»Co si myslíte,že je na tuzemských silnicích ve srovnání se zahraničím lepšího a v čem naopak místní řidiči a motorismus vůbec zaostávají?« Negativní postřehy jednoznačně mají navrch nad příjemnými zážitky. Jen řidiči z Itálie a africké Angoly si v odpovědích české řidiče chválí, jak jsou oproti motoristům na jejich domácí půdě ohleduplní.
Ostatní účastníci ankety hodnotili Čechy a Moravany za volantem mnohem hůře. »Často jezdím za obchodem do Českých Budějovic,kam vede obyčejná dvouproudá silnice. Když vidím, jak v kopci někteří řidiči předjíždějí nejméně stošedesátkou, nestačím se divit,« líčí své pocity Bill Durward, který se do Prahy přiženil před necelými čtyřmi lety z kanadského Toronta. »Ušetří sice na stokilometrové trase dvacet minut, ale má někdo právo kvůli tomu ohrožovat životy ostatních? U nás v Kanadě je nehoda, při níž dojde k úmrtí, považována za zabití druhého stupně,za což hrozí až patnáct let vězení,« srovnává odlišný přístup k odpovědnosti Bill Durward. »Dodržování pravidel asi v Česku moc nefunguje,mnohdy na cestách vítězí právo silnějšího, a to není dobré,« myslí si Petr Matoušek, který již třetí rok žije v A ustrálii. Hlavně majitelé silných vozů značek Mercedes a BMW mají prý v tuzemsku špatnou pověst. »Žil jsme tři roky v Ostravě a odvezl jsem si pocit, že tito řidiči jednají tak, jako by cesty patřily jen a jen jim,« domnívá se Holanďan Jacco Herpst. Za volantem výkonného automobilu však popadají silácké manýry i řidiče z motoristicky kultivovanějších zemí. »Tady, ve Spojených státech, se jezdí hodně slušně, jen řidiči rychlých BMW a Mercedesů občas zapomenou na dobré vychování,« líčí své postřehy Slávka Sieberová, žijící již přes třicet let za velkou louží. Jinýma očima vidí české řidiče Miro Dialamicua, angolský student v Praze. »Řidiči jsou tady daleko ukázněnější než v Angole. U nás všichni strašně spěchají, nadávají a troubí.« Podobné zkušenosti má i Andrea Colantoni, který vlastní italský a švédský pas. »V Římě jezdí řidiči ještě rychleji, nervózněji a méně ukázněně než v Praze,« srovnává. Podle dotázaných se chodcům na silnicích vede lépe v přemotorizovaném Sao Paulu, Německu, Holandsku, A ustrálii, Severní Americe i Švédsku. »Řidiči často chodci blahosklonně kynou, že může jít,« popisuje stav na amerických přechodech Slávka Sieberová. »V Praze musím občas zariskovat a nevím, jestli přejdu se zdravou kůží,« líčí své zážitky Miro Dialamicua z Angoly. »V Itálii se často stane,že řidiči projedou na červenou, když už jsou na silnici chodci - ti musí být pořád ve střehu,« prozrazuje na římské řidiče Andrea Colantoni. To lze nezřídka zažít i v tuzemsku. Hodnocení českých a moravských řidičů uzavírá Laosan Vong studující v Praze: »Občas za volantem schytám pár narážek z kategorie rasistických. Stojím třeba na křižovatce a nějací mladíci si na mne začnou ukazovat a smějou se mi. Raději dělám, jako bych je neviděl.«
Ostatní účastníci ankety hodnotili Čechy a Moravany za volantem mnohem hůře. »Často jezdím za obchodem do Českých Budějovic,kam vede obyčejná dvouproudá silnice. Když vidím, jak v kopci někteří řidiči předjíždějí nejméně stošedesátkou, nestačím se divit,« líčí své pocity Bill Durward, který se do Prahy přiženil před necelými čtyřmi lety z kanadského Toronta. »Ušetří sice na stokilometrové trase dvacet minut, ale má někdo právo kvůli tomu ohrožovat životy ostatních? U nás v Kanadě je nehoda, při níž dojde k úmrtí, považována za zabití druhého stupně,za což hrozí až patnáct let vězení,« srovnává odlišný přístup k odpovědnosti Bill Durward. »Dodržování pravidel asi v Česku moc nefunguje,mnohdy na cestách vítězí právo silnějšího, a to není dobré,« myslí si Petr Matoušek, který již třetí rok žije v A ustrálii. Hlavně majitelé silných vozů značek Mercedes a BMW mají prý v tuzemsku špatnou pověst. »Žil jsme tři roky v Ostravě a odvezl jsem si pocit, že tito řidiči jednají tak, jako by cesty patřily jen a jen jim,« domnívá se Holanďan Jacco Herpst. Za volantem výkonného automobilu však popadají silácké manýry i řidiče z motoristicky kultivovanějších zemí. »Tady, ve Spojených státech, se jezdí hodně slušně, jen řidiči rychlých BMW a Mercedesů občas zapomenou na dobré vychování,« líčí své postřehy Slávka Sieberová, žijící již přes třicet let za velkou louží. Jinýma očima vidí české řidiče Miro Dialamicua, angolský student v Praze. »Řidiči jsou tady daleko ukázněnější než v Angole. U nás všichni strašně spěchají, nadávají a troubí.« Podobné zkušenosti má i Andrea Colantoni, který vlastní italský a švédský pas. »V Římě jezdí řidiči ještě rychleji, nervózněji a méně ukázněně než v Praze,« srovnává. Podle dotázaných se chodcům na silnicích vede lépe v přemotorizovaném Sao Paulu, Německu, Holandsku, A ustrálii, Severní Americe i Švédsku. »Řidiči často chodci blahosklonně kynou, že může jít,« popisuje stav na amerických přechodech Slávka Sieberová. »V Praze musím občas zariskovat a nevím, jestli přejdu se zdravou kůží,« líčí své zážitky Miro Dialamicua z Angoly. »V Itálii se často stane,že řidiči projedou na červenou, když už jsou na silnici chodci - ti musí být pořád ve střehu,« prozrazuje na římské řidiče Andrea Colantoni. To lze nezřídka zažít i v tuzemsku. Hodnocení českých a moravských řidičů uzavírá Laosan Vong studující v Praze: »Občas za volantem schytám pár narážek z kategorie rasistických. Stojím třeba na křižovatce a nějací mladíci si na mne začnou ukazovat a smějou se mi. Raději dělám, jako bych je neviděl.«
 Hlavně němečtí řidiči, zvyklí na toleranci a ohleduplnost, někdy žasnou, čeho se mohou od českých motoristů dočkat. |
