Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Autofotka týdne: Našli jsme utajený poklad, francouzskou bohyni z Čech

aktualizováno 
Legenda mezi legendami. Nejslavnější Citröen všech dob letos slaví 60 let od začátku výroby. Koncem osmdesátých let chystali v semilské továrně na hračky Kovozávody Semily výrobu modelu DS, který měl doplnit řadu skládacích „angličáků“ řady Monti Metal.

Model Citröenu DS ve vývojovém oddělení českého výrobce hraček Monti System | foto: Jaroslav Halamka, iDNES.cz

Francouzsky se jeho jméno čte „déesse“, což znamená bohyně. Zrodila se na pařížském autosalonu v roce 1955 a hned se stala jedním ze symbolů Francie.

Prototyp červeného modelu veleslavného Citroënu DS jsme objevili ve vývojovém oddělení českého výrobce legendárních hraček Monti System, Seva nebo Seko. 

Fotogalerie

Ten měl být původně vzorem pro plánovanou sériovou výrobu a protože jde o úplně první návrh, je vyroben v dvojnásobně větším měřítku, než v jakém opouštěly výrobní linku běžné modely Monti Metal (1:48), které doplňovaly dodnes vyráběné plastové Monti Systemy.

Z výroby nakonec sešlo a modelovou řadu, ve které byly nakonec jen Škoda Favorit s Tatrou 613, tak červené DS nikdy nerozšířilo. Skládací „angličáky“ Monti Metal se vyráběly jen několik let, dnes už patří spíše mezi sběratelské unikáty.

Velká francouzská revoluce

Citroën DS patří k nejznámějším a nejpřevratnějším modelům francouzského automobilismu. Za dvě desetiletí (1955 - 1975) se jich vyrobilo 1 450 746 kusů v bezmála 150 verzích. Vůz měl revoluční hydropneumatický systém odpružení doplněný o zařízení, které umožňovalo samočinnou úpravu světlé výšky vozu. Další revolucí byl také například posilovač řízení nebo přední brzdové kotouče.

Prototyp Citröenu DS 21, vystavený v pařížském showroomu automobilky, pohání vidlicový šestiválec od Maserati z lehké slitiny o objemu 2 990 cm3. Maximální výkon 250 koní dosahoval při sedmi tisících otáčkách.

Závodní prototyp Citröenu DS 21 pohání vidlicový šestiválec od Maserati z lehké slitiny o objemu 2 990 cm3. Maximální výkon 250 koní dosahoval při sedmi tisících otáčkách. Švédský rallyový jezdec Björn Waldegaard s ním dojel druhý ve čtyřiadvactihodinovém závodě na ledě v Chamonix v roce 1972. Dokázal to i díky proslavenému hydropneumatickému odpružení DSa. V závodě totiž zul pneumatiku předního kola, konstrukce podvozku ale umožňuje jízdu jen na třech kolech, díky tomu Waldegaard dojel do cíle.

Nádherná žraločí karoserie je dílem sochaře Flaminia Bertoniho a technickou stránku obstaral původně letecký konstruktér André Lefebvre. U typu Palas se dokonce objevilo natáčení světlometů podle polohy předních kol, vůz si tak dokázal svítit do zatáčky.

Z dalších technických lahůdek stojí za zmínku převodovka spolupracující s automatickou spojkou, která předznamenala vznik dnešní robotizované převodovky. Inženýři při konstrukci bohyně použili také na svou dobu pokrokové materiály jako například hliník pro kapotu motoru a plast pro střechu.

V bývalém Československu se DS stal populární hlavně díky filmové sérii s Fantomasem, kde Citroën zeleného zločince dokonce dokázal létat.

Autoři: ,






Nejčtenější

Automobilka Volkswagen založila novou divizi, která má pod značkou Moia...
Volkswagen má novou značku. Moia nebude konkurencí Toyoty, ale Uberu

Netradičně nikoli akvizicí, ale vytvořením nové divize rozšířila portfolio svých značek německá automobilová skupina Volkswagen. Nový brand Moia se liší ještě...  celý článek

Ilustrační snímek
Jak jsem asistovala při záchraně auta

Jsme tam hned a jsme rovný, přímo z tvý pojišťovny... Ta chytlavá melodie z televizní reklamy mi zní v uších a už se těším, jak budu jezdit se dvěma veselými...  celý článek

Čínská kopie modelu Jawa 250 se jmenuje Xingfu
Bizar na dvou kolech: čínská jawa, sovětské BMW a skútr od Harleye

V historii motocyklů a skútrů existuje řada modelů, u kterých ani skalní znalci motocyklů na první pohled nemají šanci uhádnout značku a výrobce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.