Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V tatrovkách z Kopřivnice zahynulo víc nacistických pohlavárů než v boji

  9:46aktualizováno  9:46
Vozy Tatra 77a a 87 se díky silným motorům a z toho plynoucích vysokých nároků na řidiče neplánovaně staly zabijáky vysoce postavených nacistů. Podle britského spisovatele Stephena Colea za volanty legendárních aut zahynulo více nacistických důstojníků než v boji.

Tatra 77 na aukci společnosti Bonhams v Paříži v roce 2013 | foto: B.v.Rotz (zwischengas.com)

„Po invazi do Československa ve třicátých letech se mezi nacistickými vysokými důstojníky staly velmi populární,“ řekl Cole o tatrovkách s přelomovou aerodynamickou karosérií deníku The Telegraph

 „Vysoce postavení nacisté jezdili v autech velmi rychle, ale ke své smůle je nevalně řídili, takže v ostrých zatáčkách ztráceli kontrolu, vyletěli ze silnice a často umírali po nárazu do stromu. Spojenci o tatrovkách mluvili jako o své tajné zbrani proti nacistům,“ dodal populární britský spisovatel.

Tatra 87

Tatra 87

 Technické muzeum Tatra v Kopřivnici na Novojičínsku má fotografie, na kterých je s vozidly Tatra řada nacistů, kteří si tato auta oblíbili. O tom, že někteří z nich při nehodách zahynuli, slyšel i kurátor muzea Radim Zátopek. Neviděl ale žádné konkrétní dokumenty, které by to potvrzovaly.

Vůz Tatra 77, jehož duchovními otci byli šéfkonstruktér Hans Ledwinka a inženýr Erich Übelacker, byl poprvé veřejnosti představen v roce 1934; téhož roku začala výroba nejprve základního modelu a pak modelu 77a. O tři roky později zahájila automobilka montáž nástupnického modelu Tatra 87, který dostal silnější motor a vylepšený aerodynamický tvar karosérie s charakteristickou zadní ploutví.

Fotogalerie

Cole tvrdí, že se nacistům elegantní tatrovky velmi zamlouvaly, výjimkou nebyl ani vůdce Adolf Hitler. „Hitler auto uviděl a byl přesvědčen, že je to vůz budoucnosti. Chtěl, aby takový automobil lidé řídili na německých silnicích,“ uvedl. The Telegraph v této souvislosti poznamenal, že organizátor výstavby německých dálnic a ministr nacistického zbrojního průmyslu Fritz Todt označil Tatru 87 za dálniční automobil.

To, že se Němcům tatrovky líbily, potvrzuje i fakt, že lidový automobil Volkswagen označovaný jako Brouk se inspiroval Tatrou 97, která vznikla jako levnější alternativa k Tatře 87. Německá automobilka v roce 1961 pak v rámci urovnání sporu zaplatila československému výrobci tři miliony marek, dodal The Telegraph.

Slavná Tatra 87, kterou Hanzelka se Zikmundem projeli Afriku:

Autor:


Témata: Tatra


Nejčtenější

Paolo Stanzani a Lamborghini Miura
Stvořitel automobilové sexbomby zemřel

Zemřel Paolo Stanzani, geniální inženýr, z jehož rýsovacího prkna pochází jedno z nejslavnějších aut všech dob, Lamborghini Miura. Bylo mu 81 let. Stál za...  celý článek

Autobus sjel na Kolínsku do příkopu, hasiči evakuovali 28 osob (13.1.2017).
Silnice jsou úzké a auta široká. Ke sjetí na krajnici je čím dál blíže

Redakce iDNES.cz dlouhodobě sleduje frekventovanou silnici třetí třídy na východním okraji Prahy. Komunikace 0126a je velmi úzká, s okrajem vozovky začíná...  celý článek

Cadillac Trump Golden Series Limousine
Trump miluje Cadillac. Sám jednoho vymyslel a vyrobili mu ho mafiáni

Nový americký prezident Donald Trump v minulosti proslul jako realitní magnát a hoteliér. Svoje jméno, které si sám cení na tři miliardy dolarů, ovšem nyní...  celý článek

Audi ukázalo zmenšený model Q2, který se s využitím kamer a ultrazvukových...
Audi se jízdu bez řidiče musí naučit sama

Německá značka Audi pracuje na systému autonomního řízení, který se učí podle šoféra. Asistenční systémy s umělou inteligencí se dostanou již do příští A8.  celý článek

Pavel Kadaš, předseda spolku, který muzeum provozuje, pózuje mezi vozy v...
V muzeu ve Velkých Hamrech odpočívají moskviče i prototypy škodovek

Běžné automobily, kterých byly za socialismu plné silnice, i vzácné prototypy, jež se dochovaly do dnešních dnů jen zázrakem. To vše je k vidění v Muzeu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.