Kupříkladu Mercedes-Benz je ve většině světa spojován s bohatstvím a respektem. V Číně ho ale řada lidí považuje za auto důchodců. Buick, jenž byl ve Spojených státech dlouho vozidlem řidičů, kteří si rádi zajdou do restaurace na zlevněný oběd, je naopak v Číně jedním z nejmódnějších aut.
Ale žádné auto v Číně si nezískalo takovou úctu jako Audi A6, které je polooficiálním symbolem čínských technokratů. Od jižních oblastí země až po hlavní město uhlazená karoserie A6 a tmavá okénka řadí jeho majitele mezi privilegované vrstvy třímající moc.
"Audi je pořád de facto auto vládních úředníků," říká taxíkář Wang Č', který brázdí ucpané ulice Pekingu již 18 let. "Vždy je dobré se Audi uhnout - nikdy nevíte, s kým si zahráváte, ale je velká šance, že to bude někdo důležitý."
13,8 prodaných autS více než třicetiprocentním ročním růstem čínský automobilový trh rychle předstihuje ten americký jako nejlukrativnější a strategicky nejvýznamnější na světě. Jen v loňském roce si Číňané koupili odhadem 13,8 milionu osobních aut, čímž lehce předčili 11,6 milionu kusů prodaných v USA. Značky zahraničního původu, z nichž většina se vyrábí v Číně v podnicích se společnou majetkovou účastí, přitom podle čínské asociace výrobců automobilů v roce 2010 tvořily 64 procent celkového prodeje. |
Největší trh světa
Přestože asociace, které u Číňanů vyvolávají jednotlivé značky, se mohou cizincům zdát vzdálené a možná i zábavné, šanghajský poradce Čang Jü upozorňuje, že v nadcházejících desetiletích budou rozhodující. "Čína je již nyní největší automobilový trh na světě. Žádná firma si nemůže dovolit ho přehlížet," podotkl.
Nižší sféry čínského trhu ovládají domácí značky jako Chery, jehož jméno a četné modely nesou více než jen prchavou podobnost s Chevroletem, důvěrně přezdívaným Chevy. Majetní Číňané nicméně sahají po stále rozmanitější nabídce zahraničních luxusních vozů.
"Protože je čínský trh tak mladý, vnímání značek a tvář auta - tedy jeho pověst či prestiž - jsou klíčové," uvedl Čang Jüs tím, že 80 procent všech prodaných aut kupují premiéroví kupci.
Před BMW pozor
Spojení Audi se stranickými technokraty je částečně výsledkem brzkého vstupu tohoto automobilu na čínský trh a jeho dlouhotrvajícího postavení jako vládního vozu. Německá automobilka Audi získala přístup na čínský trh v roce 1988, když její vlastník Volkswagen uzavřel smlouvu s čínským výrobcem aut Yiqi. Pro srovnání první čínská továrna BMW byla otevřena v roce 2003, což poskytlo Audi 15 let na to, aby se zavedlo jako vůz číslo jedna pro čínskou elitu. V roce 2010 firma prodala v Číně 227.938 vozů, více než dvojnásobek toho, co ve Spojených státech.
Mnichovská automobilka BMW se zatím ocitla v opačném postavení. Od svého průniku na čínský trh si získala pověst auta arogantních, impulzivních řidičů.
Tento stereotyp má zčásti své kořeny v dopravní nehodě z roku 2003, při níž mladá řidička v severovýchodním městě Charbinu úmyslně přejela a při tom zabila žebráka, který nešťastnou náhodou promáčkl karoserii jejího BMW X5.
I přes jasný motiv činu a četné svědky byl případ vyřešen soudním vyrovnáním s pokutou 11 000 dolarů.
Letos v květnu zabil jiný řidič BMW chodce při ilegálním pouličním závodu ve městě Nanking, což vyvolalo všeobecné veřejné pobouření. "Nebýt to BMW, myslím, že by se z toho tolik nenadělalo. Kdyby to byla Toyota, Mitsubishi nebo dokonce Audi, nevyprovokovalo by to takové reakce," soudí jeden ze zadržených účastníků závodu.
Pro americkou automobilku General Motors byl čínský trh spásnou příležitostí pro vyčpělou značku Buick. Vřelý vztah k buickům má v Číně totiž historické kořeny. Poslední čínský císař Pchu I byl hrdým majitelem dvou buicků, stejně jako první prezident Čínské republiky Sunjatsen. V roce 2010 Buick prodal v Číně přes 550.000 aut, což je více než trojnásobek jeho prodeje ve Spojených státech.
