Cílem výzkumu v rámci celoevropského programu hodnocení silnic EuroRAP je ukázat, jaké je na daném úseku silnice riziko, že se řidič stane součástí nehody s vážnými následky či nehody smrtelné.
V letech 2008 až 2010 se firmě CityPlan, která se podílí na evropském programu hodnocení silnic, podařilo zmapovat 720 kilometrů dálnic a skoro šest tisíc kilometrů silnic první třídy. Hodnoceno bylo přibližně 350 úseků, kde se stalo téměř 30 procent všech smrtelných a vážných nehod.
Třetina z hodnocených silnic přitom spadla do kategorie středně vysokého a vysokého rizika.
Na vlastní volantPo silnici, kde jde o život - ČTĚTE ZDE |
Z rizikové mapy vyplývá, že dálnice a rychlostní silnice jsou přibližně 3,5krát bezpečnější než nedělené směrové komunikace. Nejhůře při mapování rizik dopadl Zlínský kraj, nejpříznivěji ze srovnání vyšel kraj Jihočeský.
ÚAMK zveřejnilo také vyhodnocení rizikovosti silnic od roku 2003, kdy se rizikovost začala sledovat. Nejnebezpečnější je podle výsledků silnice I 2 na hranicích Pardubického kraje, následuje úsek I 67 z Karviné do Českého Těšína.
Nejvýraznější nárůst stupně rizika zaznamenala silnice I 71 na hranicích Jihomoravského kraje, největšího zlepšení naopak dosáhla silnice I 13 v Ústecké kraji.
Při tvorbě mapy její autoři použili údaje o nehodách poskytnuté dopravní policií, ředitelstvím silnic a dálnic a také z údajů z celostátního sčítání dopravy. Důležité jsou ale hlavně jízdy inspekčního vozidla, se kterým výzkumníci projíždí komunikace a hodnotí jejich bezpečnost.
