Nejméně smrtelných nehod - 60 na milión obyvatel je ve Švédsku. Vysoký počet smrtelných nehod v Lotyšsku, Litvě a Řecku je podle Eurostatu způsoben i tím, že tam rychle roste počet aut, silniční infrastruktura ale zůstává stará a nevyhovující.
Například v Lotyšsku se ve druhé polovině 90. let zvýšil počet aut o 61 procent a v Řecku o 77 procent za poslední desetiletí. Nejnebezpečnější je z tohoto hlediska Sterea Ellada v Řecku s 2587 smrtelnými nehodami na milión soukromých aut a lotyšské regiony Vidzeme a Zemgale.
Tam se v roce 1998 odehrálo 2152 respektive 2083 smrtelných nehod na milión soukromých aut. Vysokou nehodovost se smrtelnými následky má celé Řecko vyjma Peloponésu. Důvodem je podle Eurostatu také tamní vysoký počet cyklistů, pro něž často končí srážka s automobilem fatálně.
Z průzkumu vyplývá, že nejméně smrtelných autonehod se odehraje ve velkých městech jako je Hamburk, Vídeň, Stockholm nebo Berlín. Řidiči jezdí po osídlených aglomeracích se silným provozem pomaleji a lidé více využívají hromadnou dopravu.
Například v Berlíně klesl v letech 1994 až 1998 počet smrtelných nehod o 43 procent, v Praze téměř o polovinu, o 48 procent. Za stejné období se nejvýrazněji zvýšil počet fatálních autonehod v Severočeském kraji, a to o 24 procent.
Ze statistiky vyplývá, že počet smrtelných nehod v letech 1988 až 1998 se v EU snížil o pětinu, kdežto počet aut na obyvatele vzrostl o třetinu. O třetinu vzrostl počet automobilů ve druhé půli 90. let i v kandidátských zemích, počet smrtelných nehod je tam ale jen o deset procent nižší.
 Na německé dálnici A7 došlo nedaleko Würzburgu kvůli špatnému počasí a zhoršené viditelnosti k hromadné srážce automobilů. Nejméně sedmnáct lidí bylo zraněno a muselo být ošetřeno v nemocnicích. (3. února 2001) |
