Černých uživatelů plynu ubývá, ale stále jich je moc

- Jízda zhruba za polovinu peněz vynaložených na benzin na jedné misce vah a třeba jen podvědomý strach z propan-butanu jakožto výbušného plynu na straně druhé. To je dilema mnohého motoristy, který sleduje vývoj cen klasických pohonných hmot a přemýšlí o alternativním řešení. Snad mu úvahy ulehčí fakt, že se během minulých let nepodařilo najít svědectví o explozi propan-butanového automobilu - profesionálně a se všemi náležitostmi upraveného, vybaveného homologovným a schváleným zařízením. Pokud jsou známy větší či menší výbuchy vozidel a s nimi někdy i garáží a domů, vždy byl u zrodu maléru dluh vůči daným zásadám.

Předseda Klubu motoristů LPG v České Třebové Lubomír Fišer odhaduje, že v zemi jezdí na propan-butan do pěti procent vozidel, tedy zhruba 120 tisíc aut s oficiálním schválením k provozu. Dalších až dvacet tisíc motoristů využívá plyn se všemi riziky načerno. Hrůza tedy pomyslet, kolik časovaných bomb brázdí tuzemské silnice, leč na druhé straně může těšit, že ještě nedávno býval poměr legálních uživatelů plynového pohonu automobilů vůči pirátům 1:1. "S přibývajícím časem a s rozvojem propan-butanu mnozí řidiči svá problematická zařízení legalizovali - tím, že je nechali v oficiálních dílnách zkontrolovat a případně upravit do vyhovujícího stavu. Schválení techniky, za jejíž kvalitu přebral odpovědnost servis, pak na policii obvykle bylo bez problémů," říká Milan Šmíd z firmy, která v zemi oficiálně zastupuje italského výrobce plynových zařízení BRC.
Milan Šmíd vidí cestu k omezování nelegálních plynových zařízení v další spolupráci oficiálních montážních dílen a servisů s řidiči, kteří pořád ještě jezdí na plyn načerno. "Podmínkou je, aby zařízení bylo homologované pro tuzemský provoz. Beznadějné nemusí být ani případy, kdy motoristovi chybí některý z dokladů nezbytných ke schvalovacímu řízení na dopravním inspektorátu. Náprava možná je, ale spíš než dealer pomůže oficiální zástupce. Každopádně - servis se pod legalizaci dosud nelegálně provozovaného zařízení podepíše jen v případě, že technika bezvýhradně vyhoví předepsaným revizím," upřesňuje Milan Šmíd.
Hrůz, kdy některá nelegálně provozovaná plynová zařízení měla nádrže z rolovaného plechu či využívala rovnou propanbutanových lahví, plyn byl veden vnitřkem vozu v autogenových hadicích a podobně, naštěstí ubývá. Ale i ten, kdo jezdí se zdánlivě solidně namontovanou, ale k provozu neschválenou technikou, čelí riziku. Musí počítat s odhalením při silniční kontrole, případnou závadou se všemi důsledky a každé dva roky také musí nechat kompletní zařízení demontovat před prohlídkou ve stanici technické kontroly.
"Řidič, který jede na plyn s vozidlem neschváleným k takovému využití, počíná si protizákonně. Od policie může čekat až tisícikorunovou pokutu, ve správním řízení je postih až dvoutisícový. Policie na místě také zadrží osvědčení o technickém průkazu vozidla. Doklad řidič dostane zpět, až plynové zařízení z auta demontuje," jmenuje nejobvyklejší kroky vedoucí skupiny dopravního inspektorátu na západočeském policejním ředitelství v Plzni Vladimír Toman.
Konečně - mezi řidičskou veřejností se málo ví, že při dopravní nehodě způsobené s vozem s neschváleným plynovým pohonem pojišťovna velmi pravděpodobně bude od viníka vymáhat peníze za škodu, kterou ze zákonného pojištění odpovědnosti nahradí poškozenému. Bude totiž vůz s nelegálním plynovým pohonem považovat za takový, který řidič neměl podle předpisů užít k provozu.
Samostatnou kapitolu ve výčtu nezákonností ve využívání propan-butanu v automobilech píší někteří majitelé nejmodernějších aut se vstřikováním a řízeným třícestným katalyzátorem. Nechají si totiž homologované a kvalitní zařízení odborně namontovat u pověřených specialistů a jedinou nelegálností, kterou v řetězci celé záležitosti udělají, je to, že auto nepodrobí komplikovanému a drahému schvalování technické působilosti. Ušetří tak zhruba šest tisíc korun u vozů vyrobených do října 1994, a dokonce deset tisíc korun za auta mladší, vyhnou se i cestování do jedné ze tří uznaných státních zkušeben. Dodavatelé plynových zařízení se spolu s motoristy shodují, že lidi k protizákonnému jednání vede státní byrokracie, která je při individuálním schvalování technické způsobilosti zmíněných vozidel přísnější, než je obvyklé v motoristicky vyspělejších západoevropských zemích. To však Jiří Konečný z ministerstva dopravy odmítá: "Do provozu může být puštěno jen auto, jehož emise vyhoví parametrům předepsaným pro konkrétní typ ve všech režimech jízdy. U diskutovaných vozů s přísnými parametry kontroloři někdy zjišťují nedostatky."
Konečný tvrdí, že zjednodušení a zlevnění schvalovacího postupu nelze u automobilů se vstřikováním a řízeným třícestným katalyzátorem očekávat dřív, než výrobci plynových zařízení dají na trh techniku zajišťující přímé vstřikování plynu do válců, zařízení, které bude trvale seřízené už z výroby a ovládané řídící jednotkou vozidla. "Na takové technice, která i v tuzemsku zlikviduje individuální schvalování plynových pohonů k provozu, se v zahraničí už pracuje. Očekávám, že novinka bude k běžnému využití možná už do roka, nejpozději do dvou let," soudí Jiří Konečný

V nárazníku Opelu Omega je v místě, které pod příklopkou normálně skrývá tažné oko, zamaskováno hrdlo plynové nádrže. Jde o jeden z případů, kdy řidič využívá plynové zařízení bez patřičného schválení k provozu.

Hrůz, kdy motorista vede plyn z obyčejné bomby v neupevněných a požadavkům naprosto nevyhovujících hadicích, naštěstí na tuzemských silnicích ubývá.