku, ve které se mezi oběti nehod započítávají jen ti, kdo zemřeli do 24 hodin po nehodě,“ vysvětluje Farář.

Evropská metodika pracující s mnohem delším třicetidenním intervalem vyznívá pro Česko mnohem hůře. „Aby byly statistiky obětí dopravních nehod mezinárodně porovnatelné, pracuje se s počty usmrcených do 30 dnů po nehodě,“ vysvětluje Roman Budský, expert na dopravní bezpečnost z Týmu silniční bezpečnosti.

„Konečná bilance počtu obětí dopravních nehod v ČR za rok 2015 je tak 738. Oproti roku 2014, kdy zemřelo 688 osob, se jedná o zvýšení o 7,3 procenta,“ uvádí ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič. Poprvé od roku 2001 došlo ke zvýšení počtu obětí nehod i v rámci celé Evropské unie. „Zde se však jednalo o výrazně nižší nárůst ve výši přibližně jednoho procenta, Česká republika v tomto ohledu vykázala sedmý nejhorší výsledek v rámci všech států EU,“ dodává Roman Budský.

Jednou z loňských nehod byla i tato ve středních Čechách:

16. října 2015

„Meziroční vývoj počtu usmrcených se značně liší v jednotlivých krajích,“ všímají si autoři zprávy. „Ke zvýšení došlo v devíti krajích, nejhůře si vedly kraje Olomoucký a Karlovarský, kde mezi roky 2014 a 2015 narostl počet obětí nehod o 64, respektive 50 procent. V Jihočeském kraji se bilance nezměnila. Naopak čtyři kraje - Středočeský, Vysočina, Ústecký a Liberecký – se mohou pochlubit snížením, přičemž premianty byly kraje poslední dva jmenované (snížení o 26 a 12 procent).

Kolik stojí nehoda

„S dopravními nehodami se tradičně pojí nemalé ekonomické celospolečenské náklady,“ vysvětluje Roman Budský. „V roce 2015 nás předběžně vyšly na zhruba 58,069 miliardy korun, tedy cca o 2,8 miliardy více než v roce předchozím. Loňský rok tak byl rekordní, co se týče výše celkových nákladů spojených s nehodovostí,“ upřesňuje Jindřich Frič. „Nejvíce jsme zaplatili za nehody, ke kterým došlo ve Středočeském kraji (zhruba 8,341 miliardy korun), následují Praha s účtem ve výši 7,592 miliardy a Jihomoravský kraj (5,809 mld). Nejméně nás stály nehody v krajích Karlovarském (1,532 miliardy), Libereckém (2,422 mld.) a Plzeňském (2,585 mld. korun).“

„Každý z nás tak v loňském roce zaplatil za následky nehod 5 510 korun,“ uvádí Roman Budský.

Jeden usmrcený následkem dopravní nehody stál 20,9 milionu. Na 5,1 milionu vyšel jeden těžce zraněný. Pokud došlo ke zranění lehkému, účet zněl na 430 000, jedna průměrná nehoda spojená jen s hmotnými škodami pak na zhruba 260 000 korun. „Je ovšem třeba doplnit, že se jedná o předběžné údaje, které budou v průběhu letošního roku upřesněny,“ doplňuje Jindřich Frič.

Počet obětí dopravních nehod za letošních prvních pět měsíců činí 193 (do 24 h po nehodě), oproti roku 2015 tak zemřelo na českých silnicích o 18 osob méně.

„Abychom v roce 2020 do statistik obětí nehod připadajících na milion obyvatel mohli vepsat údaj odpovídající průměru zemí EU, neměl by letos překročit počet usmrcených do 24 hodin po nehodě hodnotu 465.“ uvádí Roman Budský. To znamená, že během zbývajících sedmi měsíců letošního roku tak nesmí na silnicích zemřít více než 272 lidí. Tedy ne více než 39 měsíčně. „Úkol je to ambiciózní. Zvláště když uvážíme, že za rok loňský jsme byli v počtu obětí na milion obyvatel nad unijním průměrem,“ uzavírá Roman Budský.

„O tom, jakým způsobem se bude statistika smrtelných nehod ubírat, s největší pravděpodobností rozhodnou následující tři letní měsíce,“ uvádí Martin Farář, šéf BESIPu. „Začíná období dovolených a na silnicích mimo města se tak objevuje více aut. Řidiči bývají při dlouhých přesunech unavení a počty nehod mohou ještě stoupat.“ varuje.